(10.00 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Jsme toho názoru, že předložený návrh zákona splňuje uvedené požadavky. Je koncipován jako právní norma organizačního typu, jejímž cílem je vytvořit podmínky pro shromažďování informací o nákladech potřebných na obnovu území, což blíže upraví prováděcí předpis, a dále potom stanovit postup přípravy a náležitostí strategie obnovy území jako výchozího podkladu přijatého vládou pro pomoc poskytovanou podle konkrétní potřeby v působnosti jednotlivých resortů. Součásti úpravy je i řešení způsobu získávání podkladů o zjištění objemu škod a následných úhradách poskytnutých pojišťovnami.
Předložený návrh zákona byl projednán na 49. schůzi výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí dne 26. září. Při té příležitosti k němu nebyly formulovány žádné pozměňovací návrhy a výborem byl přijat v původním navrženém znění.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, vám pane ministře. Vládní návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 959/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec František Chobot.
Poslanec František Chobot: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, po úvodu pana ministra jako zpravodaj nemám, co bych více dodal k této předloze. Snad jen to, že podám drobnou úpravu v podrobné rozpravě, týkající se účinnosti tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Pokud se nikdo nehlásí... Pan poslanec Tom Zajíček se hlásí do obecné rozpravy.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych v obecné rozpravě k tomuto návrhu po krátkém úvodu navrhl jeho zamítnutí, protože jsme přesvědčeni po projednání, že přestože se jedná o velmi závažnou záležitost, jak nás o tom přesvědčily povodně v minulých letech, tak tento zákon, tak jak je navrhován Ministerstvem pro místní rozvoj, není potřebný. Stávající stav naší legislativy umožňuje tuto nenárokovou cestu. Řadu výhrad máme ještě k vlastnímu systému přenosu informací, například z pojišťovnictví, a vzhledem k těmto skutečnostem navrhujeme v tomto čtení zamítnutí návrhu zákona.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím.
V obecné rozpravě zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Budeme tedy o něm neprodleně hlasovat, přestože se již několik desítek vteřin snažím přivolat lidi gongem do jednacího sálu. Ještě jednou opakuji, zazněl návrh na zamítnutí této předlohy zákona a budeme o něm hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 105 z přítomných 170 poslanců pro 71, proti 82. Návrh nebyl přijat.
Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. Pan zpravodaj František Chobot.
Poslanec František Chobot: Dámy a pánové, jak jsem avizoval, podávám tento pozměňovací návrh. Z toho důvodu, že může dojít v legislativním procesu k delšímu projednávání, než je uvedeno v návrhu zákona, podávám tento pozměňovací návrh: změnit část třetí § 7 - Účinnost, a bude to znít takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení."
Místopředseda PSP František Brožík: Pane poslanče, nebylo vám rozumět, mluvte hodně nahlas do mikrofonu.
Poslanec František Chobot: Ještě jednou opakuji: část třetí § 7 Účinnost, zní takto: "Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení."
Místopředseda PSP František Brožík: Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení, zní pozměňovací návrh pana poslance Chobota. Dostaneme jej určitě ještě písemně i se záznamem projednávání ve výboru.
Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud nikdo, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, zda pan ministr chce ještě vystoupit se závěrečným slovem. Není tomu tak. Pan zpravodaj také ne. V podrobné rozpravě nezazněly jiné návrhy, končím druhé čtení tohoto návrhu zákona a končím projednávání bodu č. 35.
Jako další je bod číslo
32.
Návrh poslanců Rostislava Čevely, Milana Cabrnocha a Josefa Janečka
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb.,
o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších
zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 907/ - druhé čtení
O úvodní slovo prosím zástupce navrhovatelů pana poslance Rostislava Čevelu.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, máme před sebou sněmovní tisk 907, návrh poslanců Čevely, Cabrnocha a Janečka na vydání zákona č. 551/1991 Sb., o VZP, zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění. Domnívám se spolu s předkladateli, že nám nic nebrání v tom, abychom poté, co jsme ve výboru splnili podmínku, kterou nám dala vláda, a to, že v návrhu budou provedeny legislativně technické úpravy, které provedeny byly, tedy že nám nic nebrání v tom, abychom tento tisk postoupili do třetího čtení.
Považujeme za vhodné podporovat hlavní dva principy navrhovaných změn, to je za prvé umožnit poskytování informací mezi praktickým lékařem, který registruje pacienta, a zdravotní pojišťovnou, a za druhé odstranění současné nerovnosti mezi oběma zákony o zdravotních pojišťovnách, pokud jde o možnost sdělení údajů týkajících se zejména dlužných částek na pojistném, penále a pokut soudům a orgánům činným v trestním řízení.
V souvislosti s touto materií, ale i dalšími tisky týkajícími se resortu zdravotnictví mě napadá alegorická úvaha. Demokratickou postmoderní společnost charakterizuje ve stále větší míře rozpor, který lze popsat takto. Jsme racionální jednotlivci v iracionální společnosti a čím racionálnější jsme jednotlivě, tím iracionálnější jsme kolektivně. Už před více než třiceti lety Garrett Harding publikoval v časopise Science úvahu, která je dodnes citována jako vtipná alegorie autodestruktivní racionality dnešních dnů. Její základní tezi můžeme shrnout takto. Ve světě omezených zdrojů lidé nutně směřují ke katastrofě, pokud se každý jednotlivec snaží realizovat svůj zisk v rámci společnosti, jejíž pravidla a instituce umožňují - a toto slovo podtrhuji - umožňují levné využívání veřejných statků. Harding nabízí příklad z dějin středověké Anglie. Pastevci pasou své ovce na obecní louce. Zájmem každého z nich je rozmnožit počet svých ovcí, protože přírůstek zisku z ovce navíc si ponechává, zatímco o přírůstek nákladů na jejich pastvu se dělí se všemi ostatními pastevci.
***