(9.50 hodin)

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Vládní návrh jsme po projednání přikázali zemědělskému výboru, který nepřijal usnesení. Je to sněmovní tisk 621/Z. Přesto prosím, aby se slova ujal poslanec Ladislav Skopal.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážená vládo, jak již řekl předsedající, zemědělský výbor po projednání tohoto tisku nepřijal žádné usnesení. Do podrobné rozpravy mám připravené některé pozměňovací návrhy, které zlepší tento zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil poslanec Jiří Papež.

 

Poslanec Jiří Papež: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych v rámci plynulého jednání Poslanecké sněmovny nezdržoval opakováním argumentů, které zde zní již delší dobu a které jsem podrobně přednesl již v prvním čtení tohoto návrhu zákona, na které bych tímto chtěl odkázat ve své argumentaci. Chtěl bych opět navrhnout v souladu s § 93 jednacího řádu zamítnutí předloženého návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Pan poslanec Jan Grůza.

 

Poslanec Jan Grůza: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte i mně několik slov k předloženému návrhu Vinařského fondu.

Zemědělský výbor nepřijal žádné usnesení, i když jsem předpokládal a ve své úvodní zprávě v prvním čtení jsem řekl, že je nutno tento zákon dopracovat a je třeba tam vložit také daň z dovozových vín. Proto se domnívám, že budeme muset ve výboru znovu tento návrh zákona projednat.

Jsou v něm obsaženy také další nepřesnosti, na které bych velmi stručně upozornil. Například v § 18 C kde se hovoří o radě fondu, se v odstavci 6 říká, že návrh finančního plánu spolu s roční výroční zprávou fondu a účetní uzávěrkou fondu předkládá fond ke schválení Poslanecké sněmovně. Zákon už vůbec neřeší, co se stane v případě, že nebude tato zpráva přijala a schválena Poslaneckou sněmovnou.

Další připomínka je k dozorčí radě fondu. Jestliže přijímáme myšlenku, že zavedeme nepřímou daň z  vína, neboli že zákonem uložíme odvod z jednoho litru a z hektaru vinice pro jednotlivé zpracovatele, pěstitele a dovozce vína, tak se v tomto okamžiku tyto prostředky stávají prostředky veřejnými a je třeba zabezpečit, aby dozorčí pravomoci byly svěřeny této sněmovně, stejně jako se tomu stalo u všech dosavadních fondů, které sněmovna zřídila jakýmkoliv dalším zákonem. Proto se domnívám, že i tato oblast, oblast dozorčí rady fondu a jeho pravomocí, musí být přepracována do té podoby, aby zabezpečila přímou kontrolu sněmovny nad těmito prostředky.

To jsou některé připomínky, které mě vedou k tomu, abych předložil návrh, aby tento návrh zákona byl vrácen výboru k novému projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím.

Sděluji, že v obecné rozpravě zazněly dva návrhy - návrh na vrácení zákona výboru k novému projednání a návrh na zamítnutí. Věřím, že všichni, kteří se chtějí zúčastnit hlasování, jsou přítomni.

Zahajuji hlasování o vrácení výboru k novému projednání a táži se, kdo je pro. (Ze sálu zaznívají protesty.) Ruším toto hlasování jako zmatečné.

Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a žádám o novou registraci. Chápu, že pan poslanec Papež byl první, ovšem podle jednacího řádu máme postupovat podle věcí, které jsou navrženy, pokud nejsou podmíněny něčím jiným. Nechám to na vůli sněmovny.

Chcete hlasovat nejprve o zamítnutí, budeme nejprve hlasovat o zamítnutí.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 103 ze 167 přítomných 76 pro, 87 proti. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o vrácení návrhu zákona výboru k novému projednání. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 104 ze 169 přítomných 163 pro, 2 proti. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme tento návrh zákona vrátili k novému projednání zemědělskému výboru.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Končím projednávání bodu č. 26.

 

Přistoupíme k dalšímu pevně zařazenému bodu, kterým je

 

35.
Vládní návrh zákona o státní pomoci při obnově území
postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb.,
o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví),
ve znění zákona č. 159/2000 Sb. (zákon o státní pomoci při obnově území)
/sněmovní tisk 959/ - druhé čtení

 

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a o změně zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, především zákona o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 159/2000 Sb., což je zákon o státní pomoci při obnově území, jak zní úplný název předloženého materiálu, zpracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Ministerstvem financí a v součinnosti s ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Zpracování předloženého návrhu zákona je výsledkem snahy o systémové řešení způsobu poskytování státní pomoci obětem následků živelních nebo jiných pohrom, kterou lze datovat od povodní v roce 1997.

Při přípravě zákona bylo třeba brát v úvahu zejména skutečnost, že navržené řešení by nemělo zásadním způsobem narušovat práva a povinnosti dotčených subjektů, zejména postižených fyzických nebo právnických osob, ale také místních samospráv, obcí a krajů. Rovněž na úrovni ústředních správních úřadů by neměl být vytvářen náročný organizační mechanismus, který by bylo třeba průběžně udržovat v pohotovosti nebo v případě potřeby složitě oživovat.

Vzhledem k rozšíření předmětu úpravy zákona, původně zamýšleného pro odstraňování následků povodní, na všechny typy přírodních pohrom i pohrom způsobených lidským činitelem, což bylo skoro prorocké, je třeba od navrhovaného řešení požadovat značnou flexibilitu a variabilitu podle konkrétních podmínek, které mohou v praxi nastat. Samozřejmě je nezbytné, aby pomoc byla dostupná v relativně krátké době po živelní nebo jiné pohromě a samozřejmě při respektování specifik a procedur možných forem.

Dalším a neméně důležitým faktorem ovlivňujícím řešení je ohled na omezené zdroje státního rozpočtu, vyžadující pojetí nenárokového přístupu ke státní pomoci a orientační vymezení jejích priorit.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP