Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(17.30 hodin)
(pokračuje Špidla)

Tímto způsobem Kanada upravuje své vztahy s ostatními státy, včetně zemí Evropské unie, to znamená, že tato smlouva ve smluvním systému Kanady není smlouvou neobvyklou.

V předkládací zprávě jsou podrobně rozvedeny všechny nejdůležitější aspekty související s obsahem a se sjednáním smlouvy, a to je vlastní výpočet důchodů podle smlouvy, kdy pro nárok na dávku bude třeba přihlížet i k dobám pojištění získaným ve druhém státě, finanční dopady, protože Kanada patří mezi země s početnou českou komunitou, které v určitých případech vznikne podle smlouvy nárok na český dílčí důchod, a zdůrazněn je i výrazný domácí a zahraničněpolitický význam, protože navázání smluvního vztahu s jednou z nejrozvinutějších zemí světa je nepochybně správný krok.

Vedle států Evropské unie patří Kanada určitě k těm zemím, s nimiž by Česká republika měla mít smluvně upravené vztahy v oblasti sociálního zabezpečení z toho jednoduchého důvodu, že v Kanadě, jak už jsem uvedl výše, je poměrně početná česká menšina, která odcházela většinou do emigrace v dospělosti, čili je pravděpodobné, že u řady našich bývalých spoluobčanů vznikne nárok na dílčí důchod.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Svoboda.

Poslanec Jan Svoboda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, i vzhledem k tomu, abychom udrželi potřebné kvorum, myslím si, že pan ministr řekl vše, co se dá k této smlouvě říci, a proto doporučuji, abychom ji postoupili do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak, rozpravu končím.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

O návrhu na přikázání zahraničnímu výboru rozhodneme v hlasování pořadové číslo 625.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 625 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 91 vyslovilo 67 a 2 byli proti. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru.

Tím končím první čtení tohoto bodu.

Dalším bodem je

Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, kterého prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v tomto případě se jedná o nejdůležitější smlouvu o sociálním zabezpečení, která byla dosud Parlamentu ČR předložena.

Z věcného hlediska upravuje předložená smlouva oblast nemocenského, zdravotního a důchodového pojištění. Přes jejich základní význam ve smluvní úpravě nezahrnuje všechna odvětví regulovaná v sociálních dávkách, např. dávky v nezaměstnanosti nebo rodinné dávky.

Smlouva s Německem se však od všech dosud sjednaných a připravených smluv liší praktickým a zahraničněpolitickým významem. Například denně překračují hranice státu pracovníci, kteří musejí platit pojištění jak v zemi svého bydliště, tak ve státě zaměstnání. V obrovském počtu turistů cestujících oběma směry se vyskytne řada případů, kdy mohou potřebovat ve druhém státě poskytnutí zdravotní péče. Na území obou států žijí občané, kteří v minulosti určitou dobu pracovali ve druhém z nich a očekávají zhodnocení doby ve formě přiznaného důchodu. Výčtem podobných případů by se dalo pokračovat dále, ale pro současnou chvíli to není tak důležité. Podstatné je, že smlouva s Německem představuje výrazný posun ve vztazích mezi státy, které nemají jen úzký sociální rozměr.

Příprava smlouvy trvala více než sedm let. Jednání o ní byla mimořádně složitá a skutečností je, že německá strana zásadně odmítla přistoupit na některé původní požadavky české strany. Týká se to především tolik citlivých otázek souvisejících s druhou světovou válkou, kdy německá strana odmítla řešit v této smlouvě nároky českých občanů na německé důchody za dobu jejich totálního nasazení. Německá strana při jednání naznačila, že by v této souvislosti byla nucena otevřít otázku nároků občanů německé národnosti odsunutých po druhé světové válce z České republiky, z Československa do Německa.

Německá strana při projednávání prosazovala princip a podmínila tím sjednání smlouvy jako celku, že smlouva nebude řešit a zakládat individuální nároky za dřívější doby pojištění získané podle právních předpisů jednoho státu, pokud již byly zhodnoceny v důchodu vypláceném ve státě, kde osoba bydlí. Tento princip se vztahuje i na české osoby nuceně nasazené v říši, neboť jeho doby jsou na základě českého vnitrostátního zákona započteny v českých důchodech. Opačně česká strana nebude poskytovat české důchody do Německa za české doby, které jsou nebo budou zhodnoceny v německém důchodu, což, a to bych chtěl zdůraznit, přináší České republice výraznou úsporu finančních prostředků, podle našeho odhadu až jednu miliardu korun. O jednu miliardu korun bychom v jiném případě museli hradit ztrátu, která by vznikla našim emigrantům v Německu, a přitom tato ztráta by byla pouze částečnou úhradou ztráty, která vzniká rozdílem mezi německým a českým důchodem. Bližší pohled poskytne rozbor této problematiky v předkládací zprávě vládního návrhu.

Česká strana byla tedy postavena před zásadní rozhodnutí, zda smlouvu za daných podmínek sjednat, nebo odmítnout. Po důkladném zvážení všech pro a proti a s přihlédnutím ke všem okolnostem, že dotčené osoby pobírají za dobu nuceného nasazení české důchody, že se jedná o omezený počet případů z minulosti, které sama vláda spolu s Parlamentem se rozhodla do určité míry odškodnit, s ohledem na odškodnění vyplácené těmto obětem nucených prací přímo z Německa a stále rostoucí počet osob, kterým tato smlouva pomůže a ulehčí cestování za prací i turistikou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo do budoucna - všechny tyto důvody vedly k tomu, že smlouva byla uzavřena za daných podmínek. Vláda je však přesvědčena, že smlouva s Německem, podobně jako smlouva s Rakouskem platná od poloviny tohoto roku, má mimořádný význam nejen pro budování dvoustranných vztahů s nejvýznamnějšími sousedy, ale i pro budoucí začlenění České republiky do Evropské unie.

Sjednáním smlouvy Česká republika jednoznačně prokáže, že je připravena koordinovat svůj sociální systém na stejných principech, které platí v Evropské unii pro migrující pracovníky. Proto navrhuji sněmovně, aby smlouva byla propuštěna do druhého čtení.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro první čtení pan poslanec Jan Svoboda.

Poslanec Jan Svoboda: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tato smlouva s Německem je velmi důležitá, i když v některých bodech neřeší, jak již zde zmínil pan ministr, některé otázky. Pokud bych měl říci svůj názor na dvě možnosti, které jsou uvedeny v důvodové zprávě, buďto smlouvu odmítnout, nebo smlouvu přijmout ve stávající podobě, rozhodl bych se pro druhou možnost, to znamená přijmout smlouvu ve stávající podobě.

Tato smlouva samozřejmě s sebou ponese zvýšené nároky na finanční úhradu českých pojišťoven, s tím je počítáno. V případě, že by tyto nároky na pojišťovny byly neúnosné, vláda slibuje, že bude hledat zdroje. Proto doporučuji postoupit smlouvu do druhého čtení.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu a ptám se, zda se do ní někdo hlásí. Není tomu tak. Rozpravu končím.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak.

***