(9.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Vláda tedy předkládá návrh ústavního zákona o referendu, kterým lze zasahovat pouze do působnosti jiné moci ve státě, tj. do moci výkonné, tj. do působnosti vlády. Referendem tedy lze dát závazný pokyn vládě, aby v některých zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky jednala podle výsledku referenda.
Zbytek návrhu ústavního zákona má čistě technickou podobu. Jinými slovy stanoví, kdy se referendum nemůže vyhlásit, a je-li vyhlášeno, nemůže se vykonat, tj. případ, kdy je např. vyhlášen válečný stav nebo nouzový stav, způsob vyhlašování výsledků referenda.
Na dvě zásadní změny bych ale chtěl upozornit. První z nich je skutečnost, že jsme se rozhodli na základě zkušeností z většiny západoevropských zemí, ale i středoevropských, nestanovit pro platnost referenda vůbec žádné kvorum z hlediska počtu zúčastněných. Tím se myslím výrazně zlepšuje předloha proti té, která byla předložena před rokem v Poslanecké sněmovně, protože právě výsledky francouzského referenda o zkrácení funkčního období pro prezidenta Francouzské republiky s účastí 30 % nasvědčují tomu - tak jako jiná referenda vykonávaná v Evropě - že požadavek na více než nadpoloviční účast je požadavek v podstatě nemožný a nepřijatelný.
Dále bych chtěl zdůraznit, že celý proces referenda je v předloženém návrhu - a proto je i předložen návrh na změnu ústavy - jednoznačně pod kontrolou ústavnosti a Ústavního soudu. Ústavnímu soudu se rozšiřuje kompetence, aby posuzoval přijatelnost, ústavnost, povolenost navržených otázek do referenda, stejně jako se mu svěřuje, aby posuzoval ústavnost průběhu referenda před jeho vyhlášením.
Vážené dámy a pánové, chtěl bych vás požádat o velmi věcný přístup k této problematice. Vím, že je mezi vámi řada poslanců, kteří si myslí, že referendum je zbytečné, že je drahé a že ho Česká republika nepotřebuje, že parlament abych tak řekl zastane jako nejvyšší vrcholný orgán zákonodárné moci vše. My jsme ovšem připravili návrh tak, aby jen pro výjimečné krizové situace a dále pro vstup do Evropské unie bylo toto referendum možné.
Jako další bod budu předkládat prováděcí zákon k referendu. Hovořím o něm proto, že je současně na této schůzi sněmovny předložen návrh Senátu na referendum, ovšem na referendum jednorázové, konané pouze ke vstupu do Evropské unie. Přivítal bych, kdyby obě tyto osnovy postoupily do druhého čtení, abychom o nich mohli věcně diskutovat a rozhodnout se, pro kterou variantu se tedy získá ústavní většina, s tím, že jedno je nepochybné - říkám to v tuto chvíli zcela otevřeně: jedna z těchto předloh přijata být musí, neboť nejsem žádný přílišný optimista, když z tohoto místa prohlašuji, že Česká republika s ohledem na stav plnění svých závazků z Asociační dohody má naprosto reálnou šanci být v prvé vlně rozšíření Evropské unie, a nejsem žádný pesimista ani optimista, když říkám, že je zcela reálné, že k tomuto rozšíření dojde v průběhu roku 2004. Protože ale tomuto rozšíření v průběhu roku 2004 musí předcházet procedura v 15 členských zemích a ve všech zemích přistupujících, procedura, která je vesměs spojená s referendy, je nepochybné, že nepřijmeme-li nějaký ústavní zákon o referendu v tomto funkčním období, nebudeme moci do Evropské unie vstoupit na základě referenda. To je prosím nepochybné.
Upozorňuji na to proto, že senátní návrh postrádá doprovodný prováděcí zákon, a jak vám řeknu při příštím bodu, vládou předložený prováděcí zákon k referendu je použitelný pro obě varianty ústavního návrhu o konání referenda.
Děkuji vám za pozornost a ještě jednou vás prosím, abyste přistupovali k otázce referenda odpovědně, bez emocí, věcně a umožnili rozpravu v rámci druhého čtení. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Zdeněk Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, po obsáhlém úvodním slově pana místopředsedy Rychetského se omezím na konstatování, že se znovu do sněmovny dostává předloha ústavního zákona, která zavádí referendum jako obecný prvek přímé demokracie u nás, a vedle toho je zde přítomen senátní návrh, který zavádí referendum jenom pro jednotlivý konkrétní případ - vstupu České republiky do Evropské unie.
Chtěl bych jenom upozornit na to, že i tam, kde zastánci jednotlivého referenda poukazují na skutečnost, že toto jednotlivé referendum je praktikováno v některých zemích ve světě, a to konkrétně v Evropě ve Velké Británii, tak tam jsou vyhlašována jednotlivá referenda obyčejným zákonem, nikoli formou ústavního zákona.
Jako zastánce přímé demokracie v obecné podobě, tedy obecného referenda v našem ústavním systému, doporučuji, aby sněmovna propustila tuto osnovu do druhého čtení. Zároveň navrhuji, aby byla spojena rozprava tohoto bodu s bodem 99, takzvaným prováděcím zákonem o referendu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Měl jsem avizován tento návrh, považuji ho za logický. Aniž bych někoho přivolával z kuloárů, odhlásím vás a prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Procedurálním hlasováním schválíme návrh zpravodaje na sloučení rozpravy bodu 98 a 99. Ještě se hlásí pan poslanec Koudelka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vzhledem k tomu, že jsem dostal informaci, že je přítomen i navrhovatel senátního návrhu zákona, modifikoval bych svůj návrh, aby společná rozprava byla i k bodu 97, což je senátní návrh ústavního zákona o referendu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, nevidím v tom problém. Projednávali bychom tedy, pokud schválíme tento návrh, společně body 98, 99 a 97.
Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 592 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Z přítomných 119 hlasovalo pro 107, proti 2. Návrh byl přijat.
Já nyní otevírám obecnou rozpravu k bodu 98 a rozpravu přerušuji.
Zahajuji projednávání bodu číslo
99.
Vládní návrh zákona o provádění referenda a o změně některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 1040/ - prvé čtení
Prosím pana místopředsedu vlády, aby také tento bod stručně uvedl.
***