(15.20 hodin)
(pokračuje Dundáčková)
V § 22 odst. 2 se slova "popřípadě též psychologického vyšetření" nahrazují slovy "psychologického nebo psychiatrického vyšetření zaměřeného na zjištění příčin agresivity a stanovení postupu jejího zvládání a možné nápravy".
V § 22 odst. 3 se stávající znění nahrazuje zněním následujícím: "Po dobu pobytu dítěte v oddělené místnosti je dítěti podle potřeby poskytována péče odborného psychologického, psychiatrického nebo terapeutického pedagogického pracovníka. Během této doby je dítěti umožněna vzdělávací či zájmová činnost. Dítě má právo vzít s sebou do oddělené místnosti předměty pro volnočasové či vzdělávací (aktivity?), kterými nemůže ohrozit sebe, ostatní děti či pracovníky zařízení. Stav dítěte je sledován pověřeným pracovníkem v minimálně 15minutových intervalech."
V § 22 se vkládá odst. 5 - původní odst. 5 se přečísluje na odst. 7. Nový odstavec 5 tohoto paragrafu zní: "Každé umístění dítěte do oddělené místnosti ředitel zařízení nahlásí pověřenému státnímu zástupci státního zastupitelství, v jehož obvodu se zařízení nachází, a České školní inspekci do 5 pracovních dnů od umístění. Všechna umístění dětí v oddělené místnosti je ředitel zařízení povinen nahlásit ministerstvu souhrnně za školní rok."
V § 22 se pak vkládá nový odstavec 6 tohoto znění: "Dítě má právo podat stížnost proti svému umístění do oddělené místnosti České školní inspekci. Tato stížnost nemá odkladný účinek. O vyhodnocení stížnosti Česká školní inspekce písemně informuje dítě."
V § 24 odst. 1 navrhuji připojit písmeno n) tohoto znění: "nahlásit každé umístění dítěte do oddělené místnosti příslušnému státnímu zastupitelství a České školní inspekci".
Celý tento soubor návrhů směřuje k tomu, aby tyto oddělené místnosti nebyly vůbec zřizovány v dětských domovech, u výchovných ústavů pak u těch s přísnějším režimem, případně byly zřizovány ve výchovných ústavech pro drogově závislé a pouze pro agresivní děti. Zákonem navrhované ustanovení je v rozporu s čl. 7 odst. 2 Listiny, který zaručuje, že nikdo nebude podroben ponižujícímu zacházení nebo trestu, a dále s čl. 10 odst. 1 Listiny, zaručujícím právo na zachování lidské důstojnosti, popř. čl. 14 odst. 1 Listiny, který zaručuje svobodu pohybu. Jistě má pravdu paní zpravodajka - v případě, že by tato ustanovení nebyla přijata a přijali jsme zákon v navrhovaném znění, je možno obrátit se se stížností na Ústavní soud. V tomto spolu jistě budeme souhlasit.
Dále navrhuji v § 23 odst. 1 písm. a) za slova "osob odpovědných za výchovu" vložit slova "nebo zákonných zástupců" a za slova "písemného souhlasu" vložit slova "osob odpovědných za výchovu nebo zákonných zástupců". Tento návrh vychází z předpokladu, že podle § 2 odst. 3 jsou vymezeni osobami odpovědnými za výchovu rodiče nebo jiné osoby, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy rozhodnutím příslušného orgánu. Nejsou tam zahrnuti zákonní zástupci a není vždy možné ztotožnit rodiče se zákonným zástupcem. Pamatuje proto na případy, kdy byli rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti, případně byla tato jejich rodičovská odpovědnost omezena.
Posledním návrhem je návrh na změnu v ustanovení § 26, a to v odst. 2 písm. a), kde navrhuji vypustit znění "§ 29 odst. 3". A to z toho prostého důvodu, že v případě, že oba rodiče zemřeli, jak předpokládá toto ustanovení, nemá již k dítěti nikdo vyživovací povinnost a nová vyživovací povinnost by nastala teprve při nezrušitelném osvojení, kdy ovšem zároveň zaniká nárok na sirotčí důchod. Domnívám se proto, že vypuštění tohoto ustanovení je zcela případné.
