(15.20 hodin)
(pokračuje Tomíček)
Nezlobte se, že jsem vás zdržoval. Považoval jsem za nutné to říci, protože právě z hlediska zpravodaje k tomuto tisku jsem dostal do rukou všechny možné materiály, ve kterých jsem hledal jádro, které se vztahuje k předmětu tohoto zákona, ale o některých věcech jsem považoval za nutné vás informovat a možná vám dát námět k zamyšlení.
Děkuji vám za vaši pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Hlásí se teď poslanec Kohlíček - s vystoupením, nebo s poznámkou? Máte slovo.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, chtěl bych vás požádat, abyste tápajícímu a bloudícímu poslanci Tomíčkovi sdělil, že igelitové pytlíky - takzvané - jsou PVC a ty se výrazně liší pod polyetylenových. Za druhé, když se zavedly na konci 18. století petrolejky, byl to pokrok. Dneska bychom řekli, že smrdí.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane poslanče, já si to teď přesně nepamatuji, abych to mohl převyprávět panu poslanci, ale doufám, že vás slyšel sám.
Nyní se hlásí pan poslanec Ambrozek. To bude další hymna na obaly.
Poslanec Libor Ambrozek: Pane předsedo, neumím zpívat, takže to bude v próze.
Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, myslím, že není úplně vhodný způsob projednávání zákona, když se taky budeme seznamovat navzájem se svými vnitřními pocity a pochybnostmi, které máme z projednávání zákona. Proto bych chtěl uvést pouze několik podle mého soudu důležitých momentů.
Zákon o obalech je velmi potřebnou normou a volání po něm ve sněmovně je už nejméně čtyři roky. Velmi se přimlouvám za to, aby byl na této schůzi schválen, aby byla šance, že bude platit od 1. ledna 2002 zároveň se zákonem o odpadech. Není to jen proto, že tyto normy na sebe navazují, ale je to i proto, že až dosud nesou velkou část nákladů na recyklaci obalů obce, protože zároveň se zpracováním komunálního odpadu jsou v podstatě nuceny likvidovat obaly. A tento zákon dává výrobcům povinnost v určitých procentech buď recyklovat, nebo zaplatit recyklaci, anebo znovu využít své obaly. V praxi to znamená - a ta koncepce byla zvolena poměrně liberálně jiná sociálně demokratickou vládou - v praxi to znamená, že výrobce, aby splnil to procento, může to učinit sám tím, že obaly zpětně odebere, nebo si na to někoho najmout. A předpokládá se a tento krok byl učiněn na základě zkušeností s dobrovolnou dohodou a s fungováním společnosti Ekocom, že většina výrobců, kteří nevyrábějí úplně specializované obaly nebo výrobky ve specializovaných obalech, zvolí systém platby autorizované společnosti, která v podstatě pro ně bude nakupovat ta procenta u obcí a bude obcím za to přispívat na likvidaci komunálního odpadu nebo na náklady, které mají s tříděním sběru. Proto je ten zákon tak významný.
Dnes na základě dobrovolné dohody platí zhruba třetina výrobců. Znamená to, že přijetím tohoto zákona stoupnou finanční prostředky, které plynou na podporu obecních systémů nakládání s komunálními odpady, možná až na trojnásobek. Myslím, že to je velice významné, proto spousta obcí podporuje tento zákon a více než 600 měst a obcí, které nám zaslaly petice, také podporují zvýšené kvóty na nápojové obaly.
Proto také při diskusi nad tím zákonem byla jedním z klíčových témat role obcí v celém systému. Diskuse byla i o tom, jestli by obce neměly být i akcionáři autorizovaných společností. Výbor tento návrh nepřijal. Domnívám se, že je to správné, že by autorizovaná společnost takovýmto způsobem se neměla kontaminovat. Výbor přijal podle mého názoru významné usnesení, kde doporučujeme, aby obcím byly autorizovanou společností hrazeny nejméně obvyklé ztráty, které jim vznikají tříděním sběru. To znamená vícenáklady, které obce mají na to, že třídí a recyklují obaly, aby jim byly hrazeny a aby rozsah plnění stanovilo ministerstvo na základě právě doporučení expertní skupiny, nad jejímž složením velmi hloubá kolega Tomíček.
