(11.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)
Nicméně se domnívám, že jsou to otázky pro druhé čtení, a proto doporučuji, aby tento tisk byl propuštěn do druhého čtení a v rámci rozpočtového výboru a jednání sněmovny byly případně tyto mnou nastolené otázky diskutovány, samozřejmě včetně otázek dalších.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Obecnou rozpravu končím. Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Doufám, že vás tady bude dost. Já vás odhlásím.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný návrh?
Prosím, abyste se zaregistrovali, odhlásil jsem vás. Musím si pomoci gongem. (V sále je málo poslanců.) Jsou zaregistrováni všichni, kteří jsou v sále? Nemáme kvorum ani na hlasování o přikázání návrhu k projednání výboru. (Poslanci se urychleně vracejí do sálu.) Nemusíte dobíhat příliš rychle.
Budeme hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 107 ze 117 přítomných 114 pro, nikdo proti. Návrh byl přikázán rozpočtovému výboru.
Tím jsme ukončili projednávání bodu 39. Než se dostaneme k bodu 40, hlásí se pan poslanec Doležal.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, dovolte mi, abych podal procedurální návrh. Navrhuji sloučení následujících bodů 40 a 41, protože se týkají jednoho tématu.
Předseda PSP Václav Klaus: Souhlasí pan ministr? Souhlasí.
Dám hlasovat o procedurálním návrhu, kdo souhlasí s tím, abychom sloučili debatu k bodům 40 a 41.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 108 ze 122 přítomných 108 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat.
Dostáváme se k bodu
40.
Vládní návrh zákona o převodech peněžních prostředků,
elektronických platebních prostředcích a platebních systémech
(zákon o platebním styku)
/sněmovní tisk 1082/ - prvé čtení
41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku
/sněmovní tisk 1091/ - prvé čtení
U tohoto návrhu zákona je jiný ministr, takže já nevím, jestli spojení rozpravy bylo optimálním řešením. Dobře. Dáme dvě úvodní slova, nejdříve ministr financí k bodu 40, poté ministr Bureš k bodu 41.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji poslanci Doležalovi. Myslím, že je rozumné sloučit rozpravu nad těmito dvěma body.
V prvním čtení budeme projednávat vládní návrh zákona o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech, tzv. zákon o platebním styku. Cílem této právní úpravy je dosažení plné slučitelnosti našeho právního řádu právě v oblasti platebního styku s aktuálním stavem práva Evropských společenství. Předkládaný návrh zákona implementuje především Směrnici o přeshraničních převodech, dále Směrnici o institucích elektronických peněz a Směrnici o neodvolatelnosti zúčtování v platebních a vypořádacích systémech.
V návrhu zákona stejně jako v příslušné evropské legislativě je kladen důraz zejména na dva základní prvky, jimiž je ochrana spotřebitele v platebním styku a regulace a bezpečnost platebních systémů.
Nosné prvky vládního návrhu bych si dovolil shrnout do tří základních bodů:
1. Základní zásady provádění převodů peněžních prostředků, a to přeshraničních i tuzemských, korunových i devizových, informační povinnosti převádějících institucí, lhůty převodů a sankce za jejich nedodržení, povinnosti pro případ neuskutečněného převodu.
2. Zakotvení povinností vydavatelů elektronických platebních prostředků, definice nových pojmů elektronický peněžní prostředek a elektronické peníze, stanovení podmínek vydávání elektronických peněžních prostředků a sankce za porušení zákonných povinností.
3. Definice platebního systému, zavedení povinnosti licencování a dohledu nad platebními systémy ze strany České národní banky, zakotvení principu neodvolatelnosti příkazů přijatých systémem s cílem zabránit systémovým rizikům, která by mohla vzniknout v důsledku insolvence účastníků systému.
Navrhovaná úprava je velmi složitá, zasahuje do různých oblastí platebního styku. Zpracovatelem návrhu zákona o platebním styku je Česká národní banka. Z toho důvodu předpokládám, že se bude chtít k té věci případně vyjádřit i guvernér, ale obávám se, že ještě není přítomen, protože příslušný bod byl přesunut až na odpoledne.
V každém případě děkuji za pozornost a předávám slovo panu ministru Burešovi, který by doplnil úvodní slovo ke druhé části.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane ministře spravedlnosti, pan ministr financí vám v parlamentě udělil slovo, takže já se spolupodepíši pod toto udělení slova a můžete začít hovořit.
Ministr spravedlnosti ČR Jaroslav Bureš: Pane předsedo, děkuji za shovívavost. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zákon o platebním styku předpokládá zavedení takových institutů, jaké v oblasti soukromého práva prozatím nejsou součástí rozhodujících zákonů. Je potřeba promítnout převážně nové principy, které platná právní úprava dosud neobsahuje. Takto musí být nutně dotčen zákon o právu soukromém a procesním, občanský zákoník, obchodní zákoník a zákon o konkursu a vyrovnání.
Navrhovaná úprava zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním stanoví zásadu, že práva a povinnosti účastníka platebního systému, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, popřípadě jiné opatření, např. nucená správa, se musí řídit právem toho státu, kterým se řídí smlouva o platebním systému. Stejná zásada se uplatní i ve vztahu k právům a povinnostem, které vzniknou z tzv. kolaterálů neboli zajišťovacích institutů.
Do obchodního zákoníku jsou vládním návrhem zákona promítnuty jednak harmonizační úpravy, jednak úpravy, které si vyžádala bankovní praxe. Ty se týkají především smlouvy o běžném účtu a smlouvy o vkladovém účtu. Cílem navrhované novelizace občanského zákoníku je sjednotit úpravu obchodního a občanského zákoníku, pokud jde o okamžik splnění peněžitého dluhu.
Ustanovení v obou kodexech mají přímou vazbu na ustanovení části druhé zákona o platebním styku, který se týká převodu plateb. Tato ustanovení a pravidla z nich vyplývající musí platit v celé Evropské unii stejně, aby bylo možno zajistit provázaně práva a povinnosti osob z různých členských států, které se účastní na jednotném platebním systému.
***