(17.50 hodin)
(pokračuje Lachnit)
Nicméně to není důležité.
Činnost příslušných orgánů všech úrovní, tj. v úrovni místní, okresní, krajské a ústřední, je na tomto úseku upravena stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami a subsidiárně vámi uváděným zákonem 71/1967 Sb., o správním řízení. Subsidiární platnost zákona č. 71 znamená, že při rozhodování ve věcech stavebního řádu a územního plánu se tento zákon jako obecný předpis o správním řízení uplatňuje tehdy, pokud zvláštní předpisy neobsahují ve svých ustanoveních jinou právní úpravu.
Obsahem zvláštních předpisů bývají například zvláštní ustanovení o vymezení okruhu účastníků řízení, o náležitostech podání. Je tomu tak i v případě předpisů stavebních. Problematika příslušnosti orgánů okruhu účastníků řízení, zahájení územního řízení, náležitosti podání, podkladů pro územní rozhodnutí, ústního jednání a náležitostí územního rozhodnutí jsou předmětem zvláštní úpravy, a to v § 32 až 42 stavebního zákona a v § 3 až 8 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
Naopak stavební zákon neupravuje opravné prostředky, tj. instituty, prostřednictvím kterých může docházet k přezkoumávání správních rozhodnutí, a tedy i rozhodnutí územních. Tyto instituty jsou předmětem oné obecné úpravy v zákoně č. 71/1967 Sb.
S ohledem na úpravu opravných prostředků v tomto zákoně mohu k vaší první otázce sdělit, že územní rozhodnutí vydané ve věci Pískovny Stonava stavebním úřadem Stonava v roce 1994 je již nepřezkoumatelné. Zákon č. 71 neumožňuje přezkoumávání rozhodnutí po uplynutí lhůty tří let ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Jedinou výjimkou podle § 63 odst. 4 tohoto zákona je případ, kdy by bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem.
Ani Ministerstvo pro místní rozvoj, byť je ústředním orgánem na úseku územního plánování a stavebního řádu, nemůže tedy hodnotit, zda předmětné územní rozhodnutí z roku 1994 je zákonné nebo není. Ještě doplňuji, že okruh účastníků řízení, tj. osob, o jejichž právech, právem chráněných zájmech nebo o povinnostech mělo být v rámci územního řízení v roce 1994 ve věci Pískovny Stonava jednáno nebo jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohly být územním rozhodnutím přímo dotčeny, se řídí § 34 stavebního zákona, nikoli tedy § 14 odst. 1 zákona 71/1967 Sb., jak je uvedeno ve vámi předložených podkladech.
Ministerstvo pro místní rozvoj není kompetentní k výkladu zákona č. 71, který je spojen ve vaší interpelaci s řešením problému Pískovny Stonava v územním rozhodnutí z roku 1994, a rovněž není kompetentní k hodnocení tímto zákonem koncipovaných opravných prostředků. Z podkladů vámi předaných dále vyplývá, že Okresní úřad Karviná ve věci využití Pískovny Stonava nereagoval podle ustanovení § 50 zákona č. 71/1967 Sb., jímž je upraveno opatření proti nečinnosti orgánu příslušného k rozhodnutí, v daném případě tedy stavebního úřadu Stonava.
Zahájení činnosti krajů a jejich orgánů je časově určeno nabytím účinnosti jednotlivých ustanovení zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Tímto zákonem byla na kraje a jejich orgány ve spojení se stavebním zákonem zároveň přenesena část výkonu státní správy na úseku stavebního řádu a územního plánování. Krajskému úřadu v rámci výkonu přenosu působnosti na úseku stavebního řádu a územního plánu přísluší podle § 67 zákona o krajích mj. přezkoumávat správní rozhodnutí vydaná okresními úřady a kontrolovat poskytování odborné pomoci okresními úřady obcím. Z toho vyplývá, že krajský úřad je tím orgánem, který je kompetentní k opatření proti nečinnosti okresního úřadu ve smyslu vámi zmiňovaného § 50 zákona 71. Je k tomu kompetentní i tehdy, dopustil-li se okresní úřad nečinnosti v době před vznikem krajského zřízení.
