(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, podrobnou rozpravu tedy končím. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní navrhovatelce, paní zpravodajce.
Hlásí se pan kolega Sobotka. Věnujte prosím pozornost tomuto sdělení.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl procedurální návrh, který vyplývá z dohody poslaneckých klubů zastoupených v této Poslanecké sněmovně.
Vzhledem k tomu, že jednací řád nám ukládá dodržet lhůtu po rozdání příslušných sněmovních tisků, a z analýzy současné situace vyplynulo, že bychom zítřek nestrávili příliš produktivním způsobem. Proto se představitelé poslaneckých klubů dohodli na návrhu, který bych vám v tuto chvíli předložil.
Navrhuji, abychom se usnesli, že Poslanecká sněmovna se usnáší, že skončením dnešního programu schůze přerušuje své jednání s tím, že bude pokračovat v pátek od 9.00 hodin pevně zařazenými body. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Hlásí se pan kolega Pešek.
Poslanec Pavel Pešek: Jen malé upřesnění pana kolegy Sobotky. Dohoda je, že jednání bude pokračovat v pátek od 9.00 hodin do 13.00 hodin.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Upozorňuji, že pan kolega Sobotka přesně použil formulaci "skončením dnešního jednání". Má-li mít tato dohoda smysl, měli bychom dnes vyčerpat maximum bodů, které můžeme projednat. Počítejte případně s tím, že bychom mohli jednat i chvíli přes devatenáctou hodinu.
To byl procedurální návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy hlasováním, které jsem zahájil. V hlasování s pořadovým číslem 46 se ptám, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 169 hlasovalo pro 108, proti 16. Návrh byl přijat.
Dalším bodem jednání je bod číslo
13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a některé další zákony
/sněmovní tisk 921/ - druhé čtení
Prosím nejprve všechny členy Poslanecké sněmovny, kteří nemají v úmyslu - a divím se jim - sledovat vystoupení pana ministra vnitra, aby opustili jednací sál.
Prosím všechny kolegy, členy vlády - nenuťte prosím ministra vnitra, aby si sám zjednal pořádek v sále.
Prosím pana ministra vnitra, aby uvedl tento návrh.
Ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, děkuji za snahu zjednat pořádek, která se sice takřka minula účinkem, přesto však částečně vaše slova dolehla na ty, kteří hlučeli a stále ještě hlučí a hlučí a hlučí.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem návrhu novely zákona o azylu a zákona o policii České republiky je zvýšit efektivitu azylového řízení v České republice a zpřesnit práva a povinnosti žadatelů o azyl.
Návrh, tak jak byl projednán vládou a jak byl Poslaneckou sněmovnou projednán v prvém čtení a projednán také v příslušném výboru Poslanecké sněmovny, by se dal charakterizovat, že směřuje za a) k zpřísnění azylového řízení v České republice, ale za b) také ke zvýšení práv účastníků azylového řízení a žadatelů o azyl. Mám na mysli především odvolací instanci, která může zasáhnout do rozhodování o udělování azylu. To byla jedna ze skutečností, která byla po právu v České republice kritizována.
Bylo by dobré v tuto chvíli asi aktualizovat důvody, které vedly vládu k předložení tohoto návrhu zákona. Ty se týkají především vývoje v oblasti azylu v ČR v posledních měsících.
V průběhu legislativního procesu bylo zaznamenáno Ministerstvem vnitra poměrně výrazné zvýšení počtu žadatelů o azyl v ČR. Zatímco v období druhé poloviny roku 1998 až do září roku 2000 žádalo o azyl v ČR měsíčně mezi 380 až 790 cizinci, od října 2000 lze vysledovat poměrně výrazný nárůst žadatelů o azyl. Od října 2000 do února 2001 bylo podáno měsíčně mezi 920 až 1 230 žádostí. Tento trend v měsících od února 2001 se nadále prohluboval a zvyšoval, zvětšoval se počet žadatelů o azyl. V měsíci srpnu tohoto roku, to znamená minulý měsíc, jsme dosáhli v ČR rekordu, kdy v jednom jediném měsíci bylo podáno v ČR 1 775 žádostí o azyl. Z těchto čísel vyplývá, že oproti roku 2000, kdy v ČR požádalo o azyl 8 788 cizinců, v letošním roce očekává Ministerstvo vnitra, že počet žadatelů o azyl přesáhne číslo 20 000.
Z tohoto je zcela evidentní, že azylová procedura v ČR se začíná dostávat do poměrně velkých obtíží, protože situace, na kterou naše azylové řízení bylo dimenzováno, je úplně jiná než ta, ve které se nacházíme v tuto chvíli, kdy je zcela evidentní, že azylové řízení v ČR se stává pomalu ale jistě způsobem, jakým se snaží někteří cizinci legalizovat pobyt, přestože účel pobytu ve většině případů zcela evidentně nesouvisí s tím, že by odpovídal podmínkám pro udělení azylu podle příslušných mezinárodních konvencí.
Pro informaci poslanců uvádím, že mezi 12 318 cizinci, kteří v prvních osmi měsících tohoto roku v ČR požádali o azyl, převažují občané Ukrajiny, kterých bylo 2 954, poté občané Moldavska, kterých bylo 1 737, následují občané Rumunska, kterých bylo 1 534, z Vietnamu 976, z Indie 914, z Gruzie 765.
Toto uvádím z toho důvodu, že samozřejmě zpřesnění azylové procedury nemůže být vytrženo z kontextu ostatních opatření, která jsou činěna na exekutivním poli. Je třeba, abychom azylové řízení zvládali tak, jak je zvládají ostatní civilizované země, především ve vazbě na změnu vízové politiky, kterou v uplynulém roce a půl vláda ČR realizovala.
Z těchto důvodů jsem přesvědčen, že vstřícný přístup Poslanecké sněmovny, který se projevil již v prvém čtení, a vstřícný a odpovědný přístup, který poslanci projevili při projednávání tohoto návrhu zákona v gesčním výboru, podle mého názoru vytváří dostatečně široký konsensus Poslanecké sněmovny k tomu, abychom zákon o azylu změnili tak, jak je navrženo ve vládním návrhu, a to ve znění těch pozměňovacích návrhů, které byly projednány ve výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny. Podle mého soudu vedou ke zpřesnění návrhu, tak jak byl původně vládou předložen.
***