(18.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Co se týče zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, to se obávám, že bude předmětem poměrně rozsáhlé diskuse, a já bych snad jen apeloval na to, abychom se snažili tuto diskusi vést především v příslušném výboru Poslanecké sněmovny, to znamená výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, případně ve druhém čtení zde na plénu sněmovny, i když bych apeloval na to, abychom se snažili skutečně gros činnosti odvést ve výborech, protože moje zkušenosti, a myslím si, že je potvrzuje i podnik, který uspořádal předseda výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan kolega Beneš minulý týden ve sněmovně, kdy bylo svoláno mnoho desítek starostů sem do sněmovny, aby se vyjádřili k tomu, jak jsou či nejsou spokojeni s tím, že nebyly zařazeny do seznamu obcí, o kterých si vláda myslí, že by měly být těmi obecními úřady s rozšířenou působností, tak to byla diskuse poměrně obsáhlá, a upřímně řečeno, my si můžeme dovolit jen takovou míru dekoncentrace a decentralizace a takové zvýšení luxusu pro občany z hlediska dostupnosti výkonu veřejné správy, na kterou máme. V případě, že bychom měli prostředky na to, aby každá obec, těch více než šest tisíc obcí, které v České republice působí, všechny tyto agendy vykonávalo, tak samozřejmě by to bylo to nejlepší řešení, ale to je řešení opravdu víceméně utopistické. Snad jedině výrazný pokrok v oblasti informačních technologií, případně mohutná státní investice do oblasti informačních technologií by toto mohly zvládnout. Ale to by bylo řešení opravdu mnohonásobně dražší než to, které předkládá vláda.
Při stanovování těchto obcí s rozšířenou působností jsme vycházeli z toho, co bylo již mnohokrát publikováno. Snažili jsme se, aby nové správní obvody nebo chcete-li malé okresy v České republice měly zajištěno, že budou mít určitý minimální počet obyvatel, to znamená byla zajištěna nějaká minimální velikost správních obvodů, kterou jsme stanovili na minimální hranici 15 tisíc obyvatel, s tím, že jsou ale správní obvody, které jsou mnohonásobně vyšší, a záleží to na oblasti zalidnění, hustoty, vzdálenosti jednotlivých měst od sebe, protože jsou i případy měst, která mají desetitisíce obyvatel a nejsou centry těchto správních obvodů, protože v jejich bezprostřední blízkosti je třeba mnohem větší spádové centrum.
Toto kritérium bylo jedno kritérium, které jsme se snažili držet. Nezůstalo se ale pouze u tohoto kritéria, protože Česká republika je členitá a jsou oblasti v České republice, které z hlediska svého územního položení, z hlediska dopravní obslužnosti, z hlediska historického, někdy i z hlediska položení jednotlivých sídel, kde nebylo možno k tomu přistoupit takto striktně, takže se v několika případech navrhuje, aby nebylo dodrženo toto kritérium 15 tisíc obyvatel, ale je to skutečně v několika ojedinělých případech. Je to případ obce Vítkov, Kraslice, Horažďovice a Nové Město nad Metují, kde ale územní celky a jejich správní obvody se výrazně blíží počtu 15 tisíc, a prakticky všude je to více než 14,5 tisíce obyvatel a skutečně jsou to vždy případy, kdy je podle našeho názoru odůvodněné to, aby se tady slevilo z tohoto kritéria. Protože když vezmu Kraslice, kdo to tam znáte, tak je to místo, které je přirozeným spádovým místem poměrně velkého územního celku, a nebyla-li by zde umožněna tato výjimka, tak se velké množství lidí dostane do složitých problémů, protože není možno uměle nafouknout správní obvod, neboť je to pohraniční část a obce s obyvateli si tam nevymyslíme. Čili v takovýchto případech jsme navrhovali drobné zmírnění, ale snažíme se opravdu minimalizovat případy. Já bych apeloval na to, aby v průběhu legislativního procesu zde ve sněmovně, případně v Senátu počet, kdy toto kritérium 15 tisíc obyvatel nebude dodrženo, bylo pokud možno minimalizováno.
