(10.00 hodin)
(pokračuje Špidla)
Zaměstnanecké penzijní fondy tak současně přispějí k žádoucí konkurenci na trhu investičních správců, kteří jim budou nabízet své služby za cenu zajímavých podmínek, ale i k efektivnosti a bezpečnosti navrhovaného systému, protože tito správci budou prokazovat v této soutěži svoji spolehlivost a důvěryhodnost a také své dlouhodobé dobré investiční výsledky při správě konzervativního portfolia, například při správě aktiv současných penzijních fondů, zavedení pravidel prudent men v oblasti investování prostředků u zaměstnaneckých penzijních fondů, a otevírá možnosti k efektivnějšímu a obezřetnému investování k vyšším výnosům a vyšší bezpečnosti investování svěřených prostředků v souladu s platnou či připravovanou legislativou EU.
Naplnění těchto cílů vyžaduje podle našich zkušeností důsledné účetní oddělení všech subjektů, oddělení majetku správců a účastníků a zavedení podílového vedení individuálních účtů účastníků zaměstnaneckého penzijního připojištění. To se na jedné straně promítá přímo a průběžně výsledky investiční činnosti na individuální účty účastníků, na druhé straně však umožňuje uplatnit skutečně dlouhodobé investování a nabídnout zaměstnancům například s ohledem na jejich rozdílný věk více penzijních fondů s rozdílnou investiční strategií, spojenou jak s různou mírou rizika dosažení investičního výnosu v závislosti na použití investičních nástrojů, tak i s výší těchto výnosů. Paradoxně tak navrhovaný systém, který bude organizován jako neziskový, účastníkům přinese více možností individuální volby podle zájmu a založení účastníka než současný obchodně provozovaný systém penzijního připojištění se státním příspěvkem.
Přímý dopad hospodaření zaměstnaneckého fondu na stav individuálních účtů účastníků bude vyvážen jejich podílem na rozhodování o investiční strategii a na kontrole systému a prakticky zcela vyloučí potřebu dodatečných dotací ze strany jeho zakladatelů, které jsou nutné a běžné v systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. Povinnost k takové dotaci, pokud by výjimečně přicházela v úvahu, je však přesto do návrhu zákona zapracována jako jedna z pojistek bránící možnému zneužití prostředků v zaměstnaneckých penzijních fondech.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane ministře. Prosím o klid!
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Minimalizace nákladů je alfou a omegou činnosti zaměstnaneckých penzijních fondů, jednou z jejích hlavních předností ve světě, a je též základem jistot účastníků, že jejich prostředky budou po odchodu do důchodu náležitě zhodnoceny. Navržená koncepce systému zaměstnaneckého penzijního připojištění vytváří podmínky pro snižování nákladů včetně použití metody jejich administrativní regulace. Především odpadnou vysoké náklady současných penzijních fondů i vyšší rizikovost související s použitím soutěžní formy, zejména odpadnou náklady na reklamu, dealerské odměny za získání účastníka, které jsou v uzavřeném systému zaměstnaneckého penzijního připojištění zcela zbytečné, stejně jako dividendy vyplácené akcionářům obchodních společností, a které ve svém důsledku pouze snižují výnosy pro účastníky. Nižší náklady lze důvodně předpokládat i s ohledem na skutečnost, že k provozování nového systému bude zapotřebí podstatně méně administrativy. Oproti penzijnímu připojištění se státním příspěvkem odpadnou rovněž náklady související s individuálním sběrem příspěvků a s uplatňováním nároků na státní příspěvek.
Zakladatelé vytvářejí zaměstnanecké penzijní fondy jako v nejvyspělejších zemích jako sponzorovaný program, nikoliv jako podnikatelskou aktivitu usilující o zhodnocení kapitálové investice, a proto se pro tyto fondy a pro instituce je spravující nepoužívá forma obchodních společností, ale neziskových právnických osob, jako např. nadací, zájmových sdružení právnických osob, zvláštních neziskových společností. V zemích se zvykovým právem se používá forma trustu neboli svěřenectví, která vychází z obdobné charakteristiky neziskového zřizování a provozování zaměstnaneckých penzijních fondů.
