(15.30 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Druhá změna, kterou přináší tato novela naší ústavy, je způsob volby prezidenta republiky. Až dosud je prezident republiky volen nepřímo oběma komorami Parlamentu, to znamená Poslaneckou sněmovnou a Senátem, a to v konečném důsledku ve třetím kole může o volbě prezidenta republiky rozhodnout toliko 48 poslanců. Konstrukce, která v ústavě je, je konstrukcí, kdy nakonec velmi výrazná menšina poslanců, případně senátorů, může rozhodnout o tom, kdo bude prezidentem republiky. To umožňuje uzavírání různých dohod. To znamená, že otázka, kdo bude prezidentem republiky, je v rukou politických stran. Spolu s předkladateli si myslím, že tento stav je dále neudržitelný, že není možné za prvé obchodovat o obsazení této nejvyšší ústavní funkce a za druhé je nutné zvýšit míru identifikace mezi občany České republiky a prezidentem republiky jakožto hlavou státu. Prezident republiky je hlavou státu, a proto je potřeba, aby ho občané vnímali jako svého prezidenta. Proto mají také právo v přímé volbě rozhodnout o tom, kdo prezidentem bude.
Naše ústavní tradice sice mluví o tom, že dosud byl prezident volen nepřímo, ale dovoluji si upozornit na to, že i za první republiky to fakticky rozhodovaly politické strany. Prezident Masaryk byl volen prezidentem republiky v posledním období jen proto, že politické strany se nebyly schopny dohodnout, kdo bude nástupcem po uvolnění tohoto úřadu.
Komunistickou etapu našich dějin neberu za ústavní tradici.
Pokud jde o ústavní tradici po roce 1989, myslím, že je výrazně ovlivněna osobností Václava Havla, který by byl jistě zvolen jak v přímých, tak i v nepřímých volbách. Myslím si, že do budoucna je potřeba stávající úpravu změnit tak, aby prezident republiky byl prezidentem všech občanů našeho státu.
To je několik argumentů, proč je tato cesta správnou cestou. Jako podpůrný argument je třeba ještě uvést, že zhruba 63 % populace v České republice si přeje přímou volbu, a skutečnost, že v Evropě v polovině států je volen prezident republiky přímou volbou, ve čtvrtině nepřímou volbou a v poslední čtvrtině státu jsou konstituční monarchie. Téměř ve všech státech, které získaly demokracii po roce 1989, přistoupily v ústavní tvorbě k přímé volbě prezidenta. Ukazuje se, že i tento trend volby hlavy státu je trend moderní a odpovídá novému vývoji. Tím se dosáhne toho, že prezident bude mít velmi silný politický mandát, bude hlavou státu a bude identifikován se všemi občany ČR.
Podle mne neobstojí docela vyjádření vlády k tomuto návrhu zákona. Především neexistuje žádná přímá vazba mezi způsobem volby prezidenta republiky na jedné straně a rozsahem jeho pravomocí na straně druhé. V celé Evropě se ukazuje, že jsou prezidenti, kteří jsou voleni přímo a téměř nemají vůbec žádnou pravomoc, nebo velmi omezenou, jako v Rakousku. Stejně tak je prezident volen nepřímo například v SRN a jeho pravomoci jsou velmi omezené. Najdeme všechny modely. Je to důkazem toho, že způsob volby prezidenta nemá přímou vazbu na rozsah jeho pravomocí. Proto polemizuji s tím, co říká vláda, že tato změna ústavy by vedla nutně k tomu, že by se musel změnit rozsah pravomocí hlavy státu. Dokonce si myslím, že to je úhybný krok sdělení občanům, že bychom byli pro, ale dokud se nedohodneme na změně pravomocí prezidenta republiky, nelze k tomu přistoupit. Proto si myslím, že tento argument neobstojí. Znovu opakuji - není přímá vazba mezi rozsahem pravomocí hlavy státu a způsobem jeho volby.
