(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem jsou ústní interpelace, které jsou určeny členům vlády.
V tuto chvíli vyzývám pana poslance Karla Vymětala, aby přednesl interpelaci na ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra a zahájil tak blok odpovědí členů vlády České republiky na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Josef Houzák.
Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane ministře, pokládám za zcela logické, že elektrická energie je zbožím, u kterého musí z důvodů technických, technologických i obchodních docházet jak k vývozu, tak i k dovozu. Jistě je možné vést debaty na téma poměru výroby, vývozu a dovozu elektřiny, ale já svou interpelaci chci směřovat k jiné otázce.
Ve veřejnosti se často diskutuje téma, že elektřinu do zahraničí prodáváme za podstatně nižší cenu, než jakou platí domácí odběratelé, a tedy že na politiku levných vývozů doplácejí čeští spotřebitelé, kteří vlastně tak tento vývoz financují. Protože téměř sto procent vývozu elektřiny připadá na ČEZ, jehož majoritním vlastníkem je stát, obracím se na vás.
Průměrná výrobní cena pro dodávky tzv. silové elektřiny ČEZ distribučním společnostem byla stanovena pro rok 2001 ve výši 971 Kč za megawatthodinu. K tomu je nutno přičíst samozřejmě cenu za přenos, cenu za distribuci po distribuční síti a systémové služby. Tak vznikne cena předací, která činí 1 182 Kč za megawatthodinu. Vývozní ceny ČEZ jsou samozřejmě součástí obchodního tajemství, ale z různých pramenů se dá dovodit, že se průměr pohybuje někde kolem 600 Kč za megawatthodinu. To by ovšem znamenalo skutečně, že ČEZ prodává do zahraničí elektřinu dokonce pod výrobními náklady. Vzhledem k tomu ale, že je celkově ČEZ ziskový, jeví se jako jediné vysvětlení, že skutečně rozdíl je vykryt domácími, českými spotřebiteli.
Pane ministře, mohl byste tuto skutečnost vysvětlit či vyvrátit a ukončit tak spekulace veřejnosti?
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má ministr průmysl a obchodu Miroslav Grégr.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Miroslav Grégr: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, my jsme na toto téma s panem poslancem Vymětalem už diskutovali, takže on ve své interpelaci si vlastně na hodně otázek nebo bodů své interpelace odpověděl sám.
Za prvé si odpověděl na to, že samozřejmě ceny, se kterými operuje ČEZ na trhu, jsou součástí obchodního tajemství, čili je nemohu sdělovat, takže mohu jen ujistit pana poslance Vymětala, že vývozní ceny elektrické energie nejsou pod výrobními náklady ČEZ. Za tímto svým prohlášením si plně stojím. Nejedná se tedy ani o ceny dumpingové, a samozřejmě podle kolísání spotřeby elektrické energie jedná se často o spotové ceny apod., ale v průřezu se pracuje i při vývozu s přiměřenou nebo s určitou mírou zisku, takže nejenom že se neoperuje s cenou pod výrobními náklady, ale operuje se i s mírnou cenou zisku.
Cena elektřiny, samozřejmě, vy jste si také, pane poslanče, tady odpověděl, sestává jednak z výrobní ceny, ceny za přenos - tady bych to chtěl upřesnit, linkami velmi vysokého napětí - za distribuci a samozřejmě, co je také velice podstatné, a to bych vám ještě doplnil, tento okruh poznání, jsou to ceny tzv. systémových služeb. V sítích vysokého a hlavně nízkého napětí jsou rovněž z fyzikálních důvodů, to jistě také znáte, protože máme technické vzdělání, podstatně vyšší ztráty, na rozdíl od sítí velmi vysokého napětí, čili ztráty také samozřejmě reprezentují určitou část změn. Cena vyvážené elektřiny, jak jste tu sám konstatoval, sestává pouze z výrobní ceny a ceny za přenos linkami velmi vysokého napětí, a to pouze na hranice České republiky.
Čili porovnávat ceny pro konečné uživatele s exportními cenami je trochu řekl bych absurdní. Ceny elektřiny, plynu, tepla v České republice jsou předmětem regulace. Tuto regulaci vykonává od 1. 1., schvalovali jsme energetický zákon, čili od 1. 1. 2001 vykonává nezávislý Energetický regulační úřad. Tento úřad je vlastně správním orgánem, správním úřadem se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky. Jeho postavení, působnost a pravomoci jsou také upraveny zákonem, který jsem teď tady zmínil, 458/2000 Sb., tzn. energetickým zákonem, a zákonem 265/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákonem o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen a dalšími zákonnými předpisy.
Energetický regulační úřad je pro výkon své funkce oprávněn nahlížet do účetních dokladů společnosti, a jak už jsem řekl, zjištěné údaje jsou i předmětem obchodního tajemství. I Energetický regulační úřad je povinen zachovat mlčenlivost. Do této kategorie údajů náleží ceny vyvážené elektřiny a další konkrétní údaje, které se týkají ekonomiky výroby.
Řekl jsem, že ceny elektřiny nejsou dumpingové, protože kryjí náklady vynaložené na výrobu a pracují někdy i s mírnými, nebo ne někdy, ale pracují v průměru s mírnými zisky, a stálé náklady, to bych chtěl zdůraznit, vznikají v elektrárnách i tehdy, když nedodávají do sítě žádnou elektřinu. A naopak, se vzrůstající výrobou, tj. i se vzrůstajícím exportem elektřiny, se zvyšuje procentní využití fondu provozních hodin elektrárny a zlepšuje se ekonomika jejich provozu. Čili čím více elektřiny se vyrobí, tím může být cena nižší. Čili vývoz elektřiny nejde na úkor tuzemských zákazníků, protože neovlivňuje ceny elektřiny pro tuzemský trh. Tato cena by se nezměnila ani při nulovém vývozu. Vyplývá to z toho, že kumulace zisku se vlastně odehrává u distribučních společností. Distribuční společnosti samozřejmě v současné době využívají maximálních limitních cen stanovených regulačním úřadem a zatím, jak jsem zjistil, nemají zájem na tom, aby snižovaly ceny pro konečného zákazníka.
Na závěr bych chtěl zdůraznit i sociální dimenzi celého problému. Vývozy jsou pozitivně vnímány státem s cílem udržet zaměstnanost a zajistit sociální smír, zejména v pánevních oblastech. Tady bych chtěl možná i odpovědět, vy jste tu otázku sice nepoložil, na otázku konkurence na trhu elektrické energie, že vlastně přinese snížení cen, takže pokud by se jednalo o chráněného zákazníka, tak konkurence nepřinese snížení, protože konečný zákazník, občan, je vlastně vázán na síť, pevnou síť, a nemůže si natáhnout separé dráty, takže cena exportu s cenou elektrické energie pro konečného uživatele prakticky nesouvisí nebo přímo nesouvisí. Pokud budou energetické distribuční společnosti chtít snížit konečné ceny, jistě to leží v jejich rukou.
Teď jsem se chvíli zarazil, protože teď si nedovedu přesně uvědomit, jestli je to 720 Kč, a neměl bych ten údaj ani říkat, ale víte, že ČEZ teď nabídl tzv. duhovou elektřinu, kde někde cena v prvním pásmu, která byla nabídnuta distribučním společnostem, a kdy distribuční společnosti až na jednu, která teď hledá všechny možné důvody, aby zdůvodnila, proč se včas nepřihlásila do této soutěže, tak dostávají elektrickou energii v nejnižším pásmu, něco nad 700 Kč. To je vše.
***