(11.10 hodin)
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové. Již v prvním čtení jsem za předkladatele uvedla důvody, které nás vedly k předložení tohoto návrhu zákona. Dnes si dovolím upozornit jen na to, že aktuální proces převádění škol na kraje potvrzuje opodstatnění tohoto předloženého návrhu, který řeší účetní ztráty. Nemůže však vyřešit reálný nedostatek provozních prostředků, který je dnes odhadován zhruba na 400 mil. Kč v regionálním školství. Toto předložený návrh neřeší.
V podrobné rozpravě navrhnu legislativně technické úpravy, které ve svém stanovisku uvedla vláda.
Tolik k této krátké novele zákona č. 157/2000 Sb., v obecné rozpravě.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru, ale usnesení výboru nebylo předloženo. Prosím pověřeného člena výboru pana poslance Doležala, aby vystoupil. (Hluk v sále.) Ale prosím kolegy, aby opravdu poslouchali.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dovolte, abych vás seznámil se situací ohledně projednání tohoto sněmovního tisku rozpočtovým výborem. Rozpočtový výbor tento materiál ještě neprojednal, jelikož byl zařazen na tuto schůzi až v rámci schvalování programu. Přesto jako zpravodaj mohu konstatovat, že pokud budou vyslyšeny námitky vlády týkající se legislativně právních úprav, tak dle mého názoru nebude problém tento materiál projednat a schválit.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Dobře, děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Táži se, kdo se do ní hlásí. (Nikdo.) Do obecné rozpravy se nepřihlásil nikdo, proto obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Pavel Kováčik, jako druhá paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Pane předsedo, paní a pánové, dovolte mi přednést a zdůvodnit pozměňovací návrh k novele zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů.
Doplňující článek II zní:
V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zemědělství, kraj Budějovický v textu zrušují tato slova: "Integrovaná střední škola lesnická, 1. máje 194, 385 01 - Vimperk 00 073 237".
V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zemědělství, kraj Královéhradecký v textu zrušují tato slova : "Střední odborné učiliště zemědělské, Odborné učiliště a Učiliště Fořt 43, 543 43 Černý Důl 3 - 00 087 912".
V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zemědělství, kraj Brněnský v textu zrušují tato slova: "Střední odborné učiliště lesnické, 696 81 Bzenec-Přívoz 735 - 00 230 936".
V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zemědělství, kraj Jihlavský v textu zrušují tato slova: "Střední odborné učiliště zemědělské, Masarykova 410, 394 84 Kamenice nad Lipou - 00 073 211".
V příloze č. 1 se v části Ministerstvo zemědělství, kraj Olomoucký v textu zrušují tato slova: "Střední odborné učiliště zemědělské, Horní Heřmanice 47, 790 57 Bernartice u Javorníka - 00 099 791".
Kolegyně a kolegové, dovolte mi krátké zdůvodnění mého pozměňovacího návrhu.
Předáním školských zařízení ke dni 30. září 2001 ztratí resort zemědělství institucionální základnu potřebnou pro další odborné vzdělávání pracovníků zemědělství a lesnictví. Přitom povinnost zabezpečovat další odborné vzdělávání je Ministerstvu zemědělství uložena některými legislativními předpisy České republiky, jako jsou například: usnesení vlády ČR k environmentální výchově, vzdělávání a osvětě; vyhláška k zákonu č. 154/2000 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu některých činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat; zabezpečení činnosti lesních stráží, vodních stráží a mysliveckých stráží apod.
Požadavky na kvalifikaci zemědělců stanovují i některé předpisy EU, z nichž pro resort Ministerstva zemědělství jsou důležité především: Směrnice EC č. 950/1997 o zlepšení efektivnosti zemědělských struktur, podle které jsou členské státy povinny stanovit, jaká kvalifikační úroveň bude považována pro účely poskytování subvencí a vyrovnání za dostačující; Nařízení EC č. 1257/1999 o podporování rozvoje venkova prostřednictvím EAGGF, které určuje oblasti rozvoje; Směrnice společenství 2000/C 28/02 pro státní pomoc v sektoru zemědělství, která ustanovuje zemědělské vzdělávání a poradenství jako oblasti státní pomoci včetně podmínek, jak má být tato pomoc poskytována.
V souladu s těmito směrnicemi musí Ministerstvo zemědělství ČR vytvořit podmínky pro to, aby zemědělci mohli v dostatečném předstihu před vstupem ČR do EU získat stanovenou kvalifikaci.
Na tuto situaci reagovala např. Agrární komora ČR v souladu se zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, § 4 písm. c) návrhem "Koncepce celoživotního vzdělávání pracovníků v zemědělství". Touto koncepcí se snaží Agrární komora ČR zabezpečit další vzdělávání dospělých pracovníků resortu a zajistit vliv resortu a svůj vliv na vzdělávání zemědělské mládeže formou zřízení center odborného vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR.
Pět výše uvedených školských zařízení - 3 zemědělská, 2 lesnická - v působnosti Ministerstva zemědělství ČR bylo vybráno ve spolupráci s pracovníky Institutu výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, který školy v působnosti Ministerstva zemědělství ČR řídí, s přihlédnutím k ekonomickým možnostem Ministerstva zemědělství ČR, na základě posouzení různých podmínek, z nichž některé bych rád vyjmenoval: dlouhodobé přetrvávající zaměření školy na přípravu žáků v zemědělských studijních a učebních oborech; personální a materiální vybavení školy; zkušenosti s dalším vzděláváním dospělých pracovníků; zkušenosti s poradenstvím včetně připravenosti poradců; účast v mezinárodních projektech podporujících vzdělávání; stávající profilace školy ve vzdělávání, např. chov skotu, hospodaření v LFA, alternativní zemědělství, lesnictví; jazyková vybavenost pracovníků; ubytovací a stravovací kapacity; úroveň a zájem vedoucích pracovníků školy.
Centra odborného vzdělávání budou vybavována Ministerstvem zemědělství ČR za přispění výrobců a dodavatelů špičkovou technikou a technologickými zařízeními specializovanými podle základního zaměření působnosti centra. Součástí rozvoje a využití těchto specializovaných center je také předpoklad zařazení do vzdělávacích programů zemědělských škol obligatorní krátkodobé praxe žáků k osvojení si, využívání a obsluhy nových výrobních technologií tak, jak je to obvyklé ve většině členských států EU.
***