Dalším z problémů, které byly diskutovány, byly nápojové obaly. Jsem rád, že pan zpravodaj připomněl, že tento zákon skutečně není jenom o nápojových obalech, ale že je o několika stovkách milionů korun, které výrobci budou muset vložit do tohoto systému. Jenom se trochu pozastavuji nad tím, že kolegové, kteří tady velmi plamenně hovořili proti zvýšeným kvótám na nápojové obaly a kteří na toto téma dokonce vyvolali dohadovací řízení s kolegy z ČSSD, tak na výboru pro tento návrh hlasovali. Možná by bylo dobré, aby i oni sledovali to projednávání. Bylo by korektní, aby to třeba tady uvedli, když předtím tak velmi bouřili pro vypuštění tohoto usnesení našeho výboru.
Co se týče studií, o kterých tady byla řeč, možná se k tomu vyjádří pan ministr. Podle posledních informací není zdaleka jisté, že studie, kterou přinesl do našeho výboru a řadě poslanců pan Ing. Kozel, představitel společnosti Ekocom, a ze které kolega Beneš i Krátký citovali, jestli je oficiální studií Evropské komise. Nic to ovšem nemění na tom, že výsledky studií jsou bohužel poplatné tomu, kdo je zadává. Samozřejmě, pokud je zadávají výrobci dejme tomu piva, kteří podporují systém vratných lahví, nebo pokud je zadávají ekologické iniciativy, vycházejí ty studie ve prospěch vratných obalů. Pokud ty studie zadává druhá strana, vycházejí jinak.
Opravdu je velmi těžké se dopátrat toho, který obal je ekologičtější, do jaké vzdálenosti se vyplácí používat obaly vratné z hlediska ochrany životního prostředí a kde třeba jsou ekonomicky i ekologicky neutrální obaly nevratné. Myslím, že by to nic nemělo měnit na faktu, že je vhodné dát občanům možnost, ať si vyberou, které obaly chtějí kupovat, a že to nic nemění na faktu, že bychom měli výrobcům, kteří chtějí dále vyrábět ve vratných obalech, toto zachování systému umožnit.
V této souvislosti připomínám, že přílohou - ne tedy přílohou, ale zároveň s tím zákonem jsme dostali návrh nařízení vlády, které by mělo stanovit druh obalů a výši zálohy, to znamená zálohovaných obalů a výši zálohy. Bylo by možná vhodné, abychom ještě před konečným hlasováním dostali návrh skutečně výčtu obalů, na které se bude záloha vztahovat, a výši zálohy, která bude navržena, to znamená podrobnější obsah toho nařízení vlády. Považuji také za velmi významné, že všechny výbory se přiklonily k té variantě, aby procenta, která jsou dohodnuta s Evropskou komisí, aby nestanovovalo ministerstvo svou vyhláškou, ale aby byla přílohou k zákonu. Myslím si, že je to pro výrobce i pro spotřebitele větší jistota, že budou skutečně vědět, kolik do toho systému půjde peněz a kolik obalů bude povinnost recyklovat.
Tolik asi k zákonu o obalech. Znovu žádám sněmovnu, aby tento zákon podpořila, protože bez ohledu na to, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty, tak jsem přesvědčen, že je to krok vpřed, který pomůže nejenom samosprávám, ale také občanům, aby peníze neplatili dvakrát, protože při dnešním stavu věcí to znamená, že občané platí jednou v ceně výrobků, protože výrobce si tam samozřejmě započítá náklady na vratný obal, a podruhé při poplatku za komunální odpad.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Technickou, ale opravdu jenom technickou, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Tomíček: Jenom technickou. Chtěl bych se vyjádřit k tomu, co řekl kolega Ambrozek. Ano, jsem člověk, pochybuji o některých věcech. Svým způsobem lituji ty, kterým je od začátku všechno hned jasné. Nemám tuto výhodu.
Panu poslanci Kohlíčkovi bych byl rád, pane předsedající, kdybyste mu vyřídil, že velice dobře chápu, že to bylo z PVC. Ale jestli postřehl, hovořil jsem tady systém informování veřejnosti o použití těchto chemicky škodlivých látek, o kterých hovořil přesně, nejenom o PVC, kolega Gongol, protože o tom jsem jednal. Jestli to bylo z PVC, z PSPP nebo z čehokoliv jiného, tak je to jedno. A jestli má trochu paměť a zalistuje se, mohl by mi přinést ty výstřižky z Rudého práva, jak o tom informoval i veřejnost.
Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Myslím, že není potřeba se tady předhánět v tom, kdo má doma víc výstřižků z Rudého práva ze 70. let, to je skoro zbytečné úsilí. Pojďme se radši věnovat skutečnému problému.
Ještě je přihlášen poslanec Bláha.
***