Vláda dále namítá, že z návrhu na volbu prezidenta republiky jsou vyloučeni poslanci a senátoři. To v tomto návrhu je pravda. Ale každý jako občan může navrhnout podle našeho návrhu kandidáta do soutěže o hlavu státu na prezidenta republiky. Potřebuje k tomu jedinou věc: další podporu 20 tisíc občanů starších 18 let.
Důležité je sdělení pro občany, že takový kandidát musí mít podporu 20 tisíc občanů i v případě, že je kandidátem politické strany. To má být výzvou politickým stranám, aby se kandidovali ti, kteří mají schopnost v přímé volbě obstát, nikoli podle toho, kdo má jaké postavení v té či oné politické straně. Myslím, že ani zde vláda svým argumentem předkladatele nepřesvědčuje o tom, že by věci měly být jinak.
Je možné akceptovat připomínky vlády, které se týkají procedurálních lhůt. Tady vyjadřuji otevřenost i za ostatní spoluautory tohoto návrhu, že je možné lhůty, které jsou tady zmiňovány, doplnit nebo změnit.
Vláda dále namítá, že je nepřijatelné, aby o hlavě státu rozhodl v případě rovnosti hlasů los. Dovoluji si upozornit, že ústavní listina z roku 1920 s tím počítala: kdyby prezident republiky nebyl zvolen kvůli rovnosti hlasů, o hlavě státu by rozhodl los. V tomto případě nezavádíme nic nového. Myslím si, že je to naprosto výjimečný případ, kdy by dva kandidáti měli ve druhém kole naprosto totožný počet hlasů, že pro tento případ by rozhodl los. Polovina by byla pro jednoho, polovina pro druhého. Jako v USA o tom, kdo bude prezidentem, rozhodlo 153 hlasů, tak i tady by nakonec mohl rozhodnout los. To je věc, kterou je třeba akceptovat jako krajní řešení.
Stejně tak vláda polemizuje s naším návrhem, že tímto návrhem dochází k omezení postavení předsedy Poslanecké sněmovny, protože by slib prezident republiky podle našeho návrhu skládal do rukou předsedy Ústavního soudu, a že funkce předsedy Ústavního soudu nemusí být obsazena. Podle mne platí o jakékoli funkci skutečnost, že v dané chvíli nemusí být obsazena. I předseda Ústavního soudu ale může být zastoupen ve výkonu svých pravomocí svým prvním místopředsedou. Podle mne je to otázka procedurální, nikoli věcná.
Ze všeho mi vyplývá, že argumenty vlády jsou argumenty, které nejdou k podstatě věci, a nejsou to argumenty, které by podstatně měnily návrh. Z tohoto důvodu si myslím, že jsou všechny vyvratitelné.
Navíc platí zásada, že vláda nevyjádřila svůj nesouhlas ve stanovené lhůtě 30 dnů. Podle mého názoru ještě platí domněnka, že uplynutím této lhůty vláda s tímto návrhem vyjádřila souhlas. Znamená to, že vláda tento návrh podporuje, protože nikde není řečeno, že by vláda s tímto návrhem vyjádřila nesouhlas. Vláda pouze říká, že k návrhu má jen nějaké připomínky. Fakticky vláda vyjádřila s tímto návrhem souhlas.
Znovu opakuji: Návrh by změnil volbu prezidenta republiky tak, že by mohl být navržen na prezidenta republiky každý občan České republiky. Návrh by mohl podat každý občan. Podporu by potřeboval kandidát 20 tisíc občanů na petici, která by podpořila jeho kandidaturu. Byla by dvoukolová volba a vyhrál by ten, který by ve druhém kole získal nejvíce hlasů, obdobně jako ve volbách senátorů do Senátu. Je to podle mne trend správný, je to otevření se politické reprezentaci vůči občanům České republiky a je to jasný signál, že žádná funkce, a už vůbec ne nejvyšší ústavní funkce v České republice, nepatří a nemá patřit politickým stranám.
Děkuji za pozornost.
***