(18.20 hodin)
(pokračuje Zahradil)
Abychom citlivou duši neranili, dostanou diplomy všechny děti, vždyť každý z nás v něčem vyniká.
Podobné je to s vládou. Jsou to citliví až subtilní lidé, kteří při své práci pro vlast nehledí napravo ani nalevo, někdy ani na výsledky. (Potlesk zprava.) Myslím si, že jako charakteristika proběhlé diskuse to bohatě stačí.
Během obecné části rozpravy vystoupilo velmi mnoho poslanců. Tak mnoho, že se obávám, že ani nejsem schopen to kvantifikovat. Byli převážně za ODS a ČSSD, také vystoupilo několik kolegů z řad KSČM a z řad čtyřkoalice. Pokud jde o rozpravu podrobnou, vystoupil v ní jeden jediný poslanec, to byl pan kolega Sobotka, který přednesl návrh usnesení sestávající ze tří bodů a navrhl oddělené hlasování o každém bodu zvlášť.
Takže jsem, paní předsedající, nyní připraven.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. (Smích a potlesk.)
Poslanec Jan Zahradil: Hluboce se omlouvám, pane předsedající. Nebylo mým úmyslem se vás dotknout, a to v žádném směru, ale bohužel stojím k vám zády a nepovšiml jsem si této drobné personální změny.
Pane předsedající, jsem připraven v tuto chvíli předkládat jednotlivé návrhy usnesení, tak jak byly panem Sobotkou předloženy.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane zpravodaji. Vaši omluvu beru. Ještě že já k vám nestojím zády.
Ale na druhé straně jsou tady faktické poznámky a je tady právo předsedy klubu o vystoupení. Takže nejdříve dám slovo panu poslanci Václavu Grulichovi, potom se přihlásil pan poslanec Karel Kühnl.
Pane poslanče Svobodo, vám slovo neudělím. Není žádná rozprava k tomu, aby se vyslovovala stanoviska klubů. Za klub ať vystoupí pan předseda klubu Kasal, pokud bude chtít. Dostáváme se do té věci, o které tady hovořil pan kolega Zahradil, že se zneužívají závěrečná slova, že se zneužívají přednostní vystoupení. Nebudu to komentovat, budu řídit proceduru.
Pane poslanče Grulichu, máte faktickou poznámku. (Nesouhlasné výkřiky, na faktickou poznámku není nárok.) Jedině procedurální, pane poslanče.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom suše a krátce komentovat, že mě potěšilo na zahájení vystoupení pana poslance Zahradila, že -(Přehlušeno výkřiky nesouhlasu).
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, omlouvám se. Omlouvám se, skutečně se omlouvám, rozprava byla ukončena. (Poslanec Grulich: Je to faktická poznámka.) Nemůže to být faktická poznámka, rozprava byla ukončena. Pan poslanec Zahradil sice tvrdil, že nebude zneužívat (do toho poslanec Grulich: Zneužil samozřejmě.), ale jako zpravodaj má samozřejmě závěrečné slovo jako ostatní poslanci.
Poslanec Václav Grulich: Konstatuji, že nelze než konstatovat, že pan poslanec Zahradil zneužil svého závěrečného slova zpravodaje. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Karel Kühnl.
Poslanec Karel Kühnl: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, rád bych, abychom konečně přistoupili k tomu, že budeme dodržovat v našich debatách jak jednací řád, tak určitá pravidla slušnosti. Nedodržování jednacího řádu tady právě předvedl kolega Grulich. Předvedl ho i pan předseda vlády, když se ve svém vystoupení mnohokrát přímo ve druhé osobě a z tohoto řečniště obracel na poslance, zejména na kolegu Zahradila. Domnívám se, že to zcela určitě je také v rozporu s jednacím řádem.
Domnívám se také ale, že se dopustil zlozvyku, který tady ve sněmovně bohužel zavedla tato vláda. Zneužil svého závěrečného slova - když není součástí rozpravy, není možné na ně reagovat normálním způsobem - k osobním narážkám, k osobním urážkám, dokonce k výrokům typu "sbírka šašků". Domnívám se, že bychom se měli snažit nepoužívat takových výroků z tohoto řečniště.
