(20.30 hodin)
(pokračuje David)
1. Jak jste naložil s informací, že v této nemocnici je mozková smrt pacienta doložena v dokumentaci pouze v 7 % případů? 2. Jak jste naložil s informací, že v 61 % je v dokumentaci proveden záznam o indikaci k orgánovému odběru? 3. Jak jste naložil s informací, že ve 31 % případů ošetřující lékař rozhodoval i o odběru orgánu? 4. Jak jste naložil s informací, že ve zdravotní dokumentaci nejsou vždy přítomny operační protokol, protokol o odběru orgánu, list o prohlídce mrtvého, průvodní list k pitvě, průvodní listy k odebraným orgánům? 5. Jak jste naložil s informací, že v 60 % případů není uvedeno směřování odebraných orgánů? 6. Jak jste, pane ministře, naložil podle mého názoru s alarmující informací, že se v tomto vámi zřizovaném zařízení odebíralo takové množství orgánů, které je na počet obyvatel ve spádovém území nejvyšší na světě? Děkuji vám.
Ve své tehdejší odpovědi jsem zdůraznil, že jsem byl přesvědčen, že se případem zabývá kriminální policie v Ostravě. K tomu podotýkám sebekriticky, že těsně před interpelací jsem dostal z kanceláře ministerstva oficiální prohlášení, že policie v Ostravě se případem nezabývá. Takže jsem měl dvě informace, jednak že se případem zabývá a jednak že se případem nezabývá. Samozřejmě že jsem z toho byl zmaten, takže jsem patrně neodpovídal úplně přesvědčivým způsobem. Nicméně jsem konstatoval, že jsem byl prokazatelně informován, že věc byla předána policii. Jinak jsem měl k dispozici zprávu, že se oznámením zabývá kpt. Metnar, pplk. Vacátko pod vedením pplk. Pčolky.
Pokud jde o procentuální údaje, měl jsem expertní stanovisko, že tato čísla a hlavně domnělé důsledky, které mohou být z těchto čísel vyvozovány, jsou zcela nesmyslné, a předpokládalo se, že policie tuto skutečnost zjistí, pokud si nechá vypracovat nezávislý znalecký posudek. Je naprosto evidentní, že na přezkoumání těchto údajů, kde si nikdo nestěžoval na postup non lege artis - a to bych chtěl zdůraznit - nemá smysl ustanovovat znaleckou komisi. Pokud by šlo o jinou trestnou činnost a věc byla podle tvrzení ředitele Luxe předána policii, nemá se Ministerstvo zdravotnictví čím zabývat. Vyšetřování podezření z trestné činnosti Ministerstvu zdravotnictví nenáleží.
Protože dr. Janeček prohlásil, že je mou odpovědí zděšen, ujala se dalšího šíření podezření z poškozování zdraví při odběrech orgánů média. Připustil jsem možnost, že dokumentace je nedostatečná, a to už proto, že za nedostatečnou byla pokládána ústřední znaleckou komisí dokumentace z případu Pelikán. Dokumentace je ovšem na odpovědnosti přednosty a ředitele, tedy autora těchto pochybných zjištění, dr. Kuly a hlavního stěžovatele ředitele Luxe. Celá věc tedy nemá nic společného s regionálním transplantačním centrem Ostrava.
Pokud jde o velký počet odběrů orgánů, který dr. Janečka od počátku tak popuzuje, tak ten je nepochybně velmi záslužnou věcí, neboť umožňuje provedení většího počtu transplantací. To jsem ovšem tehdy nechtěl říkat, protože by to mediální a nemediální šiřitele fám o hororech při odběru orgánů ještě více aktivovalo. Doufal jsem, že policie získá odborný posudek, který prokáže naprostou nesmyslnost podezření, a celá věc bude odložena a přestanou nesmyslné pochybnosti. Z téhož důvodu jsem dr. Janečkovi necitoval ani z expertního posudku, který jsem měl k dispozici. Ocituji ho tedy dnes a zkusme si představit, jak by tehdy reagoval dr. Janeček v té zjitřené situaci kolem interpelace.
