(18.10 hodin)
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi několik názorů na vládní návrh zákona, kterým se má odložit zavedení většího počtu platových tříd a de facto tak přidat pracovníkům ve školství, zdravotnictví, státní správě, policii a armádě.
Jak plyne z návrhu zákona, tak na zvýšení platů není. Platí zde rčení o chlupu na dlani. Jiná věc je, že již dlouho se s podobnými sliby kalkulovalo a porůznu se vytloukal politický profit, naposledy včera a dnes, pokud jde o poslance KDU-ČSL. Nebudu to rozvádět.
Není pochyb o tom, že většina státních zaměstnanců je značně podhodnocena a dlouhodobě je pod celostátním průměrem slušného příjmu.
Dovolte mi ještě dvě poznámky. Evropská unie nás tlačí do zákona o státní službě, což bude velký nápor na mandatorní výdaje, avšak stejnými ústy nás kritizuje za růst mandatorních výdajů. Je těžké si vybrat - z bláta do louže.
Druhá poznámka. Velmi mě překvapilo stanovisko Konfederace odborových svazů, resp. jedenácti svazů, které včera ve výboru tlumočila předsedkyně Odborového svazu pracovníků státních orgánů paní Alena Vondrová. Jde určitě o unikátní stanovisko, kdy odbory souhlasí s daným stavem a podporují vládní návrh. Pokud mám zprávy, tak pracovníci ve školství a zdravotníci jsou jiného názoru než vedení konfederace.
Od samého počátku je jasné, že nemusí vše skončit u jednoho roku, ale vše může trvat i několik let. Před časem, to bylo počátkem devadesátých let, jsem s nadsázkou říkával, že odborový předák snídal s premiérem a konzultoval např. průběh české privatizace, která později dostala přívlastek zpackaná. Dnes stejní odboroví předáci - vyberte si singulár nebo plurál - usilují o místo v diplomatických službách a chovají se k vládě stejně. To je nejlepší cesta do odborového pekla. Doufám, že si to 523 tisíc zaměstnanců placených ze státního rozpočtu náležitě uvědomí a později to ocení.
Doporučuji návrh zákona zamítnout.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hovořit bude poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, pane předsedo, dovolte mi, abych se také vyjádřil k tomuto zákonu, protože - jak vidím, tak poslanci Unie svobody vyčerpali všechny své argumenty již na začátku schůze a odešli zřejmě na večeři v době projednávání zákona tak důležitého pro státní zaměstnance, které tady proklamativně hájili. Stejným způsobem hájí i projednávání zákona o státní službě, kdy jedním hlasem požadují jednoznačně šetření ve státní správě, snižování platů ve státní správě, omezování výhod zaměstnanců ve státní správě. To je jednohlasně ze strany Unie svobody věc, která je. Předpokládám, že stejným hlasem začíná již dnes v rámci tzv. čtyřkoalice tvořené třemi dnes subjekty a dvěma parlamentními stranami hovořit i KDU-ČSL, protože mě docela zarazilo, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o tom, jakým je ochráncem státních zaměstnanců, a přitom právě jeho návrhy v rámci státního rozpočtu, pokud by byly akceptovány, by znamenaly ne to, že by nebylo ani na šestnáctitřídní systém, ale nebylo by ani na to, aby bylo možno státní správě přidat k 1. dubnu. To by znamenalo hledat způsoby jednak propouštění ve státní správě, jednak by to znamenalo i snižování platů.
Státotvornost, která tady už dávno zazněla, je myslím jednoznačná. Jestliže tedy čtyřkoalice prezentovaná KDU-ČSL a Unií svobody odmítá a jednoznačně požaduje snížení výdajů státního rozpočtu, stejně tak příjmů apod., jednoznačně říkala, že chce právě tyto výdaje omezit. Pak samozřejmě nezbývá nic jiného, než hledat úspory v této sféře.
Je třeba ocenit přístup jiných politických stran, které jsou ochotny v tomto smyslu, byť principiálně zavedení nového, šestnáctitřídního systému odmítaly, podpořit změnu tohoto zákona.
