(12.10 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Kromě toho většina koncepčních úvah vycházela pouze z povodní jako nejpravděpodobnějšího a nejčastějšího druhu živelních pohrom a ignorovala možnou zásadní odlišnost účinku jiných živelních pohrom nebo pohrom způsobených činitelem lidským.
Přijetím souboru zákonů pro krizové situace - mám na mysli zákon o integrovaném záchranném systému, krizový zákon a zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy - a precizováním způsobu nakládání s prostředky státního rozpočtu v nových rozpočtových pravidlech se pro potřebnou úpravu poskytování státní pomoci po živelních a jiných pohromách otevřel nový prostor. Ukázalo se, že nyní, po přijetí zmíněných právních úprav chybí především zavedení jednotného a pohotového způsobu zjišťování výše nákladů potřebných pro obnovu majetku sloužícího k zabezpečení základních funkcí v území a návazně také sjednocení postupu pro přípravu rozhodnutí exekutivy, v jaké výši a v jakých odvětvových proporcích lze poskytnout pro tuto obnovu státní pomoc.
Kromě toho z obecné právní úpravy rozpočtových pravidel vyplývá požadavek na úpravu poskytování příspěvku fyzickým osobám zvláštním právním předpisem. Předložený návrh právní úpravy na zmíněnou potřebu reaguje. Jde o relativně stručnou a jednoduchou normu organizačního typu, která propojuje a adaptuje obecně platné postupy na podmínky, které by mohly nastat po živelní nebo jiné pohromě.
Zvolený způsob úpravy ponechává dostatek prostoru pro poskytnutí státní pomoci při neočekávaných kombinacích ničivých následků pohrom s tím, že stanoví pouze nezbytné a základní postupy, principy a podmínky. Konkrétní formy a způsoby poskytování pomoci mohou být diferencovaně voleny v působnosti jednotlivých resortů, při respektování postupu, rozsahu a způsobu obnovy území v místních podmínkách.
Při přípravě navrhované úpravy byl kladen velký důraz na konzultace a operativní upřesňování potřebných postupů se všemi potenciálně dotčenými účastníky likvidace následků živelních a jiných pohrom, včetně některých pracovníků ústředních a místních správních úřadů i zástupců samospráv v územích postižených povodněmi v letech 1997 až 1998. V tomto smyslu lze předložený návrh zákona hodnotit jako výsledné konsensuální řešení vycházející se současných možností, které by bylo vhodné mít co nejdříve připraveny v záloze, nastanou-li podmínky potřebné pro jeho uplatnění.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Lachnitovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec František Chobot.
Poslanec František Chobot: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, sněmovně je předložen k projednání sněmovní tisk 959, vládní návrh zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou. Tento zákon byl obsáhle uveden panem ministrem. Já bych chtěl jenom dodat, že obsahuje vládní návrh zákona včetně důvodové zprávy, kterou jste si jistě přečetli, text zákona o pojišťovnictví s vyznačením navrhované změny a návrh prováděcí vyhlášky. Tento zákon sjednocuje do jednoho zákona cca 20 jiných zákonných norem a myslím si, že je potřebnou normou pro to, aby v případě nutnosti mohl být použit.
Mně nezbývá, než vám doporučit postoupení tohoto zákona do druhého čtení po případné rozpravě a přikázat ho k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Chobotovi. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Žádnou přihlášku do obecné rozpravy nevidím, obecnou rozpravu končím.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Má někdo jiný návrh? (Nikdo se nehlásí.)
Já vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
V hlasování pořadové číslo 82, které zahajuji, se ptám, kdo je pro, aby tento návrh byl přikázán výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 82 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 119 vyslovilo 116 a nikdo nebyl proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Tím končím projednávání tohoto bodu.
Dalším bodem je
47.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 491/2000 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2001
/sněmovní tisk 96l/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Jan Fencl. Prosím pana ministra Fencla.
Ministr zemědělství ČR Jan Fencl: Bez varování - omlouvám se za mírné zdržení.
Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Současný rozpočet Státního zemědělského intervenčního fondu, dále jen Státního zemědělského intervenčního fondu, na rok 2001 vychází důsledně z dotace vyčleněné pro Státní zemědělský intervenční fond v zákoně č. 491/2000 Sb., o státním rozpočtu ČR na rok 2001, a to ve výši 4 miliardy 230 milionů, z toho na krytí správních výdajů je určena částka 22 milionů 430 tisíc Kč. Výše této dotace byla stanovena na zabezpečení správních výdajů spojených s činností výkonného aparátu Státního zemědělského intervenčního fondu a vycházela ze zkušeností známých z činnosti Státního fondu tržní regulace v roce 2000. V prosinci 2000 se Státní zemědělský intervenční fond přestěhoval z budovy Ministerstva zemědělství na Těšnově do budovy Ve Smečkách. Toto přemístění, vynucené zvyšujícím se počtem zaměstnanců tohoto fondu, si vyžádalo dodatečné náklady, které nebyly v původním návrhu rozpočtu fondu pro rok 2001 zahrnuty.
Uplatňování zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, a v návaznosti na něj vydává příslušná nařízení vláda, jejich aplikace do praxe a zejména zabezpečení důsledné kontroly přiznaných podpor, která se uplatňuje v praxi již od počátku roku 2001, však vyžadují maximální důraz na organizační a kontrolní zabezpečení těchto agend, a to zejména v oblasti výpočetní techniky a personálního zajištění vlastních regionálních pracovišť SZIF, která zatím SZIF nemá vybudována. Z toho důvodu v roce 2001 jsou tyto činnosti zatím zabezpečovány ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství na úrovní stávajících pracovišť zemědělských agentur. To se však ukázalo zejména v kontrole plnění v příslušných žádostech uvedených podmínek a při kontrole oprávněnosti poskytovaných podpor jako nedostatečné.
Aby SZIF mohl již od počátku roku 2002 plně zabezpečovat jemu zákonem č. 256/2000 Sb. a na něj navazujícím nařízením vlády dané úkoly, je nutné zajistit veškeré přípravné práce již v roce 2001.
***