(20.40 hodin)
(pokračuje David)
Za této situace nezbývalo, než dr. Luxe odvolat z funkce. Protože jsem chtěl, aby zákon o ochraně veřejného zdraví, pro vstup do EU velmi důležitý, ve sněmovně prošel, obával jsem se, abych odvoláním ředitele Luxe nepopudil některou politickou stranu. Říkám to zcela otevřeně tady za zavřenými dveřmi, ovšem do protokolu. Ano, přiznávám se veřejně, že jsem byl ochoten odvolání dr. Luxe odsunout, jen aby zákon o ochraně veřejného zdraví prošel. Zeptal jsem se poslance Zaorálka jako znalce místních poměrů, zda má dr. Lux podporu některé politické strany. Řekl mi, že ho dříve podporovala lidová strana, ale teď už že v Ostravě si všichni přejí, aby byl odvolán, protože funkci nezvládá. Přiznám se, že jsem se na správnost sdělení spolehl, takže jsem dr. Luxovi poslal odvolání, aniž bych věděl, že je členem zastupitelstva Ostravy za ODS. Navíc jsem mu odvolání poslal těsně před víkendovou ideologickou konferencí ODS, na níž mohl dr. Lux najít pohromadě všechny špičky strany.
Chápu, že to v této souvislosti zní velmi podivně, ale musím konstatovat, že asi ani kdyby ministr za ODS odvolal významného funkcionáře z významného místa, funkcionáře např. sociální demokracie, že by to asi poslance za sociální demokracii nepotěšilo a že by možná uvažovali o nějaké odvetě. Čili dnes přiznávám, že to z mé strany byla velká neobratnost a že to mohla ODS chápat jako urážku nebo provokaci.
Zákon o ochraně veřejného zdraví byl skutečně bez věcné argumentace vrácen k dopracování a o několik minut později prošel návrh na zřízení vyšetřovací komise na činnost regionálního transplantačního centra v Ostravě, což byla evidentně sankce proti mé osobě za z mé strany nešikovné a ze strany ODS provokativní odvolání dr. Luxe. Navíc jsem si tak zajistil návrh doprovodného usnesení, že Poslanecká sněmovna vyslovuje zásadní nespokojenost s činností ministra Davida. Napoprvé toto usnesení neprošlo, ale když Stanislav Gross a Miloš Zeman zablokovali návrh klubu KSČM na projednávání česko-řecké iniciativy v otázce Kosova, opakované hlasování náhle podpořili poslanci KSČM, kteří se mnou po několika minutách vyslovili zase naopak nespokojenost, návrh prošel a mohl se dostat do titulků v novinách. Chtěl bych za to oněm 11 členům klubu KSČM dodatečně poděkovat a lituji, že jsou zde jen dva. Myslím, že ani jeden z nich tento návrh nepodpořil.
Vznik vyšetřovací komise byl naprosto účelovou záležitostí, kdy evidentně hlavním smyslem bylo komisi s velkým halasem vytvořit jako hmatatelný důkaz mé neschopnosti či neochoty zabývat se z mého hlediska úplně nesmyslnými dohady, které přinášejí palcové titulky, ale hlavně škody lidem, kteří čekají na transplantáty. Pokládám za nutné zopakovat některé zvlášť povedené výroky některých poslanců z oné více než dva roky vzdálené doby, protože souvisí se vznikem transplantační komise, s jejím nasměrováním a její činností. Jedná se jako v tomto případě o bod 100, ovšem 13. schůze.
Pan poslanec Janeček: "Domnívám se, že každý občan tohoto státu musí mít naprosto nezpochybnitelnou jistotu v tom, že dříve, než se stane dárcem orgánu, bude učiněno naprosto vše pro to, aby byl jeho život zachráněn. Jestliže zde existuje zdravotnické zařízení, o kterém se dlouhodobě spekuluje, uvádějí se informace, a to informace, abych tak řekl, velmi zodpovědných lidí, udávají to, že např. definitivní stanovení mozkové smrti je známo nebo uvedeno pouze v 7 % případů, že v 61 % případů je v dokumentaci záznam o indikaci orgánů k odběru, že se odebírání účastní zahraniční týmy, přičemž v 18 případech z 19 není známo složení těchto týmů, nelze to zpětně prokázat. Jestliže se vyskytují takové kasuistiky, které uvádějí, že zemřelý dárce nebo tzv. zemřelý dárce náhle začal projevovat nezpochybnitelné známky života, potom je to natolik vážná situace, že parlament nemůže čekat dalšího půl roku nebo rok, zdali někdo bude nebo nebude povolán k odpovědnosti. Jsem přesvědčen, že v takovém okamžiku parlament musí konat."
