(17.40 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Hovořit bude paní poslankyně Rujbrová, připraví se pan poslanec Matulka.
Opět se omlouvám panu poslanci Němcovi, který mi zase unikl ze zorného pole do druhého rohu, a dávám mu slovo.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, domníval jsem se, že jsem-li písemně přihlášen, nemusím být v zorném úhlu pana předsedajícího. To jen na úvod.
Nicméně bych se vrátil k samotnému svolání schůze Poslanecké sněmovny. Vyslechli jsme zde argumenty, které přednášejí poslanci poslaneckého klubu sociální demokracie k tomu, proč právě ty dva body, které navrhli v petici za svolání mimořádné schůze, jsou navrhovány. Nicméně i u mimořádné schůze platí, že o svolání schůze sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dní předem. Myslím si, že je velmi důležité si připomenout toto ustanovení zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které platí jak pro schůzi řádnou, tak pro všechny schůze mimořádné. Jestliže předseda Poslanecké sněmovny rozesílal pozvánku datovanou 13. listopadu a v této pozvánce svolával schůzi Poslanecké sněmovny na 15. listopadu, tak jsou to dva dny, nikoli pět. Já se teď ptám váženého pana předsedy Poslanecké sněmovny, proč svoláním schůze vědomě nedodržel lhůtu, která je dána zákonem. Domnívám se, že zákon je závazný pro všechny. Jedná se o lhůtu, která je v zákoně o jednacím řádu předepsána, a myslím si, že předseda Poslanecké sněmovny by ji měl dodržovat. V opačném případě se může stát, jestliže prolomíme tyto zvyklosti a i tuto normu psaného práva, že budeme svolávat schůze za hodinu a bude se zde nahodile hlasovat o čemkoliv, například o tom, že zákon, který jsme přijali před časem, už neplatí. Myslím si, že nejen ústavní precedens, jak o něm hovořil pan kolega Výborný, ale i tato okolnost nedodržování lhůty pro svolání schůze jsou velmi zásadní záležitosti, a proto, byť výsledek hlasování je asi dopředu zřejmý, navrhuji v souladu s jednacím řádem, aby jednání této schůze bylo odročeno pro nedodržení lhůty.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Chtěl jsem na to upozornit, že § 51 odst. 6 jasně hovoří o tom, že o svolání schůze sněmovny musí být poslanci vyrozuměni nejméně pět dní předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročení jednání. O takovém návrhu rozhodne sněmovna svým hlasováním. Děkuji za tento návrh, který jste předložil, a budeme o něm po proběhlé rozpravě k programu hlasovat. Paní poslankyně Rujbrová, poté pan poslanec Matulka.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, jakkoli má pan premiér pravdu, že diskuse už hluboko vstoupila do stadia, které by mělo následovat po otevření druhého bodu navrhovaného programu, jsem ráda, že se vede nad programem, a jsem ráda především proto, že doufám, že se některým z nás podaří přesvědčit tuto sněmovnu, aby si před veřejností nedělala větší ostudu, než v současné době již má.
Jakkoli souhlasím s věcnými argumenty pana poslance Sobotky a také si nemyslím, že je dobré, že byl přijat v rámci zákona, kdy jsme před patnácti dny schvalovali pozměňovací návrh pana kolegy Pilipa, bojím se, že argumentace, kterou jsme vyslechli, je v duchu těch, že cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.
Kolegyně a kolegové, uvědomme si, jaký precedens bychom tímto rozhodnutím vytvořili a že bychom se mohli také jednou dočkat argumentů, že není zapotřebí zákony přijaté v minulém volebním období novelizovat, že prostě stačí revokovat přijaté usnesení. Nedělejme to. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: O slovo se přihlásil předseda Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Matulka svou přihlášku stahuje, dále je přihlášen pan poslanec Martin Starec.
Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem nechtěl hovořit o paní poslankyni Rujbrové, ale jestli se odvážila po svém známém podvodu, který provedla s podpisy svého klubu, mluvit o nepodvodech, to považuji od ní za mimořádně odvážné a dost se divím, že si nedala na zbytek volebního období bobříka mlčení. Myslím, že by to bylo velmi adekvátní a férové.
Chtěl bych něco říci k tomu, protože jsem to byl já, kdo nejdříve na dopis vlády vyhlásil legislativní nouzi, a potom jsem měl variantu, zda počkám na organizační výbor dnes, ve čtvrtek ve 13 hodin, nebo zda nějaký klub navrhne, aby se schůze k těmto tématům sešla. Byla zvolena varianta druhá, já jsem toto udělal, prohlašuji všem, že jsem celé dny vedl jednání s legislativou sněmovny, s organizačním výborem, s řadou z vás a dospěl jsem k určitým závěrům, proč jsem tuto schůzi svolal.
Za prvé. Byl jsem si samozřejmě vědom toho, že lhůta na svolání schůze je pět dní, nicméně byl jsem si vědom toho, že jsme už opakovaně takovouto věc udělali s vědomím toho, že libovolný poslanec může požádat, navrhnout odročení jednání, nebyla-li lhůta dodržena. Udělali jsme to nesčíslněkrát, a proto myslím, že je naprosto férové, aby tento institut byl využit, dokonce myslím, že mohl být využit bez rozpravy, mohlo se o návrhu pana poslance Němce na odročení hlasovat neprodleně.
K formální stránce bych chtěl říci ještě toto. Vážně jsme se zabývali otázkou, zda existuje nějaká lhůta na revokaci usnesení Poslanecké sněmovny. Dospěli jsme výkladem jednacího řádu k závěru, že návrh na revokaci usnesení Poslanecké sněmovny není návrhem, se kterým by byly spojeny jakékoli lhůty stanovené v jednacím řádu. To je zásadní teze, která mě inspirovala k tomu, jako někoho, kdo neaspiruje na všeznalost zákonů, že jsem si dovolil tutu schůzi svolat s tímto programem.
Chtěl bych dodat ještě jednu věc. Legislativní proces v tomto návrhu, ohledně tohoto návrhu zákona, v této chvíli, dne 15. listopadu, ještě není ukončen. To sděluji panu poslanci Výbornému. Není ukončen. Poslanecká sněmovna sice s návrhem zákona již vyslovila souhlas, ale tento souhlas nebyl proveden v Senátu, podpisem prezidenta, čili nebyl ukončen legislativní proces, zákon není v tuto chvíli ještě platný. Navíc není - řekl bych to též - postoupen Senátu.
Vím, že zazněly nějaké otázky, jestli nebyl postoupen Senátu záměrně. Pro ty, kteří to nevědí. Je dohoda se Senátem o tom, abychom jim posílali návrhy zákonů, které prošly sněmovnou, v určitých balících, to znamená proto, aby Senát se nemusel scházet x-krát v třicetidenní lhůtě, a proto je standardní dohoda mezi mnou a předsedou Senátu, že se to posílá ve dvou, maximálně třech skupinách zákonů v momentu od osmi do dvanácti dnů po skončení schůze. Čili tento zákon, tento návrh zákona byl připravován k odeslání v průběhu nebo v začátku tohoto týdne. Říkám to proto, že v momentu, když mně byl doručen dopis předsedy vlády o této schůzi, tak jsem ještě v žádném případě neměl předložen tento návrh zákona k podpisu a k odeslání do Senátu.
***