Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(9.30 hodin)

Místopředseda vlády ČR Pavel Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jde o normu technickou, která v případě přijetí v kterékoliv z verzí ústavního návrhu zákona o referendu umožní, aby se referendum mohlo fakticky konat. Jde tedy vlastně o variantu volebního zákona s většinovým způsobem volby.

Když jej stručně popíšu, tak řeknu, že tato varianta podrobně rozepisuje, jak se uplatňuje návrh na referendum, pokud jde o petiční návrh, jakým způsobem se přezkoumává počet petentů, jakým způsobem se vyhlašuje referendum, jakým způsobem se stanoví volební okrsky a voličské seznamy pro referendum. V této souvislosti mi dovolte říci, že v referendu se podle tohoto návrhu zákona - neřeší to záměrně návrh ústavního zákona - explicitně stanoví, že hlasování v referendu se může zúčastnit každý státní občan České republiky, který je zletilý, ale na území České republiky, nelze ho konat mimo území České republiky. Referendum se koná, tak jak jste vy už přijali ve volebním zákoně, ve dvou hlasovacích dnech, v pátek a v sobotu. Dále tu je úprava hlasovacích lístků, zápisy volebních komisí, účast ve volebních komisích a zejména soudní přezkum i Ústavním soudem, další přezkum ústavnosti postupu referenda.

Z těchto důvodů bylo třeba připojit k uvedenému návrhu zákona dvě drobné novely. Jednou je novela občanského soudního řádu, která umožňuje soudní přezkum, druhou je změna zákona o Ústavním soudu, která upravuje pravomoc Ústavního soudu přezkoumávat jak přípustnost otázek, které mají být předloženy v referendu z hlediska jednoznačnosti, srozumitelnosti a z hlediska toho, zda odpovídají ústavnímu zákonu, tak přezkoumání návrhů na posouzení ústavnosti postupu referenda po jeho provedení, leč před jeho vyhlášením.

Ještě jednou opakuji - třetí změnou je změna zákona o volbách do Parlamentu ČR, a to pouze z hlediska označení okrskových volebních komisí, které jsou referendové, když jde o referendum. Jiné změny v tomto návrhu nejsou.

Ještě jednou opakuji - tento návrh je technickou normou, bez které by nebylo možno realizovat ani jedno referendum, ani podle senátního návrhu, ani podle našeho návrhu. Jeho životnost je podle mého soudu nepochybnější a podstatnější.

Doufám, že i tento návrh propustíte do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane místopředsedo. Prosím zpravodaje pro první čtení Zdeňka Koudelku, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená sněmovno, i u této technické normy doporučuji, aby byla postoupena do druhého čtení, ovšem s tím, že předpokládám, že v ústavně právním výboru bude rozprava o tomto konkrétním návrhu zákona přerušena do doby, dokud nebude přijat ústavní zákon o referendu. Nemá příliš velkého smyslu jednat o prováděcím zákonu, dokud není známa definitivní podoba zákona ústavního.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, kterou přerušuji, a zahajuji projednávání bodu

Stanovisko vlády k tomuto návrhu jsme obdrželi jako sněmovní tisk 996/1. Z pověření Senátu by tento návrh měl uvést senátor Jiří Stodůlka, kterého vítám v jednacím sále a kterému uděluji slovo.

Senátor Jiří Stodůlka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě pověření Senátu vám předkládám k projednání návrh ústavního zákona o referendu o vstupu České republiky do Evropské unie.

Obě komory Parlamentu v uplynulých měsících výraznou většinou schválily návrh tzv. euronovely ústavy. Článek 10A tohoto návrhu je ustanovením, které České republice umožňuje přenést na mezinárodní organizaci nebo instituci některé pravomoci svých orgánů. K přenosu pravomocí dojde mezinárodní smlouvou. Podmínkou závaznosti takové mezinárodní smlouvy pro Českou republiku mimo jiné je i ratifikace, přičemž citovaná euronovela ústavy předpokládá, že ratifikaci smlouvy bude předcházet souhlas kvalifikovaných většin obou komor Parlamentu, pokud ústavní zákon nestanoví, že k  ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu.

A právě návrh ústavního zákona, který stanoví, že k ratifikaci této mezinárodní smlouvy je třeba referenda, vám nyní předkládám. Předkládaný návrh ústavního zákona předpokládá referendum monotematické a závazné. Má jím být rozhodnuto pouze o vstupu České republiky do Evropské unie, přičemž dvě varianty rozhodování, zmiňované ještě v euronovele ústavy, zužuje pouze na jedinou. Jinak než na základě referenda do Evropské unie vstoupit nelze.

Euronovely ústavy se náš návrh přidržuje i tehdy, když upravuje referendum nahrazující v této konkrétní věci rozhodování Parlamentu. Nemá jít totiž o referendum kombinované s rozhodováním Parlamentu, nýbrž buď o rozhodnutí Parlamentu, nebo o referendum.

Vstup do Evropské unie s sebou přináší významné dopady nejen na suverenitu státu, ale i na každodenní život občanů. Toho si je vědoma velká většina členských států Evropské unie, které o vstupu nebo o prohlubování Evropské unie nechávají z důvodu zajištění větší legitimity rozhodovat právě občany. Vás se to týká - vy sami rozhodněte. Analogické je stanovisko parlamentních politických stran u nás.

Senát věnoval debatám o podobě celostátního referenda mnoho měsíců v loňském roce i v tomto roce, ústavní komise dokonce uspořádala anketu o referendu mezi senátorskými kluby. Jediným podstatným závěrem těchto debat bylo zjištění, že se všichni shodujeme na referendu evropském, a to je všechno. Podpora obecného referenda v Senátu byla a je velmi malá. Z těchto zjištění vychází náš návrh. Evropské referendum všichni chceme, o ostatních věcech můžeme jednat samostatně.

Trváním na spojení obou otázek bychom mohli dojít až k tomu, že žádné referendum o vstupu do Evropské unie nebude a o věci rozhodne Parlament. Je to jistě možné, leč nikoliv šťastné. Čas se přitom naplňuje. Má-li být Česká republika členem Evropské unie k 1. lednu 2004, začne ratifikační proces smlouvy o přistoupení začátkem roku 2003. Obávám se, že po volbách do Poslanecké sněmovny již na přijetí ústavního zákona a zákonů prováděcích nemusí být dost času.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh ústavního zákona je vybaven poměrně obšírnou důvodovou zprávou. Nebudu vás proto zatěžovat odůvodněním jednotlivých ustanovení, pouze je popíšu.

O vstupu České republiky do Evropské unie lze rozhodnout jen referendem. Hlasovacím právem je vybaven každý občan oprávněný volit do Senátu. Referendum vyhlašuje prezident republiky do deseti dnů od podpisu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii. Nebylo-li referendum úspěšné, lze nové vyhlásit po dvou letech, ledaže by byla sjednána smlouva nová. V takovém případě bude referendum opět vyhlášeno do deseti dnů. Referendum po uplynutí dvou let je možno vyhlásit na návrh vlády, skupiny poslanců či skupiny senátorů. Referenda se musí zúčastnit nejméně polovina oprávněných voličů, z nichž se kladně musí vyslovit nadpoloviční většina.

***