(9.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
Pojem vojenského veterána lze vzhledem k zásadně odlišným historickým i společenským podmínkám vymezit pouze obecně platnou definicí, která zahrne jak účastníky ozbrojených vojenských konfliktů před rokem 1945, tak i vojenské účastníky ozbrojených konfliktů a mírových operací po roce 1945 a v budoucnosti. Dále lze pod pojem vojenského veterána zahrnout i vojáka z povolání či bývalého vojáka z povolání, jenž je držitelem osvědčení podle zákona č. 119/1990 Sb. a 87/1991 Sb.
Tento zákon si klade za cíl ocenit činnost vojenských veteránů, zdůraznit jejich přínos pro prohloubení a naplňování demokratických principů svobody a nezávislosti. Dále si klade za cíl stanovit rozsah úkolů ministerstva ve vztahu k vojenským veteránům a dále stanovit, že ministerstvo stanoví zabezpečit oslavy Dne vojenských veteránů.
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, není v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv závazných pro Českou republiku ani s právem Evropských společenství. Evropské právo v současné době nezná jednotnou právní úpravu postavení vojenského veterána, a ponechává ji tedy na jednotlivých státech.
Realizace návrhu, dámy a pánové, bude zabezpečena prostřednictvím rozpočtové kapitoly ministerstva.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Špidlovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení pan poslanec Radim Turek.
Poslanec Radim Turek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, moje zpravodajská zpráva bude poměrně velmi stručná díky tomu, že pan místopředseda vlády poměrně velmi přesně precizoval, v čem je novum zákona o vojenských veteránech.
Myslím si, že v poměrně krátkém čase se opět dostáváme oprávněně k problematice vojenských veteránů. Jako zpravodaj vítám právě tu pasáž, která hovoří o tom, že si zákon klade za cíl ocenit činnost vojenských veteránů formou zdůraznění jejich činnosti pro prohloubení a naplňování demokratických principů svobody a nezávislosti. Myslím si, že každá země má povinnost dbát o lidi, kteří jsou ochotni s nasazením života bojovat právě za tyto principy.
Důležité je, že se nově vymezují pojmy jako "vojenský veterán", jako "péče o vojenské veterány", že se stanovuje jejich ocenění ve formě Dne vojenských veteránů a také že se stanovují vztahy k vojenským veteránům.
Myslím, že zákon nemá závažnější nedostatky, jelikož v podstatě stávající legislativa nezná právní definici vojenského veterána. Proto je navýsost důležité, abychom takovýto zákon projednali. Mohu pouze podotknout, že samozřejmě zpravodaj má k dispozici některé výhrady, které budeme při podrobné rozpravě především ve výboru pro obranu a bezpečnost diskutovat. Je tu například připomínka zpravodajské brigády, že není například respektován pojem vojenského veterána ve smyslu rozhodnutí dalších příslušných státních orgánů v období od 15. března 1939 do 8. května 1945, kteří se stali v podstatě vojáky a účastnili se vojenských odbojových organizací.
Já jako zpravodaj tedy nic nenamítám a doporučuji, abychom zákon propustili do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Turkovi. Otevírám obecnou rozpravu a ptám, kdo se do ní hlásí. Žádnou písemnou přihlášku nemám. (Poslanec Frank namítá, že písemnou přihlášku podal, místopředsedkyně Buzková však konstatuje, že ji nemá.) Vidím paní poslankyni Emmerovou, připraví se pan poslanec Šrait.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, dovolte mi, abych několika slovy ocenila krok současné vlády, která předkládá k projednávání zákon o vojenských veteránech.
K této normě přispívala celá řada skutečností. Domnívám se, že jednou z rozhodujících bylo působení komise pro vyšetřování veteránů z Perského zálivu, která byla ustavena tehdejším ministrem obrany České republiky. I když s metodami vyšetřování jednotlivých zdravotnických pracovišť, která se na tom podílela, lze polemizovat, přesto se tato komise stala místem, kde jsem mohla uplatnit vlastní názor lékařky na příčinu takzvané pouštní horečky neboli syndromu ze Zálivu. Je nepochybné, že po publikaci v odborném časopise v roce 1998 se přestalo ve světové literatuře hovořit o možné účelové reakci, anebo nejspíše o posttraumatickém syndromu. Vždyť ovzduší v Zálivu, kde byly úmyslně zapáleny ropné vrty, bylo vysoce toxické, s účinky časnými i pozdními. Obtížemi trpěly statisíce veteránů bez ohledu na rasu, věk nebo geografický původ.
Kromě toho, že bych chtěla veteránům minulým i příštím za podstoupení rizika ohrožení života a zdraví poděkovat, chtěla bych znovu vyslovit uznání i současné vládě, která přistoupila k návrhu tohoto zákona a vyjádřila mimo jiné i morální ocenění této náročné služby. Daný problém je totiž znovu aktuální, a je proto takřka symbolické, že se jím parlament zabývá právě v těchto dnech i v období příštím.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Emmerové. Slovo má pan poslanec Štrait. - Omlouvám se, pan poslanec Frank má slovo.
Poslanec Václav Frank: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za udělení slova.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, i já se přikláním k myšlence, že tento návrh zákona je asi potřebný, a protože je novým prvkem, zavádí samozřejmě také nový pojem "vojenského veterána", který - jak už bylo řečeno - doposud v českém právním řádu nebyl znám. A protože jde o předlohu, která si klade za úkol zabezpečit účastníky národního odboje, příslušníky československých jednotek, kteří působili v zahraničí, jak po stránce jejich zásluh, tak i velmi zjednodušeně řečeno z hlediska přiznání zvýšené zdravotní, rekreační a sociální péče, domnívám se, že bychom měli posoudit to, že jde především o zhodnocení vojenské činnosti osob, které se především svou činností ve vojenských jednotkách zasloužily jednak o vznik a opětovné získání naší státnosti a jednak se svou činností v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil spolupodílely i na řešení mezinárodních krizových situací.
Já osobně vítám, že tento návrh zahrnuje jak účastníky ozbrojených konfliktů před rokem 1945, tak i účastníky ozbrojených konfliktů a mírových operací po roce 1945. Jsem si ale také na druhé straně vědom, že zejména v současnosti, kdy Česká republika je členským státem NATO a je vedena i řada vnějších akcí, a i v důsledku toho, že se připravuje profesionalizace Armády České republiky, mohou ty to skutečnosti do tohoto legislativního procesu zasáhnout, a v důsledku toho bude zřejmě nárůst vojenských veteránů větší.
Jsem přesvědčen o tom, že tu jde skutečně o ocenění vojenských veteránů, a myslím tedy, že nic nebrání tomu, abychom se - jak se lidově říká - postavili k tomuto problému čelem.
***