Tento zákon stanoví obce s rozšířenou působností. Kritéria, podle kterých jsme se snažili rozhodovat, jsem uvedl s tím, že tento zákon tedy výčtem stanoví obce, o kterých se domníváme, že by měly být sídly těchto správních obvodů.
Co se týče správních obvodů jako takových, tak jelikož musí být správní obvody vymezeny ke stejnému datu účinnosti tohoto zákona a musí být vymezeny tak, aby bezprostředně navázaly na vymezení správního obvodu okresních úřadů, tak jsou součástí projednávaného balíku zákonů, ale vzhledem k pružnosti navrhujeme, aby správní obvody byly stanovovány podzákonnou normou tak, aby v případě, že vznikne nová obec, obce se rozdělí nebo naopak dojde ke sloučení obcí, což zákon o obcích umožňuje, aby nebylo nutno měnit zákon a dalo se to udělat daleko pružněji, tak jak to třeba řešíme u matričních obvodů. Ale je to součástí návrhu, tak jak je předkládán, protože to považujeme za správné, aby už v tuto chvíli bylo jasně řečeno, která obec s rozšířenou působností bude mít jaký správní obvod.
Konečně přistupuji k nejsložitějšímu zákonu, zákonu, který se zabývá přenosem působností z okresních úřadů, a zákonu, který nazýváme zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů. Já bych tady teď mohl poměrně podrobně hovořit o tom, kam kterou působnost okresního úřadu navrhujeme přesunout, ale teď při letmém pohledu na hodiny zjišťuji, že hovořím asi 40 minut, což možná je trochu delší úvodní slovo, nicméně tak zásadní reformu veřejné správy prostě neděláme ve sněmovně často a myslím si, že mnoho desetiletí bude ovlivněno do budoucna výsledkem této reformy veřejné správy.
Zákon, pokud to mám vzít ve stručnosti, zasahuje do všech zákonů, nebo alespoň doufám, že zasahuje do všech zákonů, ve kterých jsou zmiňovány působnosti okresních úřadů, a hovoří o tom, která konkrétní působnost z mnoha desítek zákonů tak, jak je stanovena, přechází na kraj, která přechází na obec, případně která přechází na jiný státní orgán. Dovolíte-li a nebude-li námitek, tak já tady nebudu rozebírat jednotlivosti, protože o tom asi bude poměrně rozsáhlá diskuse ve výboru pro veřejnou správu, a myslím si, že i některé odborné výbory, jejichž oblasti působení se týkají dílčí kompetence vykonávané na okresních úřadech, se možná budou zabývat tím, jestli nadále jim svěřené kompetence budou vykonávat kraje, nebo obce či nějaký státní orgán.
Zákon, který se týká oblasti změny hranic krajů, bude možná kontroverzní. Já tady mohu podotknout, že pokud nebude schválen tento zákon, tak není ohrožen průběh druhé etapy reformy veřejné správy, ale vláda reagovala na usnesení Senátu a reagovala i na velké četné diskuse ve sněmovně, a teď nevím, jestli přímo plénum Poslanecké sněmovny, či příslušný výbor zde ve sněmovně také požadoval, abychom umožnili obcím, které jsou na hranicích krajů, aby jim bylo umožněno respektovat jejich vůli a aby mohly přejít z jednoho kraje do druhého. Přiznávám, že i na vládě byla tato předloha poměrně kontroverzní, hlasování o tomto zákoně nebylo jednoznačné, nicméně zákon je předložen a já myslím, že vzhledem k tomu, že jsme se snažili nepřehánět v návrhu změny mezi jednotlivými kraji a vyjít skutečně vstříc jenom těm, kde je to výrazně opodstatněné, kde to nebude mít nějaké zásadní dopady na fungování jednotlivých krajů, tak v tomto rozmezí, jak je zákon předložený, v tomto rozsahu ho vřele Poslanecké sněmovně doporučuji.
***