(18.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Za další. Chceme v průběhu dalšího příštího roku, už tak někdy v září nebo v říjnu, mít jasno, kam který konkrétní úředník na okresním úřadu přejde, aby byly vytvořeny personální mapy, tak jak je známe z první etapy reformy veřejné správy, byť si uvědomujeme, že druhá etapa co do počtu zaměstnanců, kterých se bude týkat, bude mnohonásobně vyšší než první etapa. Nicméně v rámci první etapy jsme si tento systém odzkoušeli a chceme ho uplatnit i v rámci druhé etapy tak, aby záležitosti osobní nejistoty zaměstnanců okresních úřadů byly co možná nejvíce eliminovány.
V neposlední řadě se snažíme zákony, které předkládáme, i zajistit zákonně. K 31. 12. 2002 neskončí pracovní poměr zaměstnanců okresních úřadů, protože část z nich zákonem bude delimitována k výkonu těchto správních agend na obecní úřady, část z nich zůstane státními zaměstnanci a část z nich najde uplatnění v nově vzniklých institucích, které sice třeba přímo nesouvisí s reformou, ale které předpokládáme, že k 1. 1. 2003 by mohly začít fungovat, jako je např. finanční prokuratura nebo již zmíněná hygienická služba. I tento problém jsme se snažili koncepčně řešit tak, aby situace byla zvládnutelná a abychom dostáli tomu, co se od druhé etapy reformy veřejné správy očekává.
Tolik tedy jakýsi úvod k druhé etapě reformy veřejné správy. Teď bych přešel k jednotlivým zákonům.
Co se týče zákona o obecním zřízení, tak je to zákon, který by měl po ukončení okresních úřadů zajistit to, že vedle krajských úřadů, vedle krajů vznikne instituce, která na tom nejnižším článku bude schopna převzít agendu z okresních úřadů, tzn. vznikne kategorie obcí s rozšířenou působností, která právě bude přebírat větší část správních agend z okresních úřadů. Tento zákon, tak jak ho předkládáme, jsme se snažili využít ještě k jedné věci, a to je to, že v průběhu působení současného znění zákona o obcích jsme již zaznamenali řadu problémů s fungováním, s aplikací stávajícího zákona, takže on se snaží zasahovat i do některých věcí, které zdánlivě nebo opravdu nesouvisí s druhou etapou, ale na které byl velký konsens v odborné veřejnosti, ve Svazu měst a obcí, kde jde spíše o odstranění některých legislativně technických nedostatků, které byly v dosavadní úpravě.
Zmínil bych z věcí, které se vztahují k tomuto zákonu, snad ještě jednu věc, tzn. otázku výkonu státního dozoru, protože v okamžiku, kdy nám zaniknou okresní úřady, zanikne v území orgán státní správy se všeobecnou působností, který do současné doby otázky výkonu státního dozoru nad přenesenou působností, ale i samostatnou působností obcí v území České republiky vykonává. Navrhujeme v balíku těchto zákonů svěřit tuto působnost, tuto kompetenci do působnosti krajských úřadů. O podrobnostech tohoto řešení se zmíním u zákona o krajích, ale on na sebe váže i některé věci, které musí být promítnuty v tomto zákoně, takže proto o tom hovořím v této chvíli.
V souvislosti s jinými zákony, které projednáváme, a omlouvám se, že musím být tak složitý, ale ono u takového procesu to opravdu nejde, je zapotřebí zmínit ještě jiné zákony, které ve sněmovně projednáváme a které do značné míry souvisí s reformou veřejné správy, a to je záležitost nového správního řádu, který Poslanecká sněmovna postoupila z prvého čtení do dalšího legislativního procesu v Poslanecké sněmovně, protože i my v tomto zákoně se snažíme zavést institut, který má svůj odraz ve správním řádu, tzn. záležitosti veřejnosprávních smluv, kterými by mělo být možno řešit některé záležitosti výkonu agend, které budou přecházet z okresních úřadů na obecní úřady.
Z tohoto důvodu musím jasně říci, že pokud by některá z těchto klíčových norem, tzn. jeden ze šesti zákonů, na kterých stojí a padá reforma - nestojí a nepadá třeba na zákoně o změně hranic krajů, ale na zákoně o obcích, na zákoně o přenosu působností - tak pokud některý z těchto zákonů, včetně zákona o správním řádu, kdyby nebyl projednán a schválen a nenabyl účinnost ke stejnému datu, tzn. k 1. 1. 2003, tak bychom se dostali do dost podstatných problémů.
Snad poslední věc, kterou bych řekl k zákonu o obcích, se týká někdy poměrně diskutované záležitosti - vyhrazené pravomoci rady obce. Zákon, tak jak jej předkládáme, v souladu s ústavním zakotvením postavení zastupitelstva nepředpokládá, že nadále budou mít rady obcí vyhrazeny některé pravomoci, o nichž by zastupitelstvo nemohlo rozhodovat.
Tolik tedy k některým aspektům tohoto zákona.
Přejdu k zákonu druhému, kterým je zákon o krajích. Co se týče tohoto zákona, tak i on samozřejmě reaguje na ukončení činnosti okresních úřadů a zde se řeší dvě základní věci.
Za prvé se řeší především otázka dozoru, tj. toho, o čem jsem hovořil u předchozího zákona, neboť tuto působnost doposud vykonávají okresní úřady. My navrhujeme, aby výkon dozoru nad samostatnou i přenesenou působností obcí byl svěřen orgánu dozoru kraje, který je součástí krajského úřadu, a tento dozor bude vykonáván v přenesené působnosti.
Co se týče druhé záležitosti, kterou řeší tento zákon, tak i u zákona o krajích se nám po určité době aplikace tohoto zákona ukazují některé problémy, které bude zapotřebí řešit, takže i tady navrhujeme úpravu některých legislativně technických záležitostí, které v průběhu času se ukázaly, že je zapotřebí je vyřešit.
V této souvislosti u zákona o krajích, i když se to týká celé reformy, bych ještě zmínil to, o čem jsem hovořil u předchozího zákona. I tento zákon je jeden z klíčových, protože kdyby se nám nepodařilo vyřešit otázku státního dozoru nad přenesenou i samostatnou působností obcí, tak bychom se dostali do pozice, že to bude mít dost zásadní dopad na možnost či nemožnost ukončení činnosti okresních úřadů k 31. 12. 2002 tak, abychom měli jistotu, že všechny důležité funkce okresních úřadů byly nahrazeny působností jiného orgánu.
Co se týče zákona o hlavním městě Praze, co se týče tohoto zákona, tak ten je vypracován v návaznosti na to, aby došlo ke sladění pojmů v zákonech, které by si měly být příbuzné, tedy měly by být stejné, ať už jde o zákon o krajích nebo zákon o obcích a tady v tomto směru i zákon o hlavním městě Praze.
Vládní návrh zákona je předkládán, jak už jsem řekl, jako součást celého balíku druhé etapy, a co se týče ukončení činnosti okresních úřadů, navržená novela zákona o hlavním městě Praze bezprostředně reaguje v tom, že hlavní město Praha bude vykonávat mj. i státní správu svěřenou obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a tuto pak může hlavní město Praha statutem svěřit vybraným úřadům městských částí. Respektuje se zde tedy zvláštní postavení hlavního města Prahy a zároveň se reaguje na to, co se řeší v území celé republiky.
***