(15.10 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji za toto stanovisko.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro zařazení, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 18 z přítomných 184 poslanců 170 pro, 2 proti. Návrh byl přijat.
Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy. Nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 38. schůze, tak jak byl písemně předložen a jak byl upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 19 z přítomných 184 poslanců 160 pro, 3 proti. Návrh byl přijat, tedy pořad schůze byl schválen.
Než přistoupíme k projednávání schváleného pořadu, na žádost předsedy Senátu navrhuji, abychom umožnili vystoupení senátorky Ondrové a senátorů Bárty a Koláře v Poslanecké sněmovně.
Zahájil jsem hlasování. Kdo souhlasí s vystoupením této trojice senátorů, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 20 z přítomných 184 poslanců 110 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Dostáváme se tedy k bodu
1.
Návrh zákona o podávání a vyřizování stížností
/sněmovní tisk 574/5/ - zamítnutý Senátem
Upozorňuji, že v tomto hluku přeruším schůzi a nebudu pokračovat. Pokud se skupina před lavicí sociální demokracie neodebere na svá místa či mimo sál, přeruším jednání schůze. (Stále hluk v sále.)
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, jsme obdrželi jako sněmovní tisk 574/6. Je-li přítomen senátor Zdeněk Bárta, prosím, aby se účastnil našeho jednání. Prosím paní poslankyni Hanačíkovou, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřila. Jsem informován, že paní poslankyně Hanačíková požádala o změnu a vystřídání sebe panem poslancem Cyrilem Svobodou. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, jsme v poněkud zvláštní situaci. Tento návrh zákona byl v Senátu zamítnut poté, co jej projednaly výbory, a poté, co podle mého názoru věcně nic nebránilo tomu, aby tento návrh zákona byl přijat.
Já se samozřejmě za předkladatele také omlouvám. Důvod, proč jsem byl požádán o to, abych oslovil sněmovnu, je skutečnost, že se stalo poprvé v našich vzájemných vztazích mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, že v den, kdy tento návrh zákona projednával Senát, nebyl žádný z předkladatelů na území České republiky, byli jsme všichni v zahraničí a z tohoto důvodu se nedostavil žádný z předkladatelů. Za to se samozřejmě ještě jednou veřejně omlouváme, ale jak vyplývá ze stenozáznamu, toto byl hlavní důvod, proč Senát tento návrh zamítl. Mluvilo se podle stenozáznamu o principiálních důvodech, o vztazích mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem, o tom, že by to byl nebezpečný precedent, a aby se toto již nikdy nestalo, tak je to jakési výchovné gesto od Senátu vůči Poslanecké sněmovně.
Myslím si tedy, že kultura Parlamentu ČR by měla směřovat k tomu, abychom se zabývali tím zákonem a jeho materií samotnou, a případně skutečnost, že se z důvodů, které byly podle mého názoru závažné, jednou jedinkrát nedostavili zástupci Poslanecké sněmovny, by neměla hrát žádnou roli. Z tohoto důvodu trvám na tom, abychom hlasovali tak, jak jsme hlasovali původně, a aby Poslanecká sněmovna podpořila původní návrh Poslanecké sněmovny, tzn. aby hlasovala proti zamítnutí ze Senátu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Chtěl bych sněmovně ještě vysvětlit, že jsem tuto věc konzultoval na jeho žádost s předsedou Senátu panem Pithartem a zdálo se mi též příkré jednání, které bylo provedeno v Senátu, zejména s tím, že nikdo z nás nemohl v létě předvídat, který přesný den si Senát vybere k tomuto svému jednání apod. Ale byl bych též pro, abychom se zabývali podstatou věci.
Táži se, zda se za omluveného zpravodaje poslance Stanislava Křečka - je nepřítomen, je v zahraničí - ještě někdo jiný chce vyjádřit. Ne-li, otevírám rozpravu. Připomínám, že při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy.
Prosím pana senátora Bártu jako prvního.
Senátor Zdeněk Bárta:
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás pozdravil a vyjádřil své potěšení, že smím na tomto řečništi po osmi letech vystoupit. Pobýval jsem zde první dva roky po revoluci a s některými z vás se znám, bývali jsme tady společně.Devátého srpna 2001 Senát projednal návrh zákona o podávání a vyřizování stížností, který mu byl postoupen Poslaneckou sněmovnou. Návrh zákona, jak bylo řečeno, projednaly dva výbory - ústavně právní, který návrh zákona doporučil k přijetí ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem tohoto výboru byl senátor Ondřej Feber. Dále zákon projednal jako garanční výbor pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice a tento výbor nepřijal žádné usnesení. Zpravodajem jsem byl já, který jsem přes neutrální stanovisko svého výboru nakonec návrh zákona doporučil s tím, že je třeba odstranit dva legislativně technické omyly předloženého tisku, a na ty bych rád upozornil, i pokud se vydáte tou cestou, kterou navrhoval pan poslanec Svoboda.
A sice v § 3 odst. 2 je třeba škrtnout zavádějící závorku odkazující na § 2 odst. 1. Zdůrazňuji, že tato i následující poznámka jsou skutečně čistě technické, aspoň si to myslím. A v § 4 odst. 1 je třeba doplnit text poznámky pod čarou č. 5 odkazující na zákon č. 2/96 Sb.
V diskusi vystoupila řada senátorů, kteří se jednak kriticky pozastavili také - jak už bylo řečeno - nad nepřítomností předkladatelů návrhu zákona, ale nemyslím, že to byl jediný důvod, proč, jakkoli já jsem byl jiného názoru, tuto normu odmítali. Mnozí senátoři poukazovali na nadbytečnost jakékoli normy, která by upravovala možnost podávání stížností, a jednak poukazovali na celou řadu problémů předloženého textu.
Bylo poukazováno zejména na následující problémy: v § 3 odst. 1 se říká, že stížnost lze podat písemně, ústně nebo elektronickou poštou, zatímco v odst. 3 téhož paragrafu se říká, že stížnost musí být podepsaná.
***