(18.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Proto jsem jednal s odborovými svazy a proto jsem získal jejich obecný souhlas k tomu, že je výhodnější zachovat ještě i v následujícím roce dvanáctitřídní platový systém a posílit jej prostředky, které umožňují, aby došlo alespoň k mírnému zvýšení reálné mzdy. Jak se vyvíjela situace se státním rozpočtem a debatou o něm, manévrovací prostor se snižoval a musím říci, že v okamžiku odmítnutí rozpočtu v prvém čtení prvého návrhu rozpočtu již bylo zcela zřejmé, že neexistuje politická vůle, která by umožnila vládě prosadit rozpočet, který by plně aplikoval šestnáctitřídní platový systém. Jistě měla vláda možnost ve svém postupu riskovat a pravděpodobně by také takto postupovala.
Musím říci, že mezinárodněpolitická situace - a tady zásadně odmítám výroky poslanců KDU a Unie svobody - je prostě jiná, velmi jiná a zabraňuje nám, abychom použili obvyklých rozpočtových postupů. Musím říci jasně, že křehká hodnota křehkého rozpočtu, jehož základ je schválen po velmi těžkých a komplikovaných jednáních, není schopna unést zvýšení prostředků na platy, které by bylo nutné aplikovat při šestnáctitřídním platovém systému, i kdybychom jej chtěli aplikovat na té nejnižší hodnotě. Prostředky nejsou a bylo by nutné je velmi zásadním způsobem získat z jiných rozpočtových kapitol a znovu musím jasně říci, že to by poškodilo český stát v jeho základním zájmu, kterým je bezpečnost jeho obyvatel. Právě proto, že mezinárodní situace je tak tvrdá, nepovažuji za možné přejít k rozpočtovému provizoriu, protáhnout projednávání státního rozpočtu, a proto jménem vlády předkládám tento návrh. Ano, není lehké tento návrh předkládat, není to lehké, ale musím konstatovat, že situace je velmi vážná a že potřebujeme velmi klidný a velmi standardní přechod do příštího roku.
Zástupci Unie svobody a strany lidové jsou velmi licoměrní a skutečně musím s jistou ironií sledovat jejich vášnivou obhajobu zájmů zaměstnanců rozpočtové sféry, aniž přitom vytvořili jenom náznak možnosti jiného postupu ve státním rozpočtu. Je to licoměrné a velmi zavrženíhodné, ale koneckonců musím říci, že do značné míry mě tento postup nepřekvapuje.
Dámy a pánové, argumenty byly předneseny a já musím opět konstatovat, že není lehké za vládu je předkládat. Ale přesto si myslím, že situace je zvláštní, vyžaduje zvláštní postupy a vyžaduje i zvláštní odpovědnost. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já si přesto ještě dovolím, abychom podle § 99 odst. 5 posoudili, zda jsou podmínky pro projednávání zmíněného návrhu zákona ve zkráceném jednání. K tomu otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí.
My jsme, přátelé, na začátku odhlasovali legislativní nouzi, ale nyní musíme ještě hlasováním rozhodnout, zda trvají podmínky pro projednávání ve zkráceném jednání. Proto se táži, kdo se hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím a přednesu návrh na usnesení:
"Poslanecká sněmovna konstatuje, že nadále existují podmínky pro projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1143, ve zkráceném jednání."
Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 5 z přítomných 146 poslanců pro 108, proti 29. Návrh byl přijat.
V tomto momentě první čtení návrhu zákona ve zkráceném jednání se nekoná. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1143/1. Prosím nyní, aby se slova ujala zpravodajka výboru poslankyně Jitka Kocianová a seznámila nás se stanoviskem výboru k předloženému návrhu zákona.
Poslankyně Jitka Kocianová: Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví přijal usnesení ze dne 14. listopadu 2001 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost ve rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 1143. Po odůvodnění náměstka ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky, zpravodajské zprávě poslankyně Jitky Kocianové a po rozpravě výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná a podrobná rozprava o celém návrhu zákona a aby jednání v Poslanecké sněmovně bylo ukončeno do 16. 11. 2001. Výbor se také zabýval otázkou, zda doporučit sněmovně souhlas s návrhem zákona, avšak s ohledem na nepřijatý pozměňovací návrh na prodloužení účinnosti o jeden rok bylo dosaženo nerozhodného výsledku, nestal se součástí tohoto usnesení.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní zpravodajko. Podle § 99 odst. 7 musíme tedy nyní rozhodnout hlasováním, zda povedeme obecnou rozpravu tak, jak navrhuje výbor pro sociální politiku a zdravotnictví, nebo zda povedeme pouze podrobnou rozpravu a zda omezíme řečnickou dobu na pět minut.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s obecnou a podrobnou rozpravou o celém návrhu zákona."
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 z přítomných 146 poslanců pro 121, proti 5. Návrh byl přijat.
Žádám proto paní zpravodajku, aby se mnou sledovala rozpravu, a otevírám obecnou rozpravu. Táži se, kdo se do této rozpravy hlásí - ale netáži, protože tady mám písemné přihlášky pana poslance Cyrila Svobody, potom paní poslankyně Páralové, která je do podrobné rozpravy. Pan poslanec Cyril Svoboda zřejmě do obou, protože to neoznačil.
Poslanec Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, já jenom podám návrh na zamítnutí tohoto návrhu. To je všechno.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. Nyní bude hovořit pan poslanec Štrait, protože pan poslanec Kováčik byl pouze doručovatel přihlašovacího lístku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
***