(9.50 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Matulka, připraví se pan poslanec Exner.
Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, jak už ze samotného textu předlohy vyplývá, ale i z toho, co bylo dosud řečeno, zdá se, že tisk 1025 je pro nás předlohou docela problematickou, se kterou si parlament poradí dosti obtížně.
Novela občanského soudního řádu, jak už říkal zpravodaj, je v tomto tisku téměř podružnou záležitostí. Hlavní náplní je již opakovaně zmiňovaný přesun právní úpravy pojištění z občanského do obchodního zákoníku a s tím související změny.
Přesto bych poukázal na to, že i samotná novela občanského soudního řádu je v určitém směru problematická. Mám na mysli právní úpravu doručování. Tam mám za to, že jde o ne zcela domyšlené změny, zdánlivě sice moderní, ale podle mne v praxi dost obtížně aplikovatelné.
K otázce doručování se chystá vystoupit pan poslanec Exner. Já bych podobně jako pan zpravodaj a podobně jako kolega Sehoř chtěl zmínit přesun právní úpravy pojištění, pojistných smluv, z občanského do obchodního zákoníku. Tento transfer není důvodovou zprávou podle mého názoru náležitě zdůvodněn. Celá oblast pojistných smluv je totiž důvodovou zprávou nikoliv zdůvodňována ani co do důvodu potřebnosti navrhovaných změn, ale je jen popisováno jinými slovy to, co je vlastně obsahem návrhu, čili to je důvodová zpráva jaksi navíc.
Problémů operace přesunu pojistných smluv do obchodního zákoníku vidím několik. Aniž bych se chtěl pouštět do učených disputací s panem ministrem, domnívám se, že tento transfer je trochu problémový z hlediska samotné teorie práva, ale na toto téma mluvit nechci. Chci hovořit spíše o praktických věcech. Už z povahy právních vztahů pojištění mi totiž připadá systematicky správnější ponechat úpravu v rámci občanského zákoníku. Značná část pojištěnců jsou totiž fyzické osoby a ty logicky budou hledat právní úpravu pojištění spíše v občanském zákoníku než v obchodním zákoníku. To je ta praktická stránka.
Přesunem právní úpravy celé oblasti pojištění do obchodního zákoníku dochází k tomu, že tato oblast mizí z části osmé občanského zákoníku, která je celá pokryta ochrannými ustanoveními o spotřebitelských smlouvách. Tento handicap je sice v tisku 1025 částečně eliminován tím, že nově navrhovaná úprava pojištění je daleko podrobnější a věcně možná i lepší než dosavadní úprava občanskoprávní, nicméně sám fakt vynětí pojistných smluv ze smluv spotřebitelských je rozhodně podle mého názoru negativní změnou.
Za normálních okolností - pokud by nebylo před volbami - bych podal návrh na vrácení vládě k přepracování, ale víme, jaké by to mělo důsledky. Protože vidím v tisku 1025 také spoustu pozitivních změn, nenavrhuji ani zamítnutí, ale chci upozornit, že skutečně nejenom já, ale i náš poslanecký klub vidí v problému přesunu pojistných smluv do obchodního zákoníku zásadní překážku ke schválení tohoto zákona. Vystupuji s tím, abych upozornil, že pokud se v rámci druhého čtení, pokud k němu vůbec dojde, tuto vadnou záležitost tisku 1025 nepodaří vymýtit, náš klub pro tento tisk hlasovat nemůže.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Exner, připraví se pan poslanec Výborný.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, páni ministři, dámy a pánové, jak už signalizoval pan poslanec Matulka, chci se ve svém vystoupení zabývat jen dílčí problematikou tohoto vládního návrhu zákona, a to problematikou doručování písemností.
Doručování bylo problémem u poštovního zákona a zůstává jím i v této předloze. Správně se podle mého názoru v § 45 návrhu změny občanského soudního řádu, podle článku I bodu 6 návrhu, zavádí možnost doručování veřejnou datovou sítí s tím, že jako dosud o způsobu doručení rozhoduje soud. Tento způsob ale není promítnut do jiných zákonů, kde se doručování rovněž řeší. Není ani promítnut v tomto návrhu zákona do občanského zákoníku - viz článek 2 bod 18 a navržený § 728e. Není bohužel ani promítnut do dalšího textu v rámci návrhu změny občanského soudního řádu.
Státu se asi tímto způsobem doručuje jen tehdy, když o to příslušná organizační složka požádá. Lze to asi dovodit z § 48 odst. 2 druhá věta, ale tato možnost není uvedena v prvním odstavci téhož paragrafu. Postup není promítnut do § 46 odst. 1. V § 48a se s takovým doručováním soudním exekutorům nepočítá vůbec, atd.
I v rámci tohoto návrhu jsou neodůvodněné rozdíly v dílčích ustanoveních o doručování mezi občanským soudním řádem a občanským zákoníkem, a dokonce i uvnitř jednotlivých zákonů. Tato záležitost se týká ale všech procesních předpisů. V každém z těchto procesních předpisů je v současné době upraveno doručování písemností jinými slovy a v některých případech i s poněkud jinými zásadami, ačkoliv to není odůvodněné. Jako příklad toho, že úplně jiný postup je navrhován také vládou v současné době, uvedu návrh soudního řádu správního, kde doručování se řeší zase poněkud jiným způsobem než v tomto návrhu. Analogicky rozdíly jsou např. v trestním řádu, v zákoníku práce, správním řádu a přirozeně je dílčí řešení také v poštovním zákoně, kde si myslím, že by obecné řešení bylo správné.
Trvá možnost doručení podle zákona, i když příjemce nic nedostal a není to jeho vina a nemá možnost prokázat opak. Analogicky i pro poštovní zaměstnance je existující situace složitá, neboť s písemností je nutné zacházet různě, např. z hlediska ukládání v případě nedoručitelnosti, podle toho, podle kterého zákona je písemnost doručována, což nemusí být vždy snadné rozeznat poštovními zaměstnanci.
Navrhuji proto znovu se vrátit k požadavku, aby se doručování písemností v právním řádu řešilo jednotně, nebo alespoň koordinovaně. Snad bychom to měli chtít právě při projednávání tohoto návrhu zákona, protože problém se neodůvodněně odkládá, a přitom se týká všech fyzických i právnických osob i institucí.
Domnívám se na základě toho, že by snad bylo správné, aby tato Poslanecká sněmovna a tato vláda ještě ve svém funkčním období tuto problematiku uspokojujícím způsobem vyřešila. Proto navrhuji, abychom - ať už zákon propustíme do druhého čtení, nebo ne - při projednávání této problematiky s odůvodněním toho, že v jednom návrhu je dvojí přístup k řešení problematiky, přijali doprovodné usnesení, jehož text navrhnu.
V případě, že bychom propustili zákon do druhého čtení, navrhuji doprovodné usnesení tohoto znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby v rámci přípravy na druhé čtení příslušných zákonů navrhla sjednocení právní úpravy doručování písemností v našem právním řádu.
Navrhuji ale, abychom tuto problematiku vyřešili i v případě, že by snad zákon do druhého čtení nepostoupil, a v tom případě navrhuji doprovodné usnesení s textem: Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do konce roku 2001 navrhla sjednocení právní úpravy doručování písemností v našem právním řádu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Výborný. Další přihlášky do rozpravy nemám.
***