Ad 1 - že v této nemocnici je mozková smrt pacienta doložena v dokumentaci pouze v 7 % případů. Ovšem je třeba říci, že v originálu, který mně předal dr. Lux, zní konstatování jinak. Komisionální stanovení definitivní mozkové smrti pacienta je doloženo v dokumentaci pouze v 7 % případů ze 70 analyzovaných chorobopisů, ani v jednom případě však toto nebylo provedeno formou protokolu o diagnóze mozkové smrti. Odpověď by měla znít, že list o prohlídce mrtvého je podmínkou vystavení úmrtního listu a bez něj není možný pohřeb. Znamenalo by to, že pouze 5 osob ze 70 z tohoto souboru bylo pohřbeno. Z toho je nesmyslnost naprosto zřejmá. Kromě toho protokol o diagnóze mozkové smrti není žádný předepsaný dokument a nelze ho vyžadovat. Takováto odpověď by byla nepochybně hodnocena jako zlehčování závažného nálezu, navzdory tomu, že jeho závažnost není nikdo schopen přesvědčivě vyložit, a mnohým to připadá, jako by se skutečností, že pacient zemřel, nikdo v 93 % případů nezabýval. Dnes, po dokonalém vypracování závěrečné zprávy vyšetřovací komise, je snad každému jasné, jak je to ve skutečnosti.
Ad 2. Chybění záznamu o indikaci k orgánovému odběru v 61 % případů neznamená vůbec nic, protože žádná právní úprava zpracování takového dokumentu nevyžaduje. Laická veřejnost včetně dr. Janečka by tak měla být uvedena v omyl, že v 61 % došlo k odběru orgánů ilegálních. Nic takového! Je to úplný nesmysl. Zřejmě nebyl nalezen zápis chorobopisu.
Ad 3. V 31 % případů ošetřující lékař rozhodoval i o odběrech orgánů. Směrnice zavazuje, že ten, kdo indikuje odběr orgánu, nesmí být členem transplantačního týmu. Ošetřující lékař na anesteziologicko-resuscitačním oddělení je anesteziolog a ten operační výkon neprovádí. Podezření, že došlo k úmrtí, konstatuje anesteziolog. To znamená, že uvedený stav není v rozporu ani se směrnicí, ani s jinou právní normou. Laická veřejnost toto konstatování pochopila jako podezření, že jako ošetřující lékař může být motivován urychlovat smrt pacientů, aby jim mohl odebrat orgány. Iniciátory záplavy podobných článků jsou dr. Lux, dr. Kula a dr. Janeček. Jak chceme, aby se odpovědně chovali novináři jako laici, když se neodpovědně chovají lékaři, politici a šíří poplašné zprávy?
Ad 4. Jak jste naložil s informací, že ve zdravotní dokumentaci nejsou vždy přítomny operační protokol, protokol o odběru orgánu, list o prohlídce mrtvého, průvodní list k pitvě, průvodní listy k odebraným orgánům? Moje dnešní odpověď: Uložil jsem řediteli nemocnice to, co je ze zákona jeho povinností, aby zajistil v nemocnici, kterou řídí, aby dokumentace měla všechny náležitosti, které má mít. Nemá cenu se tím dále zabývat jinde než v nemocnici, kde jsou nedostatky zjištěny. Chybění dokumentace nedokazuje vůbec nic. Buď nebyla zpracována, nebo byla ztracena, nebo ukradena.
Ad 5. V 60 % případů není uvedeno směřování orgánů. Žádný zákon neukládá, aby transplantační centrum registrovalo příjemce orgánů. Tím méně lze očekávat, že takové informace budou v chorobopisu anesteziologicko-resuscitačního oddělení.
Ad 6. Údajně nejvyšší odběrová aktivita na světě. Znovu konstatuji, že to je věc nanejvíc chvályhodná. Vadit může jenom tomu, pro koho je normou průměrnost. Na tuto skutečnost si nejvíce stěžovali dr. Janeček a dr. Lux, tedy na příliš vysoký odběr orgánů. K tomu bych ještě dodal, že ředitel nemocnice byl o tomto stavu informován již nejméně jedenapůl roku předtím, než ho tato věc tak začala iritovat.
Ve své odpovědi na tuto interpelaci jsem se snažil neposkytovat žádnou záminku k nové lavině domněnek, že se s transplantacemi děje něco nezákonného. Proto jsem se nesnažil vznesená nesmyslná obvinění ani ostře vyvracet, ani byť jen náznakem potvrzovat, krom nepochybné skutečnosti, že papírová dokumentace má daleko k dokonalosti. To jsem tvrdil vždycky a jsem přesvědčen o tom, že stejný stav by se našel prakticky v kterékoli nemocnici aspoň na jednom oddělení.
V dubnu a květnu 1999 už byla situace v FN Ostrava naprosto neúnosná. Ředitel Lux provokoval stále větší konflikty a evidentně nebyl schopen ani ochoten situaci řešit a zvládnout. Dohady o nezákonnostech při odběrech orgánů jsem pokládal za mediálně vyšumělé a už nezajímavé a předpokládal jsem, že zcela pominou, až policie nutně celou věc odloží. Dnes má zkušenost říká, že pochybnosti musí být jasně vyvráceny a že nelze si slibovat od toho, že vyšetření policie tyto věci jasně vysvětlí.
***