(15.30 hodin)
Poslanec Jan Bláha: Pane předsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové. Jednu věc mohu slíbit, opravdu žádné výstřižky doma nevlastním z žádných novin do roku 1990.
Předseda PSP Václav Klaus: To je také chyba, pane poslanče.
Poslanec Jan Bláha: Možná je to chyba, ale myslím, že se bavíme dnes o trochu něčem jiném.
Tady zaznělo od řady předřečníků a trochu na pravou míru to uvedl kolega Ambrozek, že zmiňovaná studie, která byla ve výboru tak, jak byla rozdána, s největší pravděpodobností pro určité výhrady jednotlivých členů komise do dnešních dnů nebyla přijata jako studie v rámci Bruselu a jeho jednání. Je to studie, která byla vypracována a která do této chvíle je studií firemní. Upozorňuji na všechny předřečníky včetně předsedy našeho výboru, abychom používali informace trochu úplné.
Připomenu druhou věc. Tady se proti tomu, co jsem řekl, hovořilo často stran předřečníků, že zmiňovaná připravovaná směrnice 94/62 je vlastně materiál, který je diskutován, jsou k němu profesní výhrady, vlastně není v Evropě přijat, a já bych v této chvíli chtěl připomenout jednu věc. Ano, stejná diskuse probíhala, a toho jsem byl účastníkem i jako zpravodaj, vloni na podzim v listopadu u zákonu EIA, kde se argumentovalo, že de facto prakticky není potřebný, vyřešíme to stavebními zákony a směrnice, na kterou jsme se odkazovali, vlastně není schválena. A když jsme upozorňovali, že je to o tom, abychom nemuseli dělat novely, a to se týká i tohoto zákona, že do půl roku nejdéle přijata novela bude, nebylo řadou lidí tomu moc věřeno. Skutečnost byla taková, že přijata byla, a tady se očekává a netvrdím, že zrovna v této podobě, jak ji dnes máme k dispozici v anglické verzi, že bude v listopadu přijata takto přesně. Nicméně hovoří o objemech, hovoří o procentech, hovoří nikoliv o roku 2008, ale 2006. Já to říkám proto, že často se operuje těmito argumenty a pak se také operuje s tím, že vlastně recyklace je výborná záležitost. Já ji nikterak nezpochybňuji, a že vlastně čím víc budeme recyklovat, tím to může vyjít - někdo říká levněji, někdo říká zase, že to bude dražší. Nicméně, pokud procházíme každý z nás obchody, a určitě se tam každý z nás byl podívat, tak mohl zjistit, že odpírané kvóty pro vratné obaly, se kterými já bytostně souhlasím, v praxi vypadají také trochu jinak. Je řada nápojů ve skle, které i dnes jsou levnější než v jiných obalech. Takže je to asi o trochu něčem jiném, o jisté cenové válce jednotlivých výrobců na trhu a uplatnění se v jednotlivých řetězcích a obchodech. Právě z tohoto titulu se domnívám, že nelze hovořit tak jednoznačně, že tady omezujeme obchod, že tady omezujeme jeho možnosti a uplatnění se na trhu. Já si myslím, že spíš bychom omezovali právo spotřebitele, pokud bychom nepřijali určitá procenta v letech vratnosti obalu. Spotřebitele minimálně v tom, že by měl mít trvale možnost, jako ji měl před třemi čtyřmi roky u sortimentu, který v té době byl, aby si mohl vybrat, jestli chce využít plech, tetrapak, PET láhev nebo sklo v objemech, kde je to často nejvíc vidět, a všichni to víme, je to do litru obsahu, kde je sortiment nejvyšší, pak už se významně zužuje. Já to říkám proto, že bych rád, aby naopak práva spotřebitele v tomhle byla zachována, aby nebylo na ně tlačeno jednotlivými monopoly a zmiňovanými uskupeními, která pan předseda výboru správně uvedl. Je jich hodně. A nechci být ten, kdo bude omezován v tom, že monopol a reklama na mne budou působit tak dalece, že podlehnu a řeknu: No, ono to pivo v litru a půl petce je vlastně dobrý. Ano, i v Penny marketu se u nás bohužel objevilo. Nebo vlastně víno z tetrapaku je výborné, ono je koneckonců levné, naši vinaři, když se podle toho nezachovají, tak ať si s tím naloží potom jakkoliv.
