(16.30 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu senátorovi. Prosím pana poslance Koudelku jako zpravodaje pro prvé čtení.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, předložený návrh volebního zákona, který odůvodnil zástupce předkladatele, navazuje na změnu, kterou již projednala Poslanecká sněmovna v prvém a druhém čtení. Je předpoklad, že na následující nebo nejpozději prosincové schůzi Poslanecké sněmovny bude přijat vládní návrh zákona o volbách do Parlamentu.
Obě předlohy řeší v podstatě ty samé okruhy problémů. Z tohoto důvodu se domnívám, že sice je možné, aby tento senátní návrh postoupil do druhého čtení, byl přikázán ústavně právnímu výboru, ale tam diskuse o něm byla přerušena s tím, že by se k němu případně sněmovna mohla vrátit, pokud by chtěla, poté, jak dopadne vládní návrh při projednávání v Senátu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji Zdeňku Koudelkovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Hlásí se do rozpravy někdo z místa? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Budeme se zabývat návrhem na přikázání. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně právnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 618 byl tento návrh přijat, když se pro něj z přítomných 119 vyslovilo 96 a 6 bylo proti.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán ústavně právnímu výboru. Končím první čtení tohoto návrhu. Děkuji panu senátoru Šimonovskému za návštěvu Poslanecké sněmovny.
Paní poslankyně, páni poslanci, bylo rozhodnuto o tom, že od 16 hodin se budeme zabývat smlouvami v prvním čtení. Současně na jiném místě bylo rozhodnuto, že jednou z priorit je, abychom projednali druhá čtení smluv, což se mělo stát v předchozích dvou dnech. Ale bohužel se tomu tak nestalo.
Doporučovala bych, abychom v tuto chvíli začali projednávat druhá čtení smluv, po jejich skončení projednali smlouvy ve čtení prvním. Dám o tomto návrhu hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 619 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 120 vyslovilo 67 a 12 bylo proti.
Dalším bodem tedy je
106.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo
o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959
a usnadnění jejího používání, sjednaná v Praze dne 2. února 2000
/sněmovní tisk 566/ - druhé čtení
Prosím, aby se za omluveného ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše slova ujal místopředseda vlády Vladimír Špidla. Vládní návrh projednal zahraniční výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 566/2. Nyní tedy hovoří místopředseda vlády Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání, sjednaná v Praze dne 2. února 2000, je velmi důležitou dohodou, velmi důležitou moderní smlouvou, která mimořádně usnadňuje vztahy mezi těmito dvěma sousedními a pro sebe navzájem významnými státy ve věcech trestních. Tato smlouva upřesňuje a zlepšuje vzájemný postup při poskytování tradičních forem vzájemné právní pomoci v trestních věcech, jako je především vyřizování dožádání soudů a státních zastupitelství o provedení důkazů, jako jsou výslechy obviněných, svědků a znalců, předání věcí, které mají být použity jako důkazy, spisů nebo listin nebo doručování písemností apod.
Protože pravidlem v mezinárodním styku zejména v trestních věcech je neporušovat suverenitu druhého státu, i doručování písemnosti na území druhého státu se musí dít zprostředkovaně, je sjednaný článek č. 6 významným ulehčením a usnadněním komunikace. Přitom by měly obě strany mít na paměti rovněž ochranu práv a osob, zejména s ohledem na to, zda ovládají jazyk, v němž je písemnost sepsána.
Ke kapitole 2 zabývající se zvláštními metodami vyšetřování a stykem policejních orgánů při právní pomoci bych chtěl zdůraznit, že se jedná o první justiční smlouvu, která takovou spolupráci obsahuje, neboť spojuje mezinárodní justiční spolupráci se spoluprací policejní, dosud vzájemně oddělované. Upravuje zcela nové formy takové spolupráce, jako je např. možnost souvisle pokračovat v pronásledování podezřelé osoby, která prchá na území druhého státu přes státní hranice, nepřetržitě sledovat dovoz, vývoz nebo průvoz věcí pocházejících z trestné činnosti přes hranice a za přesně stanovených podmínek umožňuje nasadit úředníka - v České republice je to agent, ve Spolkové republice Německo skrytý vyšetřovatel - na území druhého státu v rámci vyšetřování.
Je třeba také zdůraznit, že Spolková republika Německo je členem prováděcí úmluvy ze dne 16. 9. 1990 k schengenské úmluvě o členství, o které usiluje i Česká republika. Právě formy přeshraniční spolupráce, o kterých jsem zde hovořil, jsou v předstihu k dvoustranné smlouvě se Spolkovou republikou Německo sjednány. Naplňování této části úmluvy bylo však vázáno na novou právní úpravu postavení a použití agenta přeshraničního sledování osob a věcí a právní úpravu v trestním řádu, která by umožnila postavit na úroveň veřejného činitele v České republice příslušníka ozbrojeného sboru Spolkové republiky Německo. Tato podmínka byla splněna přijetím novely trestního řádu, která nabude účinnosti ke dni 1. 1. 2002. V novele trestního řádu byly tyto významné instituty upraveny v § 158 b), 158 c), 158 d) a 158 d).
***