Na druhé straně jsem neslyšel nic při prvním čtení rozpočtu - ať to bylo první, nebo druhé první čtení - právě z řad těch, kteří se dnes nejvíce domáhali 8 mld. pro státní zaměstnance, byť vědí, že to takto není, že by hovořili o tom, že jim právě tento faktor chybí ve státním rozpočtu právě proto, aby bylo možno zavést tento šestnáctitřídní systém, který KDU - a mám pocit, že i Unie svobody - podpořila. Tudíž je to velmi farizejské a bohužel se stále opakující.
Svědčí o tom nakonec i přístup poslanců dnes na výboru, když požadovali, aby určité změny v reformě veřejné správy byly dány zákonem, nikoliv vládou, proto, aby byla určitá jistota, že to bude tak. Byl jsem překvapen, protože jsem předpokládal, že jsou pevně přesvědčeni o svém volebním vítězství. Vypadá to, že tomu tak příliš nevěří.
Z tohoto hlediska je jednoznačné - chápu možná i pana Kalouska, že bojuje za to, aby byl zaveden šestnáctitřídní systém, protože co by to znamenalo? Znamenalo by to 38 % nárůst platů poslanců a dalších ústavních činitelů, které jsou odvozeny právě z této šestnáctitřídní skupiny. Dovedu si představit, že pan Kalousek bojuje o toto své zvýšení platu, stejně jako bojuje o jiné takovéto prebendy pro sebe a další, mnohdy pod záminkou ctnostných cílů, o kterých tady hovoří.
Pokud je tady zleva hovořeno o tom, že by odbory byly málo radikální apod., já myslím, že odbory se chovají naprosto rozumně a chápou situaci, která je. To, že zavedení jiného odstupňování tarifních tříd neznamená automaticky zvýšení platů, ví každý, kdo si přečte tento zákon, případně kdo alespoň něco trošku ví o kolektivním vyjednávání, případně o tom, jak jsou stanoveny platy ve státní správě. Ke zvýšení dojde, je s tím počítáno ve státním rozpočtu, a samozřejmě každá strana, která podpoří státní rozpočet, podpoří i to, že bude možno přidat státním zaměstnancům na jejich platech. Strany, které odmítly ve složité době podpořit státní rozpočet, jednoznačně hovoří o tom, že státní zaměstnanci prostě budou muset lidově řečeno "kušovat", protože na jejich platy by nebylo.
Já si myslím, že toho by si měly být vědomy strany, které vzletně hovoří o tom, jak tato vláda, jak tato sněmovna, jak premiér a nevím kdo nechtějí dát 8 mld. na platy. Oni dobře vědí, že pokud by nebyl takto postaven státní rozpočet, a nic pro to neudělali, ba naopak, na jedné straně slibují miliardy, na druhé straně dělají vše pro to, aby ty miliardy ve státním rozpočtu nebyly, viz bod 2 dnešního jednání, kdy poměrně řekněme ne zrovna rozumným způsobem toto dosáhli řekněme zmatečným způsobem prosadit do hlasování.
I to je jeden z důvodů rozporů a farizejství vystupování zástupců těchto politických stran, kdy jednou rukou dávají, druhou rukou berou, a výsledek je mnohdy daleko extremističtější než návrhy z levého spektra, kdy přece jen - ať je to jakkoliv - komunisté říkají "bohatým berme, chudým dávejme", takže mají alespoň zdroje.
Vy, pánové a dámy z tzv. čtyřkoalice, žádné takové řešení nenabízíte, vy pouze hledáte různé alibistické a mnohdy populistické sdělení pro občany v tom, že nabízíte něco, co jim nikdy nesplníte, protože vaše sliby jsou naprosto nerealistické a ukazují se právě i při způsobu, který je naprosto skandální, při projednávání této změny zákona.
Vy velmi dobře víte, že změna tarifů neznamená ještě navýšení platů, že navýšení platů znamená teprve schválený státní rozpočet, ve kterém tyto položky budou. Vy jste odmítli schválit takový státní rozpočet, tak prosím nehovořte o tom, že státní zaměstnanci dostanou přidáno.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Janeček.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi jen stručnou reakci na dva z mnoha omylů a nepravd, které zde zazněly od mého předřečníka.
Za prvé, že moje návrhy vedly ke snížení platů zaměstnanců ve státní správě. Takový návrh ode mne nezazněl ani jeden.
***