Protože v českém právu obdobné právnické osoby nemají zpracovánu dostatečnou právní úpravu, je zákonem vzhledem ke specifickým potřebám úpravy vztahů mezi všemi zúčastněnými subjekty, zejména mezi zakladateli a jejich zaměstnanci i budoucími penzisty, vznikajícím při řízení, spravování a financování zaměstnaneckého fondu navržena nová samostatná nezisková právnická osoba, penzijní společnost. Ta bude, jak je ve světě obvyklé, účetně oddělena od zaměstnaneckého penzijního fondu, který bude představovat úhrn penzijních úspor účastníků, i od svých zakladatelů, popř. investičních správců. Stát bude činnost zaměstnaneckých penzijních fondů kontrolovat prostřednictvím orgánů státního dozoru a zaměstnaneckými penzijními fondy tak, aby prostředky účastníků byly spolehlivě a bezpečně zhodnocovány a aby hospodaření fondu skýtalo dostatečné záruky výplaty slíbených dávek.
Navrhovaná úprava penzijního připojištění je koncipována tak, aby se vztahovala na všechny zaměstnance v pracovním poměru a v jiném obdobném vztahu zakládajícím účast na důchodovém pojištění nebo nemocenském pojištění bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance v soukromém sektoru, nebo ve veřejné správě, s tím, že s vytvořením penzijní společnosti a zaměstnaneckého penzijního fondu pro oblast veřejné správy, stanovení výše příspěvků zaměstnavatele a zajištění dalších důležitých podmínek navazujících samostatným zákonem se tak jako v jiných zemích, kde zaměstnanecké penzijní fondy ve veřejné správě působí, počítá později, až bude dosaženo širšího zapojení zaměstnanců v soukromém sektoru do zaměstnaneckého penzijního připojištění.
V zájmu možnosti vytvořit dostatečnou výši prostředků na individuálním účtu účastníka zaměstnaneckého penzijního připojištění připravovaný zákon stanoví minimální výši příspěvku účastníka a jeho zaměstnavatele na úrovni dvou procent vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti s tím, že horní výše není tak omezena a v praxi bude ovlivňována pouze rozsahem daňové podpory poskytované na příspěvky zaměstnance a zaměstnavatele.
V dávkové oblasti je kladen důraz na doživotně poskytovanou starobní penzi v souladu s jasným důchodovým posláním systému, z něhož nebude možné prostředky čerpat předčasně, s výjimkou případů odchodu do invalidní penze nebo výsluhové penze, která však na rozdíl od penzijního připojištění se státním příspěvkem bude určena k překlenutí období nezaměstnanosti v předdůchodovém věku. Jednorázové vyrovnání je prakticky vyloučeno. Umožněna je pouze výplata vyšší první splátky doživotní penze do výše jedné třetiny naakumulovaných prostředků. Odbytné je dávkou určenou pouze pozůstalým.
Opakuji, že účastníci nebudou moci penzijní prostředky - je to koneckonců obvyklé ve světě - předem vybrat. To znamená, tento systém bude působit jako penzijní systém, nikoliv jako střednědobé podporované spoření.
Daňová podpora zaměstnaneckého připojištění se navrhuje obdobně jako v penzijním připojištění se státním příspěvkem, s tím, že v zaměstnaneckém penzijním připojištění kompenzuje rovněž skutečnost, že v tomto systému se nebude poskytovat státní příspěvek. Z hlediska koncepčního představuje nejdůležitější motivační prvek daňová stimulace účastníků zaměstnaneckého penzijního připojištění a jejich zaměstnavatelů k placení příspěvků na toto penzijní připojištění. Zaměstnavatelem poskytnuté příspěvky se nebudou zaměstnancům zdaňovat do pěti procent vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ve stejném rozsahu se budou tyto příspěvky u zaměstnavatele považovat za jeho daňově odečitatelné výdaje vynaložené na dosažení zajištění a udržení příjmů.
***