Mám obavu jinou. Mám obavu tu, že pokud úprava, jak byla přijata výborem, bude obsahovat pouze jednu stranu věci, čili ten krám bez ohledu na plochu, o té teď nechci polemizovat, a nebude říkat na druhé straně, a to je o jiném paragrafu, to je o paragrafu 7, jak dalece výrobce nebo ten, kdo uvádí na trh výrobky, by se měl zachovat a co by měl mým právem, mým požadavkem nabídnout kromě toho, co on by sám možná chtěl a kam by směřoval změnou technologií a výrobních linek, tak si myslím, že tam je potřeba udělat tyto úpravy, a já je pak přednesu v rámci podrobné rozpravy, které se týkají, které svým způsobem vycházejí a jsou dokonce vlídnější v tuto chvíli než konkrétní v reálném čase návrh zmiňované směrnice. My skutečně nevíme, jak s koncem roku bude přesně vypadat.
Říkám to proto, že právo podle nás bychom měli si uchovat všichni navzájem, prostě mít možnost výběru, který nebude omezován, mít možnost výběru k zachování si rozhodnutí, a nebál bych se ani toho, a proč říkám k výrobci. Kdyby to tam totiž nebylo, tak by se také mohlo stát, že v takovém řetězci bude paleta, když by zůstala jenom povinnost v krámě, že tam bude sedět velmi zaprášená paleta vratného obalu s vysokou cenou, vedle toho od stejného nebo jiného výrobce budou ceny výrazně nižší u nevratných a samozřejmě na mne reklama a tento způsob prodeje bude působit, a když budu koukat na peněženku, tak se budu muset zachovat. Já se domnívám, že naopak, když tato povinnost bude oboustranná a bude v určitém jádře existovat i u výrobců, tak pokud by takto postavil vysokou cenu, tak by musel sám zvažovat, jestli vůbec chce své výrobky na trhu udávat, protože já očekávám soudnost každého z nás a vůbec všech, kterých se to týká, že pak velice budou vybírat a zvažovat, od kterého výrobce koupí, pokud by on to chtěl řešit systémem, že zvýší cenu vůči konečnému odběrateli. Není to tak, je to falešné, a pokud bychom takto argumentovali, tak nemusíme dělat žádné úpravy, nemusíme tvořit žádné HDP, které také zasahuje do trhu, nemusíme hovořit o žádných daních, o konkrétních zákonech, stavebním a dalších nebo všech technických normách, které upravují pro jakéhokoliv podnikatele, jak by se vlastně v podnikatelském prostředí za určitých podmínek měl chovat. A tento zákon podle mého soudu nic jiného nedělá, a proto ho považuji za potřebný i s těmito úpravami, které si vám dovolím přednést.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. To je poslední, který byl formálně přihlášen do obecné rozpravy. Končím obecnou rozpravu.
Pane ministře, můžete promluvit vždycky, ale formálně při obecné rozpravě nejsou závěrečná slova, protože se nehlasuje o zamítnutí. Chcete zareagovat? Dobře.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v bohaté rozpravě padlo několik konkrétních otázek a já mám pocit, že je užitečné na ně teď odpovědět před podrobnou rozpravou.
Za prvé tady zazněla obava, že do roku 2005 se nic nebude dít. Naštěstí tomu tak není. Oba výbory, jak hospodářský, tak pro životní prostředí, mají, ať už do roku 2005, či 2008 postupně rok po roce určité náběhové křivky týkající se zpětného odběru či recyklace, čili je to postupný náběh procent, která budou nějakým způsobem v oblasti obalových odpadů likvidována.
Za druhé, zazněl tady dotaz, když někdo nebude plnit povinnosti z tohoto zákona, jestli tam jsou nějaké sankce. Ano, jsou a pohybují se řádově od 10 tisíc korun až po pokutu 50 milionů korun. Mám pocit, že za neplnění povinností vyplývajících z tohoto zákona je to poměrně značná sankce, 50milionová pokuta.
V obecné rozpravě také zazněly určité úvahy, proč to není vtěleno do zákona o obalech či proč se naopak v tomto obalovém zákoně zmiňuje zákon o odpadech. Z jednoduchého důvodu. Tyto dvě materie spolu tak těsně souvisejí, že je logické, že musí být někde odkaz na to, že obal se pak stává odpadem jako takovým.
Chtěl bych konstatovat, že rozprava ukázala, že byly velmi užitečné semináře, které Ministerstvo životního prostředí pro zákonodárný sbor pořádalo.
***