(16.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Rozmanitost vztahů vznikajících mezi subjekty správního práva si však vyžádala existenci řady zvláštních úprav správního řízení. Tyto zvláštní úpravy však často nepostihují všechny otázky, které by vzhledem k částečnému či úplnému vyloučení působnosti správního řádu postihovat měly, případně se po věcné stránce často zbytečně liší jedna od druhé. Na jedné straně tak existuje neodůvodněně velký počet různých správních řízení, na druhé straně vznikají v předmětné právní úpravě mezery, které byly před rokem 1990 vyplňovány prostředky stojícími mimo právní rámec.
Řešení spočívající ve snaze o reformulaci, tedy novelizaci stávajícího správního řádu se ukázala po hlubší analýze jako cesta nesprávná, protože novelizovat normu, která je stará, z roku 1967, se ukazovalo vzhledem k nové struktuře správních orgánů v ČR a k tomu, že jsme právním státem na rozdíl od doby, kdy tento správní řád vznikl, jako neúčinná cesta, která by nemusela vést ke svému výsledku, to znamená k zavedení moderní úpravy správního řízení. Tato zcela nová právní úprava správního řízení vychází vstříc požadavkům, které na ČR jsou kladeny z hlediska platných mezinárodních úprav, které vyžaduje Ústava ČR a které vyžaduje Listina základních práv a svobod.
Předložený návrh je rozsáhlejší než dosud platná právní úprava správního řádu. Obsahuje řadu nových institutů a jeho úprava je podrobnější. Mám pocit, že tady může být shledávána určitá kritická část nebo prostě problémová část té nové právní úpravy, protože argumentace lidí, kteří budou mít pochybnosti nad vhodností této právní úpravy, vcelku logicky bude taková, že je tento nový správní řád o poznání složitější než dosavadní. Ale my jsme dospěli k závěru, že v době, kdy platí to, že ČR je právním státem, tak není možno nechávat některé části správního řízení bez podrobnější specifikace a precizace jednotlivých úkonů v rámci správního řízení, neboť by docházelo k tomu, že řada rozhodování bude muset být ve správním řízení dělána pomocí určité interpretace a přece jen bychom se dostávali do situace, kdy nové správní soudnictví bude zahlcováno řadou případů, kdy budou zpochybňována jednotlivá rozhodnutí orgánů správního řízení.
Jak jistě víte, vláda předložila Poslanecké sněmovně také úpravy, které se týkají správního soudnictví, protože za prvé to bylo v plánu legislativních prací vlády a za druhé Ústavní soud také rozhodl o tom, že u některých částí občanského soudního řádu bude ukončena jejich platnost, což znamená, že bychom se dostali do právně velmi složité situace. Vláda předpokládá, že celá reforma správního soudnictví by měla nabýt účinnosti 1. 1. 2003, a jak reforma správního soudnictví, tak i tento nový správní řád jsou spolu provázány a považujeme za velmi potřebné, aby společně nabyly účinnost k 1. 1. 2003. Podle názoru vlády by bylo velmi chybné, kdyby reforma správního soudnictví proběhla s účinností k 1. 1. 2003 a v té době platil ještě starý občanský soudní řád z roku 1967. Proto jsme dospěli k závěru, že je zapotřebí tuto komplexní úpravu předložit a zamezit tomu, aby docházelo k přílišnému zpochybňování rozhodnutí správních úřadů.
Tolik, pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, na odůvodnění tohoto vládního návrhu. Já bych vás v této fázi chtěl požádat o projednání tohoto návrhu a doufám, že budeme mít možnost o tomto návrhu diskutovat i v rámci jednání výborů Poslanecké sněmovny i v rámci druhého čtení. Chci jasně říci, že si uvědomuji, že tato materie je velmi složitá, že bude prostor pro důkladné projednání řady pozměňovacích návrhů a že rozhodně se nebráním tomu, abychom o jednotlivých podnětech a návrzích jednali, ale to bude možné v okamžiku, kdy se nám podaří postoupit do druhého čtení a do jednotlivých výborů.
Takže děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Paní poslankyně Rujbrová je zpravodajka pro druhé čtení.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, pan ministr poukázal na složitost normy, která zde před námi leží, a já mu v tomto směru musím dát za pravdu. Směřuje k úpravě, která by měla být v pořadí již pátým správním řádem od doby existence naší státnosti, tedy od roku 1918. Dnešní správní řád byl přijat v roce 1967 jako zákon č. 71 a nabyl účinnosti k 1. lednu 1968, přičemž v naší historii úpravy správního řízení jde o jeho prvou formu úpravy zákonem, stejně tak od nabytí jeho účinnosti lze odchylky pro zvláštní správní řízení upravovat toliko zákonem.
Předchozí úpravy správního řízení měly vždy toliko prováděcí charakter a byly vydávány ve formě vládního nařízení. Dnešnímu správnímu řádu tedy bezprostředně předcházel správní řád, vládní nařízení z roku 1960. A mohla bych pokračovat. I když předkládaný návrh zákona není návrhem prováděcího zákona k tzv. organizačním zákonným předpisům, přesto jeho cílem a snahou tedy nahradit stávající správní řád je především potřeba reagovat na základní změny v organizaci veřejné správy a prohloubit některé dnešní, případně zavést některé nové profesní instituty.
Stávající zákonná úprava byla vyjma dvou přímých novelizací z roku 2000, zákona č. 29 o poštovních službách a zákona 227 z roku letošního o elektronickém podpisu, dosud novelizována vždy výlučně nepřímo, což sice mohlo na přechodnou dobu plnit svoji funkci, ale současně to vedlo k stále aktuálnější potřebě nové, komplexnější úpravy správního řízení, které se nám v této formě, byť s určitými nedostatky, o kterých by se ráda zmínila, dostává.
***