(9.40 hodin)
(pokračuje Bureš)
Ty může kalkulovat pouze na základě dlouhodobé statistiky a odhadu budoucího vývoje. Tento způsob provozování činnosti se také někdy nazývá obráceným výrobním cyklem. Zejména z těchto důvodů je nutná podrobná úprava takové smlouvy, která by především ochránila pojistníka a současně i soubor pojistníků, kteří svým placením vytvářejí prostředky k úhradě pojistných událostí pouze některého z tohoto souboru.
Ustanovení dosavadní § 261 odst. 6 obchodního zákoníku vzneslo nežádoucí dualitu v podřízení pojistné smlouvy občanskému nebo obchodnímu zákoníku, když stanovilo, že i smlouvy jinak upravené občanským zákoníkem se řídí ustanoveními občanského a obchodního zákoníku, jestliže jde o závazkové vztahy mezi podnikateli. Tím, že předložený návrh zařazuje pojistnou smlouvu do § 261 odst. 3 obchodního zákoníku jako absolutní obchod, dochází k odstranění této duality. Právní úprava pojistné smlouvy se tak v této koncepci plně vypouští z občanského zákoníku a právní vztahy vznikající z pojistných smluv by se přijetím navrhované změny řídily ustanoveními obchodního zákoníku, která se týkají pojistné smlouvy resp. zvláštních zákonů, jestliže upravují právní vztahy, které vyplývají z pojistných smluv.
Současně s těmito zásadními změnami vláda navrhuje zejména sjednocení postupu pojišťoven i ke sjednocení používané terminologie, což je v současné době jedním ze základních nedostatků, neboť absence odpovídající právní úpravy je často nahrazována tvůrčí iniciativou jednotlivých pojišťoven odrážející se v pojistných smlouvách, a trh pojištěných tak nabízí nerovnoměrný obraz.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem si jist, že tento nežádoucí stav není ku prospěchu spotřebitelů pojišťovacích služeb, a jsem si také jist, že předkládaný vládní návrh má všechny podmínky pro to, by mohl být propuštěn do dalšího čtení. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, budu velmi stručný, protože pan ministr uvedl poměrně důkladně tento návrh zákona, odůvodnil jednotlivé pasáže. Já myslím, že je potřeba zmínit, že ony implementační pasáže, zejména novela občanského soudního řádu v první části a novela obchodního zákoníku, jsou rozsahu velmi malého a ne podstatného v této novele. To, co je její podstatou, je právě ona novela obchodního zákoníku zakotvující pojistné smlouvy.
Tady myslím, že je korektní připomenout, že při předchozím projednávání zákona o pojistné smlouvě zde přibližně před rokem byl tento zákon vrácen vládě k přepracování, ovšem podle mého názoru, aspoň co jsem se díval na vystoupení jednotlivých poslanců, já jsem v té době nevystupoval, nikoliv se zadáním převést do obchodního zákoníku, ale se zadáním nebo s přáním převést do občanského zákoníku. Vede k tomu spousta dobrých důvodů a na jeden bych se rád v tuto chvíli pana ministra zeptal. Platí stále ještě koncepce, která byla v představách rekodifikace občanského zákoníku, že závazkové právo skončí v občanském zákoníku a obchodní zákoník bude pouze právo společenství? Myslím, že to je docela podstatná otázka, která by měla být zodpovězena skoro bych řekl předtím, než začneme vůbec uvažovat o tom, jestli pojistné smlouvy v tuto chvíli patří do obchodního zákoníku, nebo občanského.
Tolik zpravodajská zpráva. Myslím si, že rozprava k tomu bude, a já se pak do ní také přihlásím.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Jako první vystoupí pan poslanec Karel Sehoř, jako druhý pan poslanec Matulka, jako třetí pan poslanec Exner.
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jako předkladatel novely obchodního zákoníku, který jsme již tady také měli, upozornit na rozpor mezi jedním z návrhů v obchodním zákoníku, kde se upozorňuje na to, že právě pojistné smlouvy se budou řešit v občanském zákoníku, a na tento návrh, který přednesl pan ministr.
