(12.00 hodin)
Poslanec Jiří Vlach: Dámy a pánové, včera byla rozprava k tomuto bodu přerušena po dotazu pana kolegy Filipa, který se týkal výhrady k této smlouvě.
Nejprve mi dovolte, abych se sněmovně omluvil za to, že jsem jako určený zpravodaj v okamžiku poté, co sněmovna včera došla ke smlouvám - poněkud překvapivě upravila takto program a zařadila i projednávání smluv, kde předkladatelem je pan ministr Lachnit, který byl včera omluven - jsem nebyl přítomen a ohnivě jsem diskutoval v nedalekých prostorách o návrhu na pověřené obce třetího typu, přičemž jsem si ztlumil monitor a nepostřehl jsem, že bych měl doběhnout do sněmovny. Takže se vám, dámy a pánové, omlouvám a zmiňuji se o tom zejména proto, že jsem byl předsedajícím panem kolegou Langerem, resp. předseda výboru a předseda klubu byli vyzváni, aby mi bylo sděleno, abych svou nepřítomností nekomplikoval jednání Poslanecké sněmovny. Já jsem se tedy včera dopustil toho, že jsem se zařadil mezi desítky zpravodajů ke smlouvám, kterým se tato záměna přihodila již v minulosti. Je pravda, že jsem nebyl omluven, ale nevím, jestli bylo omluveno v okamžiku tohoto hlasování, kdy bylo přítomno 120 lidí, zbývajících 80. Tolik pouze poznámka vysvětlující, a ještě jednou se omlouvám za to, že jsem nepředpokládal těžko předpokládatelné.
A nyní k onomu dotazu. Pan kolega Filip vznesl dotaz, zda součástí návrhu usnesení je výhrada k bodu 5 předkládaného dodatku tak, jak ji formulovalo nebo navrhovalo Ministerstvo pro vnitřní rozvoj.
My jsme se na garančním výboru touto smlouvou zabývali poměrně do hloubky a podrobně, paradoxně ne právě tímto bodem. V předkládací zprávě vlády je zmíněna tato věc, tento návrh na výhradu Ministerstva pro místní rozvoj, nicméně vláda nám předložila tisk, kde navrhuje vlastně prosté odsouhlasení přístupu ČR k I. Dodatkovému protokolu k Evropské rámcové úmluvě.
Po konzultaci jak s předkladatelem, tak s některými zástupci vlády i členy zahraničního výboru bych si dovolil vám navrhnout i poté, co jsme si opatřili usnesení vlády, kde je zmiňována tato výhrada Ministerstva pro místní rozvoj a je uloženo ministru zahraničních věcí, aby na návrh ministra pro vnitřní rozvoj učinil při uložení listiny o přístupu do depozitáře prohlášení na základě článku 8 dodatkového protokolu, dovolil bych si tedy navrhnout následující rozšíření usnesení Poslanecké sněmovny.
Celé usnesení v bodu I by pak znělo: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s přístupem České republiky k I. Dodatkovému protokolu k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady a stanoví, že ČR při uložení listin o přístupu do depozitáře učiní na základě článku VIII. I. Dodatkového protokolu prohlášení, že ČR bude uplatňovat pouze ustanovení článku IV. I. Dodatkového protokolu."
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Vlachovi. V tuto chvíli je otevřena rozprava a já se ptám, kdo se do rozpravy hlásí. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Rozpravu tedy končím a prosím pana poslance Vlacha aby přednesl návrh, o kterém budeme hlasovat.
Poslanec Jiří Vlach: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolím si předložit ještě jednou návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s přístupem České republiky k I. Dodatkovému protokolu k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady a stanoví, že ČR při uložení listin o přístupu do depozitáře učiní na základě článku VIII. I. Dodatkového protokolu prohlášení, že ČR bude uplatňovat pouze ustanovení článku IV. I. Dodatkového protokolu."
To je tedy celý návrh usnesení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Dobře. O tomto návrhu usnesení rozhodneme hlasováním pořadové číslo 81, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 81 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 146 vyslovilo 128 a nikdo nebyl proti. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Paní poslankyně, páni poslanci, ještě předtím, než začneme projednávat další bod, chtěla bych upozornit na to, že v tuto chvíli budeme projednávat bod 46. schváleného pořadu schůze, poté bod 47. a bod 56. Ve chvíli, kdy bychom projednali tyto body, začneme projednávat blok třetích čtení, a to v pořadí body 59., 60., 64. a 65. Upozorňuji na to dopředu, aby se nikdo necítil být tímto postupem zaskočen.
V tuto chvíli tedy budeme projednávat bod
46.
Vládní návrh zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní
nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví),
ve znění zákona č. 159/2000 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území)
/sněmovní tisk 959/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, potřeba upravit postup při poskytování státní pomoci při obnově území se v podmínkách ČR silněji prosazovala přibližně od poloviny 90. let. Povodně v letech 1997 a 1998 pak prokázaly, že je třeba nalézt způsob, který by zajistil připravenost správních úřadů na poskytování státní pomoci a také garantoval objektivitu a jednotný postup ve vztahu k potřebám postižených osob.
V předcházejícím období resortní koncepce ministerstev životního prostředí a zemědělství, inspirované zahraniční praxí, navrhovaly základ poskytování státní pomoci v nově připravených a k tomu účelu zpracovaných obecních, okresních a regionálních rozvojových programech. Pro potřeby operativního centrálního rozhodování měly být získány a trvale aktualizovány potřebné soubory dat v geografických informačních systémech, umožňující simulaci účinků živelních pohrom, zejména pak povodní, na jednotlivé stavby.
Pro financování následků pohrom se měly zřídit zvláštní fondy, navazující právní úprava pak měla regulovat jejich užití především s přihlédnutím k prostoru nepokrytému systémem pojišťovnictví.
Zmíněné koncepční záměry však neposkytovaly jednoznačnou odpověď na otázku, jak co nejpohotověji a co nejjednodušeji poskytnout potřebnou státní pomoc, aniž by bylo třeba narušovat při územním řízení princip subsidiarity, popř. zčásti nebo úplně omezit zásady platné pro obvyklé způsoby poskytování prostředků ze státního rozpočtu a místo nich zavádět odlišné, složitěji organizovatelné a problematicky kontrolovatelné výjimečné postupy.
***