A protože, jak už má pan předseda vlády v zvyku, nejvíce se dopouštěl osobních urážek ke mně jako k osobě - zřejmě na mých nárocích, na mých výrocích, na tom, co říkám, nenalezl obsahově nic, o čem by mohl hovořit, proto se dopouštěl osobních urážek - tak bych přece jenom několik věcí rád uvedl na pravou míru. Nechám stranou, že odvodil svoje urážky vůči mé osobě od jedné půlvěty v mém vystoupení, která se zabývala prostým faktem, že každé, i správné rozhodnutí má nějakou cenu, ale opět a opětovně zpochybnil ve svém vystoupení moje znalosti, moje vzdělání. Takže bych chtěl říci, vážený pane předsedající, nejenom předsedovi vlády, ale také všem ostatním, že je skutečně pravda - a velmi se za to omlouvám - že mám jenom jednu a třičtvrtě vysoké školy. Tím pravda nedosahuji vrcholu v naší zemi, ba ani v této sněmovně. Každopádně vysoce převyšuji celostátní průměr. Domnívám se ale, že jsem také nic jiného ve svém životě netvrdil, nic jiného jsem o sobě nepředstíral.
Myslím, že tohle nepředstírání o sobě nemůže tvrdit pan předseda vlády. Předseda vlády, když začínal svoji kariéru jako předseda vlády, představil vládu sebevrahů čili lidí odvážných, reformně odvážných. Bylo to zjevné předstírání. Odvaha této vládě i panu předsedovi zjevně chybí. Nenalézá totiž, kolegyně a kolegové, odvahu ani k rovné diskusi v rámci rozpravy. Zneužívá závěrečného slova po skončení rozpravy tak, aby již jednotliví poslanci nemohli reagovat. Já osobně požívám tohoto privilegia jako předseda klubu, že mohu naštěstí ještě vystoupit. (Předsedající se snaží přerušit vystoupení.)
Vyzývám tedy do budoucna - dovolíte, pane předsedající již poslední větu - dovolím si tedy vyzvat do budoucna členy vlády, aby chtějí-li křížit slovní kordy, tak činili v rámci regulérní rozpravy a neschovávali se zbaběle za svá procedurální privilegia.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane předsedo. Musím vás ale upozornit, že vy jste zneužil stejného postavení předsedy klubu jako premiér této vlády, protože § 67 hovoří jasně o tom, že prezident republiky, člen vlády, předseda a místopředseda sněmovny a předseda poslaneckého klubu dostane slovo, kdykoliv o to požádá. Tak jako v tomto slově využil předseda své možnosti, vy jste jí zneužil v tom samém směru, když jste hodnotil jeho vystoupení, když jste kritizoval jeho vystoupení i se všemi podmínkami.
Teď se přihlásil pan předseda Tlustý. (Poslanec Kühnl se dožaduje slova.) Nejsou faktické poznámky, bylo mi před chvílí vyčteno. (Poslanec Kühnl: Hlásil jsem se první.) Nehlásil jste se, hlásil se předseda klubu dříve než vy. (Poslanec Kühnl: Dává mi přednost.) Dobře, můžete vystoupit.
Poslanec Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, chtěl bych konstatovat, že jsem samozřejmě nezneužil svého práva. Vy jste citoval poměrně přesně jednací řád a já jako předseda klubu mám právo vystoupit, kdykoliv o to požádám a k čemukoliv. Svého postavení jste zneužil vy, neboť jste komentoval slovy, která můžete samozřejmě říci, ale musíte se k nim přihlásit do normální diskuse. Máte, vážený pane předsedající, řídit schůzi a ne komentovat slova, která padnou tady z řečniště.
Místopředseda PSP František Brožík: Pane předsedo, já jsem nekomentoval věcnou záležitost vašeho vystoupení, já jsem komentoval proceduru a na to jako řídící schůze mám právo. Řekl jsem - stejně jako vy jste hovořil o tom, že zneužil proceduru pan předseda vlády, tak jste ji zneužil vy jako předseda klubu. (Ve sněmovně panuje rušná atmosféra.)
Bude hovořit pan poslanec Tlustý. Prosím o klid ve sněmovně.
***