To je první velký soubor pozměňovacích návrhů, ale teď mi prosím dovolte podat ještě jeden. Navrhuji, aby návrh zákona byl doplněn o další část, kterou bude změněn zákon č. 94/1963 Sb., tedy zákon o rodině v platném znění, a to v následujících ustanoveních:
Za prvé: V § 46 odst. 1 se v první větě za slova "ústavní výchovu" vkládají slova "nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 zákona č. 359/1999 Sb.)". Ve druhé větě se za slova "ústavní výchovu" vkládají slova "nebo dítě svěřit do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc".
Za druhé: V § 46 odst. 2 se v první větě za slovo "péčí" vkládají slova "nebo rodinnou péčí v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc".
Tento malý soubor dvou pozměňovacích návrhů není žádná novinka v našem právním řádu. Reaguje pouze na změny, ke kterým došlo v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Tento zákon umožnil vznik zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc svým paragrafem 42 s tím, že tato zařízení mohou jako pověřené osoby zřizovat a provozovat i nestátní neziskové organizace. Na tuto změnu až dosud nereagoval zákon o rodině, který sice umožňuje svěřit dítě do takovéhoto zařízení na základě předběžného opatření, ale rozhoduje-li ve věci meritorně a dítě nemůže být navráceno do vlastní rodiny, nemá soud jinou možnost, než nařídit ústavní výchovu, i když by toto zařízení i nadále mohlo o dítě pečovat. Protože tato zařízení mohou mít i charakter profesionální rodinné péče, kdy osoby, které o děti pečují, jsou zaměstnanci nestátní organizace, které o děti pečují ve svém služebním bytě, je svěření do takovéto péče z hlediska zájmů dítěte i požadavků Úmluvy o právech dítěte vhodnější než nařízení ústavní výchovy. Proto je třeba umožnit, aby soudy mohly těchto zařízení využívat, a to zejména pro děti týrané, zanedbávané či jinak sociálně ohrožené a péči v rodině či na principech rodinné výchovy je třeba dát výslovně přednost před výchovou ústavní. Proti ústavní výchově lze do těchto zařízení přijmout dítě bez ohledu na věk, tedy od narození do 18 let, popřípadě se souhlasem studujícího dítěte i déle, není třeba rozdělovat sourozence podle věku do zdravotnických a školských zařízení ústavní výchovy, jak se dosud stále děje. Navíc přirozené prostředí v rodině je pro vývoj dítěte vhodnější než ústavní výchova.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, doufám, že jsem tímto vyhověla všem svým předřečníkům kritizujícím můj postup v rámci obecné představy a uspokojila jsem i pana poslance Kučeru, i pana poslance Filipa, kterému doufám takto podané návrhy umožní hlasování. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pani poslankyni Dundáčkové. Jako další do podrobné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Šojdrová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych také navrhla několik pozměňovacích návrhů, které se týkají výchovného opatření. Částečně se překrývají s návrhy kolegyně Dundáčkové, ale po diskusi ve školském výboru si dovoluji přece jen je navrhnout, protože tam nebyly přijaty a po zvážení se domnívám, že je vhodné, aby do zákona zapracovány byly. Stručně:
Navrhuji v § 21 vypustit písmeno g).
V § 22 odst. 1 za slovo "zklidnění" navrhuji vložit slovo "agresivního".
V § 22 odst. 2 ve druhé větě za slovo "vyšetření" připojit slova "zaměřeného na zjištění příčin agresivity".
V § 22 odst. 3 připojit poslední větu: "Dítě má právo vzít s sebou do oddělené místnosti předměty pro volnočasové nebo vzdělávací aktivity, kterými nemůže ohrozit sebe, ostatní děti, či pracovníky zařízení." Jedná se tedy o zlepšení podmínek pro děti, které jsou umístěny do oddělené místnosti.
Dále v § 33 navrhuji doplnit poslední novou větu, která zní: "Dále se dítěti ve spolupráci s orgánem sociálně-právní ochrany poskytuje poradenská pomoc se zajištěním bydlení a práce, následující 2 roky po opuštění zařízení je dítěti zajišťována pomoc při řešení tíživých životních situací." Konec navrhované poslední věty.
***