K vaší druhé otázce mohu tedy konkrétně sdělit, že Ministerstvo pro místní rozvoj upozorní příslušný krajský úřad na vámi nastíněný problém ohledně územního využití Pískovny Stonava zároveň s pokynem, aby krajský úřad v rámci svých kompetencí podle § 67 zákona o krajích uvedený problém prošetřil, na základě zjištění zjednal nápravu a o svých krocích v dané věci informoval Ministerstvo pro místní rozvoj.
K té části interpelace, která se dotýká institucionálního uspořádání veřejné správy a konsolidace krajských úřadů jako orgánů krajů vykonávajících přenesenou působnost, se vyjádřit nemohu. Je to oblast, jak jsem již předeslal, která nepatří do kompetencí Ministerstva pro místní rozvoj, ale věci správního řádu samozřejmě řeší úřad mého kolegy pana ministra Grosse.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Pan kolega Kohlíček - doplňující dotaz v délce jedné minuty.
Poslanec Jaromír Kohlíček: Dobře. Pane ministře, pro mě je důležité, aby na základě vaší informace krajský úřad konal a aby výsledky byly naprosto jasně patrné. Pro mě není ani tak podstatné, jestli některé další náležitosti budou upraveny nebo neupraveny, pro mě je důležité, aby se celé to řízení setkalo s nějakým rozumným výsledkem. Je samozřejmé, že podle toho, jaké potom podklady dostanu od vás, budu dále postupovat, a věřím, že se dobereme k šťastnému závěru, šťastnému ve smyslu řešení, skutečného řešení tohoto problému.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní uděluji slovo poslanci Miroslavu Benešovi, který interpeluje opět pana ministra Petra Lachnita ve věci společného regionálního operačního programu.
Poslanec Miroslav Beneš: Pane místopředsedo, vážený pane ministře, myslím si, že už název "společný regionální operační program" je poněkud divný a že asi každý z nás se zamyslí nad tím, proč na území naší země vymýšlíme společný regionální program pro jednotlivé regiony. Já si myslím, pane ministře, že to je cesta nešťastná a že onen úkol z vlády předložit do 31. října 2002 vlastně další etapy je poněkud zavádějící a že v každém případě by se mělo postupovat za prvé na základě toho, že zde regiony máme, na základě toho, že máme zákon o podpoře regionálního rozvoje, na základě toho, že máme vytvořeny řídící a implementační struktury v regionech soudržnosti NUTS 2. Současně upozorňuji, že od roku 2007 opět budou muset být regionální operační programy pro tyto statistické jednotky.
Vážený pane ministře, prosím vás, abyste využil ve vládě svého slova k tomu, abyste opravdu regionům prostor dal, nikoliv abyste jim ho bral.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr Lachnit.
Ministr pro místní rozvoj ČR Petr Lachnit: Pane předsedající, dámy a pánové poslanci, považuji samozřejmě tuto záležitost za velmi důležitou. Chtěl bych k této záležitosti předeslat, že Ministerstvo pro místní rozvoj je odpovědné za koordinaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Příprava programových dokumentů v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti souvisí s přípravu ČR na vstup do EU a samozřejmě i s možností získávání finančních prostředků na rozvojové programy ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti, nebo také často známého jako fond Koheze.
V uplynulých letech byl připravován systém na sebe navazujících programových dokumentů požadovaných Evropskou unií. Základním zastřešujícím dokumentem byl nebo je pořád Národní rozvojový plán, z něhož vycházejí jednotlivé sektorové a regionální operační programy. Dosud bylo připravováno osm regionálních operačních programů pro osm regionů soudržnosti, tzn. statistických jednotek typu 2.
Chci vás seznámit s tím, že bylo vydáno doporučení Evropské komise a toto doporučení bylo formulováno jako tzv. silné doporučení. Silné doporučení samozřejmě v diplomatické řeči znamená, že tedy opravdu je to velmi závažné doporučení, které by mělo jaksi mít příslušnou odezvu na straně státu, které se týká.
***