(17.10 hodin)

Poslanec Jiří Payne: Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr vyčerpávajícím způsobem seznámil sněmovnu se vším, co je potřebné v souvislosti s touto změnou stanov, včetně informace o tom, jak návrh projednal zahraniční výbor. Mně tedy nezbývá co k tomu dodat, než konstatovat, že neshledávám žádný důvod, kde by to narušovalo naše zájmy, že nelze proti tomuto návrhu vznášet námitky, a proto doporučuji sněmovně, aby s návrhem vyslovila souhlas.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám rozpravu a ptám se, kdo se do ní hlásí. (Nikdo se nehlásil.) Rozpravu tedy končím. Určitě nezazní ani závěrečná slova.

Budeme tedy hlasovat o usnesení navrženém zahraničním výborem: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s přijetím změn ve Stanovách Mezinárodní agentury pro atomovou energii."

Pokusím se ještě všechny přivolat gongem, aby se ujali svých ústavních povinností. Pro jistotu vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci.

 

Budeme hlasovat o usnesení k vyslovení souhlasu s přijetím změn těchto stanov.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 453 z přítomných 121 poslanců hlasovalo pro 119, proti jeden. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Končím projednávání tohoto druhého čtení a zároveň končím projednávání bodu č. 109.

 

Přistoupíme k bodu

 

103.
Vládní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a Listina základních práv a svobod, vyhlášená usnesením předsednictva
České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.
/sněmovní tisk 1078/ - prvé čtení

 

Z pověření vlády uvede návrh místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Jan Kavan. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kavan: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych jménem svým a jménem ministra spravedlnosti prezentoval vládní návrh ústavního zákona, který je Parlamentu České republiky předkládán v souvislosti se záměrem ratifikovat Římský statut Mezinárodního trestního soudu. V této souvislosti bych rád upozornil na skutečnost, že v návaznosti na předkládaný vládní návrh ústavního zákona byl Parlamentu ČR předložen návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu.

Římský statut, resp. Římským statutem zakotvený koncept stálého Mezinárodního trestního soudu s univerzální jurisdikcí, který by stíhal a penalizoval nejzávažnější zločiny, kterým je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, klade na jednotlivé smluvní strany včetně České republiky značné implementační nároky. V rámci přípravných prací směřujících k ratifikaci Římského statutu byly v právním řádu České republiky identifikovány určité právní normy, které nejsou v souladu s ustanoveními Římského statutu. Chce-li Česká republika Římský statut ratifikovat, je nejprve nutné přijmout v rovině ústavní a v rovině zákonné určitá legislativní opatření.

První krok na cestě směřující k ratifikaci Římského statutu již Česká republika učinila, neboť příslušná novela trestního řádu, zákon č. 265/2001 Sb., vstoupila v platnost dne 31. července 2001, účinnosti nabude dne 1. ledna 2002. V rovině zákonné je dále třeba se zabývat modifikací určitých právních norem v trestním zákoně. Příslušná novela trestního zákona byla Parlamentu ČR předložena současně s tímto vládním návrhem ústavního zákona - jedná se o sněmovní tisk č. 1079.

Na zmiňovaná zákonná legislativní opatření navazuje legislativní krok zásadnějšího charakteru, totiž předkládaný vládní návrh ústavního zákona. V rovině ústavní je třeba se zabývat modifikací právních norem upravujících zvláštní podmínky pro trestní stíhání prezidenta republiky, poslance, senátory a soudce Ústavního soudu, pravomoc prezidenta republiky udělit milost ve formě tzv. individuální amnestie nebo ve formě tzv. hromadné amnestie a konečně zabývat se právními normami, které by umožnily předávání vlastních občanů do ciziny.

Nyní bych se rád věnoval jednotlivým ustanovením vládního návrhu ústavního zákona. Vládní návrh ústavního zákona obsahuje jednak návrh na doplnění Ústavy České republiky o nový článek 112a, jednak návrh na doplnění Listiny základních práv a svobod o nový odstavec 5 čl. 14.

Jedním ze základních principů fungování budoucího Mezinárodního trestního soudu je princip univerzální jurisdikce vůči osobám, které spáchaly některý ze zločinů zakotvených v Římském statutu, a to bez výjimek, tedy bez ohledu na to, zda tyto osoby požívají určitých výsad a imunit, či nikoliv. Proto ve vztahu k Římským statutem zakotveným zločinům, tj. ve vztahu ke zločinům proti lidskosti, válečným zločinům, zločinům genocidia a zločinům agrese, omezuje navrhovaný článek 112a ústavy v písmeně a) uplatnění zvláštních podmínek pro trestní stíhání prezidenta republiky ve smyslu čl. 65 ústavy, členů Parlamentu ve smyslu čl. 27 ústavy a soudců Ústavního soudu ve smyslu čl. 86 ústavy.

Ve vztahu ke zločinům zakotveným v Římském statutu dále navrhované znění čl. 112a ústavy v písmeně b) omezuje pravomoc prezidenta republiky udělit milost ve formě agraciace, tj. pravomoc zmírnit nebo odpustit uložený trest, abolice, tj. pravomoc nařídit, aby nebylo zahájeno trestní stíhání, a bylo-li již trestní stíhání zahájeno, pravomoc nařídit, aby se v něm nepokračovalo, a jeho pravomoc způsobit zánik trestnosti udělením amnestie.

Vůči národním trestním systémům bude mít Mezinárodní trestní soud komplementární vztah. Jeho pravomoc stíhat a penalizovat zločiny zakotvené v Římském statutu se uplatní pouze tehdy, jestliže tak národní orgány činné v trestním řízení z jakéhokoliv důvodu nečiní, nebo tak činí nedostatečně s ohledem na zásady řádného soudního řízení uznávané mezinárodním právem. Pro tuto eventualitu proto čl. 14 odst. 5 Listiny základních práv a svobod ve vztahu ke zločinům zakotveným v Římském statutu umožní předání našich občanů Mezinárodnímu trestnímu soudu, v daném případě Mezinárodnímu trestnímu soudu zřízenému Římským statutem.

Vstup Římského statutu v platnost, resp. zahájení činnosti mezinárodního trestního soudu, představuje jednu z priorit Organizace spojených národů, Rady Evropy a v neposlední řadě jednu z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Ke dni 10. října 2001 zbývalo ke vstupu Římského statutu v platnost uložit u depozitáře této mezinárodní smlouvy 18 z požadovaných 60 ratifikačních listin.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP