(16.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím si proto, že tento návrh, tak jak je předložen, je návrhem ryze konstruktivistickým, ryze účelovým - nebojím se říci to slovo - také populistickým. Myslím, že ono latinské úsloví vox populi, vox dei skutečně má svůj význam jenom v interpretaci kolegů ze čtyřkoalice, kdy ono populi se mění na populistický.
Za druhé. Myslím si, že každý z nás by měl být při dlouhodobém působení v politice a také určitě v Poslanecké sněmovně konzistentní ve svém vystupování. Už to zde zmínil kolega Payne, že to byla právě čtyřkoalice, která velmi vášnivě kritizovala způsob projednávání oné skutečně komplexní změny Ústavy České republiky, která zde byla předložena skupinou poslanců a která na rozdíl od přímé volby prezidenta opravdu reagovala na věci, které podle našeho názoru nefungovaly. Reagovala na proces sestavování vlády po volbách, reagovala například na problematičnost oné imunity, reagovala na problém fungování vlády, tak jak to zde zmiňoval kolega Payne. To byl skutečně návrh novely, který reagoval na něco, co nefunguje, a chtěl to změnit.
Tehdy jsme byli velmi kritizováni ze strany čtyřkoalice, že se s nikým nejednalo, s nikým nediskutovalo, s nikým se toto neprojednávalo. A nyní jsme svědky úplně stejného přístupu. Ale já nemám dost sil na to, abych kritizoval své kolegy kvůli tomu, že jednají tak, jak kritizovali. Jenom bych je chtěl poprosit, aby se alespoň zamysleli nad tímto svým - já dodávám - licoměrným přístupem a aby říkali jednu věc a stáli si za ní v průběhu celého volebního období a aby se netočili jako korouhvičky podle toho, jak fouká vítr.
Myslím si, za třetí, že když už vykrádám něčí nápady a používám je, mám se k tomu přihlásit a říci: nápad, který používáme, nevzešel z našich hlav, ale opsali jsme ho od někoho jiného. Myslím si, že přesně ona konstrukce imunity, tak jak je řešena ve vašem návrhu, kolegové ze čtyřkoalice, je přesně tou konstrukcí, která byla obsažena v tom komplexním návrhu změny ústavy, který předložili poslanci ČSSD a ODS, a návrhu ústavy, kterou vy jste tak vášnivě kritizovali a odmítali. Není nic špatného na tom, vzít si inspiraci od někoho jiného. Myslím si, že je špatné vydávat za svůj názor názor, se kterým přišel někdo jiný.
Čtvrtá poznámka. Pan kolega Cyril Svoboda ve svém úvodním slovu prohlásil, že by prezident republiky měl být prezidentem všech občanů. Já si kladu otázku, jestli skutečně prezident republiky může být prezidentem všech občanů a jestli to, zda je prezidentem všech občanů, odvisí od způsobu volby. Já si dokáži představit prezidenta republiky, který je volen Parlamentem, oběma komorami, a díky tomu, jak vystupuje, jak prakticky se chová v politickém životě, dokáže všechny přesvědčit, že je skutečně prezidentem všech občanů. Znám také prezidenta, který je volen Parlamentem a který se rozhodně nechová jako prezident všech občanů.
Myslím si ale, že ve své podstatě přímá volba prezidenta je popřením toho cíle, aby prezident byl prezidentem všech občanů. K čemu totiž vede přímá volba? Vede přinejmenším k tomu, že ve druhém kole proti sobě budou stát dva kandidáti, že celá republika bude rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, z nichž jeden bude preferovat jednoho kandidáta, druhý bude preferovat druhého kandidáta. Jeden z těchto táborů, logicky, se bude po volbách cítit vítězem, druhý z těchto táborů se nebude cítit nijak jinak než jako poražený. Myslím si, že právě proto jde přímá volba přímo proti tomuto cíli, který je zde deklarován, aby prezident, který je volen přímo v přímých volbách, mohl být skutečně prezidentem všech občanů.
Já jsem přemýšlel, kolegyně a kolegové, jakým jedním slovem opsat nebo popsat tento návrh zákona, který předkládají kolegové ze čtyřkoalice, a po chvilce přemýšlení mě napadl jeden termín, jedno jediné slovo, které zní "placebo". Placebo má to kouzlo, tu podstatu své existence, že dáváte někomu, kdo se cítí být nemocen, tu pilulku, která nemá žádnou účinnou látku, která není schopna vůbec nic léčit. To je rozdíl placeba od skutečné léčby. To, co předkládají kolegové ze čtyřkoalice, není skutečná léčba, není to léčba objektivně existujícího problému. Je to pilulka, kterou oni vydávají za pilulku, která nás všechna uzdraví. A to není pravda.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane místopředsedo. Hovořit bude předseda poslaneckého klubu KSČM Vojtěch Filip. Připraví se zpravodaj Jiří Bílý.
Promiňte, pane předsedo, pan kolega Výborný se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Miloslav Výborný: Paní a pánové, dvě faktické poznámky k projevu pana místopředsedy Langera.
Kritizoval licoměrný postoj předkladatelů, protože jsme před časem my kritizovali způsob podání návrhu novely ústavy z dílny ODS a ČSSD a tentokrát my jsme postupovali stejně. Není tomu tak. Pan místopředseda by mohl být informován o tom, že několik měsíců před podáním tohoto tisku jsme se obrátili na právnické fakulty, na předsedy všech politických stran a předsedy všech poslaneckých klubů se žádostí o diskusi.
Pan místopředseda dále hovořil o tom, že jsme vykrádali cizí myšlenky tím, že tato novela obsahuje otázky, řekněme, imunity. Ví velmi dobře, že otázky imunity jsou evergreenem už několik roků a že koneckonců první návrh novely ústavy v této věci v tomto volebním období jsem podával já hned na jeho začátku.
Místopředseda PSP František Brožík: Klid, přátelé. Přihlaste se o slovo. Hovořit bude pan kolega Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Dovolím si, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, reagovat ještě na vystoupení předkladatelů, a to jak kolegy Cyrila Svobody, tak i Karla Kühnla.
Já jsem přesvědčen o tom, že rozeznám, co je populární a co je populistický. Populární jistě může být bavit se o té nebo oné věci, případně mít rád tu nebo onu píseň. Rozdíl je ale v tom, že ona píseň nebo rozhovory o fotbale nemají ovlivnit rozhodování lidí tím, že jim neřeknu pravdu, co sleduji svým návrhem nebo kam směřuji tím, co jim říkám. Myslím si, že v tom tento návrh není populární, že je pouze populistický a že je často předkládaný, jak už jsem řekl. Musím - možná bych měl dodat, ač nerad - souhlasit s tím, co říkal pan místopředseda Langer, když mluvil o projevu kolegy Cyrila Svobody, že on argumentuje tak, že on sám chce uvěřit tomu, co říká. Dovolím si k tomu pravdivému vyjádření pana místopředsedy Langera dodat jen tolik, že právě tím, jak hovoří, tím snáší více důkazů proti vlastnímu návrhu. A sám to tady dokázal. Právě tím, jak argumentoval, pouze ve věci imunity dal za pravdu mně, že to, co oni navrhli, by stačilo dát do trestního řádu, § 67 odst. 2. A říkal jsem to tady. Je prostě realita, že tady oni sledují jiný cíl, než otevřeně deklarují. A to myslím si není fér. Kdyby to nebylo fér vůči sněmovně, tady je to politická hra, ale je to nefér i vůči občanům České republiky. A musím říci, že takto si já osobně upřímnou politiku nepředstavuji.
A ještě jednu věc bych chtěl dodat. Ani jeden z předkladatelů nijak nereagoval, protože asi neví, jak by měl reagovat, na to, co jsem říkal o změně postavení Senátu při přímé volbě prezidenta. Prostě, vážení páni navrhovatelé, nedá se nic dělat.
***