Já se snažím to zkrátit. Co to dokazuje? Z těchto výroků je naprosto jasné, že dr. Janeček, aniž by měl jediný důkaz nebo aspoň vážné podezření o existenci případu, kdy by někomu byly odebrány orgány za jeho života, jako by byl mrtev, se snažil znejistit veřejnost a naznačovat, že takové případy existují. Žádný zemřelý dárce nezačal projevovat nezpochybnitelné známky života, ony procentuální údaje jsem už komentoval. Účast zahraničních týmů neodporuje žádným předpisům. Skutečně není proč někoho volat k odpovědnosti a zpráva vyšetřovací komise také nikoho za to k odpovědnosti nevolá, protože prostě není proč. K odpovědnosti za takové řeči na veřejnosti lze volat jen samotného dr. Janečka. Je to podle mého soudu šíření poplašné zprávy.
Pokud jde o prohlášení, že parlament nemůže čekat půl roku nebo rok, nezbývá než připomenout, že nakonec musel parlament čekat déle než dva roky na výsledky, které po tak křečovité snaze nepřinesly žádné pozoruhodné výsledky.
Po tomto vystoupení jsme měli možnost slyšet neuvěřitelnou slovní a logickou ekvilibristiku místopředsedy sněmovny poslance Langera. Omlouvám se, že tady o něm budu hovořit v situaci, kdy on nemůže zřejmě nikomu předat slovo, a tudíž nemůže ani věc komentovat.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer: "Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, je pravdou, že opakovaně, když tato Poslanecká sněmovna jednala o zřízení nějaké vyšetřovací komise, jsem veřejně prezentoval své odmítavé stanovisko k takovému kroku Poslanecké sněmovny, neboť ho považuji za skutečně extrémní krok, ke kterému se rozhoduje zákonodárný sbor v okamžiku, kdy má pocit, že standardní metody, které zná náš právní řád, nefungují. Nicméně věc, o které hovořil pan kolega Janeček, je skutečně velmi vážná, a to nejen v samotné podstatě, že existuje skutečně velmi vážná pochybnost o tom, zda vše, co probíhalo v onom transplantačním centru v Ostravě, se odehrávalo podle všech pravidel standardních postupů v takových případech. To by byla věc, kvůli které by Poslanecká sněmovna vyšetřovací komisi zřizovat nemusela, neboť pokud existovaly pochybnosti - a ony existují - bylo logicky povinností zodpovědných osob učinit oznámení vůči orgánům činným v trestním řízení, event. v případě fakultní nemocnice vůči svému zřizovateli, a iniciovat šetření v této věci. Pokud se tak stalo - a ono se tak stalo - je logické, že bychom měli očekávat standardní postup a reakci ze strany příslušných orgánů, jednak policie, jednak i Ministerstva zdravotnictví. Pokud vím, ředitel FN v Ostravě takovéto podněty opakovaně vznesl a opakovaně se s nimi obrátil jak na ministra vnitra, tak na policii a také na zástupce svého zřizovatele a vedoucího resortu zdravotnictví pana ministra Davida. Problém, před kterým stojíme a kvůli kterému zde teď projednáváme tento bod, je skutečnost, že se nestalo nic, aspoň se nestalo nic viditelného ze strany policie a vůbec nic se nestalo ze strany Ministerstva zdravotnictví, resp. nestalo se nic v pozitivním smyslu slova, že by se někdo cílevědomě a zodpovědně věnoval prošetření takových podnětů. Co se ale naopak stalo ze strany Ministerstva zdravotnictví, je fakt, že člověk, který na tato podezření upozorňoval, člověk, který na tato pochybení neustále poukazoval, byl ke včerejšímu dni odvolán ministrem zdravotnictví, a to i přesto, že ministr zdravotnictví za celou dobu svého působení ve funkci, tedy více než 10 měsíců, si nenašel ani minutu času, aby se s tímto člověkem sešel, aby s tímto člověkem přinejmenším tento problém projednal. Považuji to za zcela fatální selhání ministra zdravotnictví a dovoluji si kromě žádosti o podporu při zřízení této komise navrhnout také doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny k tomuto bodu, které zní: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyjadřuje zásadní nespokojenost s dosavadní činností ministra zdravotnictví. Děkuji za pozornost. "
Komentář. Místopředseda Langer přece musel nebo měl vědět při svém vzdělání, o co se jedná. Realita mu nebyla nakloněna, a tak ji předefinoval ve virtuální realitu, kterou nutně potřeboval. Chtěl, aby bylo učiněno něco viditelného, nějaká událost, a přitom musel chápat, že nebylo a nemohlo být prokázáno nic.
***