(9.20 hodin)
(pokračuje Buzková)
Dalším bodem je bod 30 schváleného pořadu schůze. Vzhledem k tomu, že tento návrh má uvést z pověření vlády ministr Karel Březina, který je omluven, obracím svoji pozornost k vládním lavicím, jestli pan ministr Březina je případně domluven s někým z vládních kolegů, zda tento návrh přednesou za něj.
Vzhledem k tomu, že pan ministr Březina je omluven, dám hlasovat o tom, tak jak bylo dohodnuto na jednání vedení sněmovny a předsedů poslaneckých klubů při zahájení této schůze, že tento bod bude přeřazen na konec bloku prvních čtení.
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 75, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 75 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 151 vyslovilo 107 a 21 bylo proti. Konstatuji, že tento bod byl přeřazen na konec bloku prvních čtení.
Nyní registruji s procedurálním návrhem pana poslance Sobotku.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl procedurální návrh, který se týká programu našeho jednání. Po dohodě se zpravodaji a předkladatelem navrhuji, aby se z programu jednání této schůze Poslanecké sněmovny vypustily body č. 34 a 35, což je první čtení tisku 1069 a první čtení tisku 1096. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předkladateli navrhujete, aby se zcela vypustily z programu této schůze body č. 34 a 35? (Navrhovatel souhlasí.) Děkuji. Je to procedurální návrh, o kterém rozhodneme v tuto chvíli.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 76 a ptám se, kdo souhlasí s vyřazením těchto dvou bodů z pořadu této schůze. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 76 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 154 vyslovilo 140 a 3 byli proti.
Dalším bodem je bod č. 31 schváleného pořadu schůze, kterým je
31.
Vládní návrh zákona o vojenských veteránech
/sněmovní tisk 1093/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento návrh zákona uvádí ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Nicméně v tomto případě v jeho zastoupení tento návrh zákona uvede místopředseda vlády Vladimír Špidla. Prosím o klid.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, současná právní úprava nezná definici vojenského veterána. Pod tento termín lze zahrnout některé účastníky národního boje za osvobození podle zákona 255/1946, o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona 101/1964, o sociálním zabezpečení. Většinu nároků, jež této skupině osob tento zákon přiznává, lze vzhledem k době, která od jeho přijetí uplynula, považovat za fakticky nerealizovatelnou.
V současné době se účastníkům národního boje za osvobození poskytuje například bezplatná pečovatelská služba, osvobození od správních poplatků v souvislosti s vydáním osvědčení podle zákona 255, výhody v oblasti sociálního zabezpečení podle zákona 100 o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, bezplatná osobní vnitrostátní železniční i linková autobusová přeprava, zdravotní péče, zajišťování stravování a vytváření podmínek pro uspokojení kulturních potřeb, poskytování jednorázové peněžité částky podle zákona 39.
Je skutečností, že v období od konce druhé světové války byla postupně přijata řada právních předpisů, které účastníkům národního boje za osvobození přiznávaly řadu nároků. V současné době jsou buď neplatné, nebo jsou nerealizovatelné, a to vzhledem k době, jež od jejich přijetí uplynula. Jedná se zejména o tyto předpisy - dekret prezidenta republiky 12, dekret prezidenta republiky 53/1945, zákon č. 47/1946, zákon 164/1946, zákon 255/1946, zákon 46/1948, zákon 55/1956, zákon 32/1957 a vyhláška 77/1996.
Právní úprava obsažená v zákoně č. 221/1999 vyjmenuje pojmové znaky další skupiny osob, které lze zahrnout pod termín vojenský veterán. Podle § 120 odst. 3 citovaného zákona ji tvoří vojáci, kteří vykonávali službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek. Za zvláště nebezpečné podmínky se zejména považuje válečný stav ve státě, kde voják vykonává službu, nebo služba v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí. Vojákovi, který vykonával službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, náleží podle zákona 221 v případě, že se stal invalidním následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání, nárok na jednorázové mimořádné odškodnění, dále nárok na zvýšený zápočet doby služby v zahraničí.
Na základě § 142 odst. 7 zákona 100, o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, může Ministerstvo obrany pro poživatele důchodů vyplácených Vojenským úřadem sociálního zabezpečení a pro účastníky odboje zřizovat ústavy sociální péče a dále jim může poskytovat dávky sociální péče. Toto ustanovení je v současné době již rozpracováno rozkazem ministra. Oprávněnou osobou podle tohoto rozkazu je jednak účastník národního boje za osvobození, jednak bývalý voják, který působil v jednotce mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí, který je poživatelem dávek důchodového pojištění, které vyplácí ministerstvo. Oprávněným osobám lze poskytnout následující peněžité příspěvky: na úhradu lázeňské péče, na úhradu rekreačních pobytů, na úhradu sociální péče nebo pečovatelské služby.
Z rozboru stávající právní úpravy, která - jak vidíte - je velmi bohatá, vyplývá, že nároky osob, které lze zahrnout pod pojem vojenský veterán, byly řešeny v dřívější době a jsou řešeny i v současnosti, protože vojenským veteránem se člověk stává v důsledku určité situace, a nejenom z důvodů rozhodnutí o určitém právním statusu. Předložený návrh zákona si proto klade za cíl především vymezit pojem vojenský veterán, zřídit domovy péče o vojenské veterány, ocenit vojenské veterány za jejich činnost, zabezpečit oslavu Dne vojenských veteránů a stanovit úkony ministerstva ve vztahu k vojenským veteránům.
Při hledání jednotících znaků a kritérií pojmu vojenský veterán se vychází především ze skutečnosti, že se jedná o specifickou společenskou skupinu, která se především svou činností ve vojenských jednotkách zasloužila jednak o vznik a následné opětovné získání naší státnosti a jednak se přímým výkonem služby v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil spolupodílela na řešení mezinárodních krizových situací.
***