(11.30 hodin)
(pokračuje Bureš)
Poznámka poslední. Ve vazbě na zákon o platebním styku je také potřeba upravit povinnost soudů oznámit České národní bance prohlášení konkursu na účastníka platebního systému. Tuto zásadu navrhuje vládní návrh zákona zapracovat v podobě jednoho ustanovení do stávajícího platného znění zákona o konkursu a vyrovnání.
Děkuji vám za pozornost. Předpokládám, že budou vytvořeny podmínky pro to, aby i tento navazující zákon byl propuštěn do dalších čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Zpravodajem pro oba tyto návrhy zákonů je poslanec Doležal, dnes skutečně mimořádně aktivní.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, doufám, že pan premiér a jeho sekretariát si udělají další čárku, aby nebyly příště problémy.
Ale zpět k projednávaným tiskům. Dovolte, abych se vyjádřil k návrhům, a to k tisku 1082 a k tisku 1091. Jedná se o harmonizační zákony, které řeší otázku, která v našem stávajícím právním řádu řešena vůbec není. Do současnosti je řešena pouze částečně v obchodním zákoníku v § 708 až 715 tzv. dispozičními ustanoveními a poté vyhláškou Státní banky československé č. 51/1992 Sb., o platebním styku. Co se týká platebních karet a dalších elektronických prostředků, není tato záležitost v našem právním řádu vůbec řešena.
Domnívám se, že na tomto místě je důležité říci, že tyto dvě novely navazují na harmonizační novely zákonů o České národní bance a o bankách, kde jim je vkládána některá povinnost a některé úkoly, takže by měly být v podstatě projednávány v nějakém souladu.
Cílem těchto novel je ochrana klienta platebního styku a ochrana a regulace platebního systému v České republice. Co se týká obsahu, nebudu ho tady více rozvádět. Domnívám se, že páni ministři tento úkol splnili vyčerpávajícím způsobem. Mám tady jen do dalších jednání jedinou věc, a to je otázka řešení sporů, která se odvolává na jiný právní předpis. Myslím, že ten bude tématem dalšího jednání Poslanecké sněmovny. Tam může nastat možná problém.
Co se týká finančních dopadů do státního rozpočtu, tak tyto dvě právní normy nemají v podstatě žádný dopad. Mírný dopad bude na hospodaření bank, které se budou muset podle příslušných norem chovat, a samozřejmě do hospodaření ČNB, která bude muset rozšířit příslušné útvary, na které přejdou úkoly, to znamená, že jí narostou mzdové prostředky.
Přesto navrhuji postoupit tyto dva body do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu spojenou k oběma těmto dokumentům. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, tím jsme si to zjednodušili. Přistoupíme k hlasování pouze o přikázání. Nevím, jestli můžeme hlasovat najednou, nebo nadvakrát. V každém případě vás odhlásím, abych zjistil, kolik nás je přítomných. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami. Mám pocit, že je nás tady více než v minulém případě.
Mezitím ještě pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Ještě bych navrhl přikázat tyto sněmovní tisky ústavně právnímu výboru, protože se tam řeší obchodní zákoník.
Předseda PSP Václav Klaus: Bohužel, teď jsem neslyšel, protože mi tady něco říkal pan místopředseda vlády.
Poslanec Vladimír Doležal: Zopakuji to. Navrhuji přikázat tyto tisky ještě ústavně právnímu výboru mimo navrženého rozpočtového, protože se tam projednává obchodní zákoník.
Předseda PSP Václav Klaus: Dobře. Myslíte oba shodně? Dám hlasovat netradičně o obou přikázáních obou zákonů najednou.
První hlasování bude o tom, kdo je pro přikázat oba tyto návrhy rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti přikázání rozpočtovému výboru?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 109 z přítomných 98 bylo 95 pro, jeden proti. Návrh byl přijat.
Nyní je dodatečný návrh pana poslance Doležala, kdo je pro, aby tyto návrhy zákonů byly přikázány k projednání i ústavně právnímu výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrh?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 110 z přítomných 106 bylo 64 pro, 35 proti. Návrh byl přijat.
Děkuji oběma ministrům a dostáváme se k bodu 42. Vidím zde pana ministra, takže bod
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění
se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1087/ - prvé čtení
Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předkládám návrh novely zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Jedná se v pořadí už o čtvrtou novelu uvedeného zákona a domnívám se, že by měla být nejen svým rozsahem, ale především z hlediska obsahu navrhovaných změn jednou z nejvýznamnějších. Rovněž předcházející novela provedená zákonem č. 170/1999 byla velmi významná a měla kromě jiného dopad zejména na samotný produkt penzijního připojištění. Došlo k zavedení přísnějších podmínek v penzijním připojištění a přispěla k jeho dlouhodobosti přiznáním daňových výhod, rovněž tak k větší přitažlivosti pro veřejnost.
Návrh, který dnes předkládám, dále rozpracovává tyto trendy nastoupené novelou předchozí. Měl by však mít hlavní dopad na samotné provozovatele penzijního připojištění, to je na penzijní fondy, především na způsob jejich hospodaření. Navrhovaná zásadní změna by měla zvýšit transparentnost hospodaření penzijních fondů, a to oddělením majetku penzijních fondů od majetku vytvořeného příspěvky účastníků, státní příspěvky a výnosy z těchto příspěvků. Bude tak akceptován jeden ze základních požadavků legislativy Evropských společenství, ale i obecných standardů mezinárodních organizací na doplňkové důchodové systémy. Jedná se o požadavek oddělení majetku zakladatelů a majetku pojištěnců. V zájmu jednotné úpravy obdobně fungujících mechanismů byl za základ navrhované úpravy použit model investiční společnosti obhospodařující za úplatu majetek v podílovém fondu.
Jaké jsou hlavní principy nově navržené koncepce? Za prvé penzijní fond, který zůstane i nadále akciovou společností, je povinen k 1. lednu 2003 vyčlenit ze svého majetku majetek nejméně v rozsahu, který odpovídá výši prostředků evidovaných penzijním fondem ve prospěch účastníků, a tento majetek se stane majetkem v tzv. účastnickém fondu. Tímto způsobem se vytvoří první účastnický fond, který stejně jako podílový fond nemá právní subjektivitu. V tomto účastnickém fondu budou jednoduše řešeno shromážděny příspěvky všech účastníků, kteří k danému datu měli uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění s penzijním fondem.
Za druhé - předmětem činnosti penzijního fondu bude zejména shromažďování peněžních prostředků od účastníků a státu, vyplácení dávek penzijního připojištění, obhospodařování majetku v účastnických fondech. Výnosem penzijního fondu bude úplata za uvedené činnosti maximálně ve výši stanovené v návrhu.
***