Systémově je předložená legislativní koncepce v příkrém rozporu s jednáním a závěry Poslanecké sněmovny Parlamentu ze dne 28. 2. tohoto roku k projednávanému návrhu samostatného zákona o pojistné smlouvě. Tehdy pan poslanec Recman ve svém vystoupení označil formu samostatného zákona za předčasnou a navrhl novou právní úpravu pojistné smlouvy řešit novelou občanského zákoníku. Následně Poslanecká sněmovna k návrhu pana poslance Recmana rozhodla o vrácení návrhu zákona o pojistné smlouvě k dopracování. V žádném případě nedala žádný signál k zařazení právní úpravy pojistné smlouvy do obchodního zákoníku.
Ve srovnání s dosavadní právní úpravou zakládá předložený návrh naprostou nepřehlednost, složitost a nesrozumitelnost nové právní úpravy nejméně z toho důvodu, že na pojištění bude třeba aplikovat obchodní zákoník i občanský zákoník. A konečně i zásady obsažené v obchodním zákoníku.
Navrhovaná změna nemá žádnou oporu ve společenské objednávce o potřebách dosud úspěšně se rozvíjejícího pojistného trhu. Dosud platný ryze občanskoprávní režim pojištění má hluboké historické zázemí a je jako princip uplatňován v zemích Evropské unie. To mě trochu mate také ve zdůvodnění tohoto návrhu, že se odvolává na úpravy v evropských státech. O tom svědčí i dosud známá koncepce našeho nového občanského zákoníku, na jehož základě by pojištění v blízké budoucnosti mělo podléhat nikoliv obchodněprávnímu režimu, ale jako dosud režimu občanskoprávnímu.
Obchodněprávní úprava platí v zemích Evropské unie výjimečně jen pro některá pojištění, např. pro námořní pojištění, ale i zde převládá tendence k občanskoprávní úpravě. Zařazení právní úpravy pojistné smlouvy do obchodního zákoníku je objektivně jednostranně nevýhodné pro spotřebitele. Ke konci roku 2000 bylo v České republice evidováno asi 20 milionů kusů uzavřených pojistných smluv, z toho 16 milionů dlouhodobých pojistných smluv obyvatelstva. Zásadní změna právního režimu pojištění zakládaná předloženým návrhem bude pro významnou sumu těchto spotřebitelů znamenat zásadní negativní změnu v orientaci v jejich právní situaci, když již uzavřené pojistné smlouvy bude třeba posuzovat podle režimu občanského zákoníku, ale právní vztahy z nich vzniklé budou podléhat právnímu režimu jinému.
Jakkoliv jednotliví pojistitelé vybavení profesionálním aparátem se s navrhovanou změnou dokážou vyrovnat, čas potřebný na nezbytnou úpravu pojistných podmínek, znění pojistných smluv a zejména na úpravy již dnes složitých administrativně provozních systémů však vyžaduje minimálně 15měsíční legisvakanci. A proto navržená účinnost legislativní změny k 1. 1. 2003 je stanovena zcela nekvalifikovaně.
Značné náklady pojišťoven eventuálním přijetím navrhované změny vyvolané se samozřejmě promítnou ve zvýšené pojistné výši spotřebitelům, aniž by se zkvalitnila právní úprava, rozšířila pojistná ochrana anebo zvýšila jistota spotřebitelů. K tomu bych chtěl dodat, že jsem si také opatřil stanovisko předsedy(?) Hospodářské komory. Musím říci, že Hospodářská komora zaujala stanovisko neutrální. V podstatě úprava, která přinese tolik problémů jak spotřebitelům, tak pojišťovnám, nepřinese vůbec žádný užitek.
Nevím, jestli tady zazněl návrh na vrácení k dopracování této novely. Pokud zazněl, tak se k němu přidávám, pokud nezazněl, tak jej dávám. Děkuji.
***