(17.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Mohli bychom hovořit o tom, že působí značně nedůvěryhodně, jestliže se ve velmi krátkém časovém okamžiku mění klíčové ustanovení obchodního zákoníku. V každém případě to nedává investorům, kteří se ucházejí o nákup strategických podílů, státních podílů v některých společnostech, potřebnou jistotu o tom, že se lze spolehnout na právní řád České republiky.
V každém případě to může přinést vážné škody pro veřejné rozpočty. Jestliže se výnos z privatizace státních podílů v některých firmách rozptýlí způsobem, který by umožňoval v tuto chvíli mylně přijaté ustanovení poslance Pilipa, znamenalo by to, že reálné výnosy z privatizace národního majetku pro stát, pro státní rozpočet budou výrazným způsobem nižší. Návrh, tak jak byl prosazen, znamená změnu platného právního stavu, tak jak zde existoval již delší období, a musím říci, že nebyl žádným způsobem rozporován.
Pokud se vrátíme k procesu projednávání pozměňujícímu návrhu poslance Pilipa, musím říci, že ani v rozpravě, která k tomuto návrhu byla vedena, se otázka malých akcionářů v souvislosti s privatizací národního majetku žádným způsobem neobjevila. Tato Poslanecká sněmovna v rozpravě nebyla upozorněna na to, že zde bude takovýto meritorní návrh, který zásadním způsobem může ovlivnit probíhající proces privatizace. Domnívám se, že v případě, že by se tato věc stala předmětem ať už obecné, nebo odůvodnění v podrobné rozpravě při jednání Poslanecké sněmovny, byla by vůle Poslanecké sněmovny, která byla vyjádřena hlasováním, zcela odlišná, než byla vůle, která byla vyjádřena posléze, po tom zmateném postupu, tak jak probíhalo jednání ve třetím čtení tohoto návrhu zákona.
To jsou, dámy a pánové, některé základní argumenty, které vedly náš poslanecký klub k tomu, aby jako druhý bod programu této mimořádné schůze navrhl hlasování právě o onom usnesení k návrhu zákona, kterým Poslanecká sněmovna schválila novelu poslanců Karla Sehoře, Jaroslava Plachého a dalších, novelu obchodního zákoníku. Musím říci, že i v našem klubu probíhala debata o tom, do jaké míry se v této věci ještě pohybujeme v rámci ústavy, do jaké míry se pohybujeme v rámci ústavního pořádku a jednacího řádu Poslanecké sněmovny a platných zákonů České republiky. My jsme si vědomi, že je to situace, která je velmi složitá, a jediný důvod, který nás vede k tomu, abychom takovýto návrh předložili, je snaha zabránit vážným hospodářským škodám, ke kterým by mohlo dojít, a je snaha do budoucna upozornit na to, že při projednávání návrhů zákonů může dojít ke skutečnostem, které vážným způsobem mohou narušit projednávání návrhů zákonů a mohou uvést Poslaneckou sněmovnu při projednávání takto závažných norem v evidentní omyl.
Zatím děkuji za vaši pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Nyní se hlásí ještě předseda vlády, takže se omlouvám poslanci Němcovi, že, ač jsem ho měl napsaného, jsem ho předtím nevyzval.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu stručný, protože bude-li tento bod přijat, hodlám vystoupit v diskusi o tomto bodu. Dovoluji si vás jenom upozornit, i když to jistě všichni i beze mne víte, že dnes neprojednáváme revokaci, ale návrh na revokaci, protože projednáváme program této schůze. A dokonce i ti, kdo jsou přesvědčení, že revokace je neoprávněná, by měli podle mého názoru poskytnout schválením tohoto bodu prostor pro argumentaci pro i proti, kdyby postupovali poctivě. Takže znovu opakuji, že jestliže se snažíme zamezit samotnému projednávání tohoto bodu, nikoliv finálnímu hlasování, které dopadne tak či onak, jestliže si nepřejeme, aby tento bod byl vůbec projednáván, je v tom něco podezřelého.
Chtěl bych, i když bude-li tento bod zařazen, budu o tom ještě mluvit podrobněji, upozornit Poslaneckou sněmovnu na prostý fakt, že ekonomický dopad tohoto bodu - a pokusím se to ve svém vystoupení, budu-li mít k němu příležitost, prokázat - má dopad ve výši řádově jednoho sta miliard korun českých. Opakuji ještě jednou: jednoho sta miliard korun. Je poměrně málo bodů, které tato sněmovna projednává a které mají tak veliký dopad. A pokud někteří poslanci mají pocit, že jim těch sto miliard nestačí nebo nestojí za to, aby se tímto bodem zabývali, mohu je pouze politovat.
Poslední poznámka zní: Prosím i ty, kdo jsou proti revokaci, aby si, což je možné jedině v případě schválení stanoveného programu, vyslechli podrobnější argumenty pro tuto revokaci. A slibuji, že my si stejně tak pozorně vyslechneme argumenty proti revokaci. Jsem dokonce na základě předchozí výzvy ochoten připustit, že se náš poslanecký klub opravdu nechal oklamat, i když člověk nerad připouští, že se nechal oklamat, ale chci upozornit ty, kdo chtějí tak závažnou záležitost vůbec vyřadit z programu tohoto jednání, že trpí nedostatkem odvahy, nedostatkem odvahy předložit vlastní argumenty. A nedostatku odvahy se česky říká zbabělost.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane předsedo. Nyní bude hovořit pan poslanec Pavel Němec, poté se hlásí paní poslankyně Rujbrová a pan poslanec Matulka. (Hlásí se poslanec Výborný.) Omlouvám se, pane kolego, já jsem vás přehlédl, protože pan kolega Němec už tady postává asi půl hodiny.
Poslanec Miloslav Výborný: Faktickou poznámkou se reaguje na slova předřečníků, to je předsedy klubu pana Sobotky a předsedy vlády pana Zemana. Jediné argumenty, které pan předseda Sobotka předložil k zařazení tohoto programového bodu, bylo to, že se klub poslanců ČSSD zmýlil. Budiž, některá zmýlení je třeba napravovat, ale k tomu se musí volit ústavní cesty. Toto zmýlení lze napravit činností Senátu, činností prezidenta republiky a potom následnou činností Poslanecké sněmovny. To přece všichni dobře víme.
Já vím, že nikdo z nás nemá patent na rozum, ale když už pan předseda Sobotka hovořil o jistotě právního řádu, tak jistota právního řádu začíná tím, že se dodržuje ústava a že sněmovna nezachází s ústavou jako s kusem hadru. A já nemám patent na rozum, to není jenom můj názor.
Shodou okolností včera v Brně byla docela silně obsazená konference k desátému výročí Listiny základních práv a svobod. Paní a pánové, bylo tam shromážděno několik desítek osob, mnoho profesorů ústavního práva, politologie a dalších osobností. Informoval jsem je o tom, jaký pořad schůze je před námi. Ačkoliv se tito odborníci předtím nesmírně pohádali o některé aspekty Listiny základních práv a svobod, v této věci byli všichni naprosto jednoznační a ptali se mě, zda to někdo snad myslí vážně, že by se sněmovna po patnácti dnech vracela k přijatému zákonu a revokovala své usnesení.
Pan premiér nazval ty, kteří nechtějí o této věci jednat, zbabělci. Pane premiére, já jsem argumenty předložil. Já si myslím, že je zbabělé nevyužít možností Senátu a prezidenta. (Potlesk.)
***