(11.10 hodin)
(pokračuje Filip)
Já si myslím, že ono odvedení pozornosti nebylo nejšťastnějším signálem, pane premiére, a že je potřeba se alespoň přidržet toho, abychom v konkrétní odpovědi se dozvěděli to, co je.
Mrzí mě velmi, že jste mi ani v dodatečné odpovědi neřekl, jestli uvažujete o přijetí zákona o majetku státu, který vymezí nezcizitelný majetek České republiky. To není o žádné nacionalizaci, to není o ničem, co by znamenalo jakési znárodnění toho nebo onoho, ale je to prostě rozhodnutí, které má znamenat: Ano, tento majetek, například léčivé přírodní zdroje, natrvalo zůstává v majetku státu a budou na něm provozovat tu konkrétní činnost například lázně, soukromá společnost nebo státní společnost nebo společnost, kterou zřizuje obec, jako je tomu v Třeboni, a podobně. To je podstata otázky.
V souvislosti s přijímáním zákona o Českých dráhách, v souvislosti s přijetím zákona, který transformuje tyto dráhy na dvě společnosti, mě samozřejmě zajímá, komu budou patřit koleje, komu budou patřit mosty a jestli nemůže vlastník takového mostu v podstatě znemožnit, a to nikoliv fyzicky, ale finančním způsobem, provozování železniční dopravy na té konkrétní trati konkrétnímu provozovateli železniční dopravy.
Myslím si, že to není ani k smíchu, ani to není nic, co by nepatřilo do debaty v této sněmovně. Pokud jste mi neodpověděl na druhou otázku, věřím, že mi na ni dnes už ani odpovědět nechcete, takže dávám návrh, aby odpověď pana premiéra na moji interpelaci nebyla touto Poslaneckou sněmovnou přijata a aby pan premiér na moji druhou otázku odpověděl jindy písemně, jestli má, nebo nemá zájem vláda České republiky o přijetí zákona o majetku státu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, vážený pane místopředsedo, pan poslanec Filip v úvodu svého vystoupení řekl, že jsem zřejmě nepochopil, k čemu jeho interpelace směřovala. Já nemám schopnost empatie, nemám schopnost vcítění se do myšlenek a podvědomí těch druhých. Já si přečtu interpelaci a odpovídám na ni, nicméně protože otázky pana poslance Filipa jsou stručné, tak i když jsem již jednou odpověděl, rád sdělím sněmovně odpovědi znovu.
Otázka číslo jedna: Jaké okamžité kroky učiní vaše vláda, aby se tento objekt znovu dostal do vlastnictví státu a bylo obnoveno dodržování ústavy našeho státu? Odpověď zní: Žádné, pokud jí to sněmovna nenakáže, protože to, že tento most není ve státním vlastnictví, není porušením ústavy, a tedy i to, že by tento most byl zestátněn, by nebylo obnovením ústavnosti.
Otázka číslo dvě: Uvažuje vláda České republiky o přijetí zákona o majetku státu, který konečně vymezí nezcizitelný majetek České republiky? Vážený pane poslanče Filipe, v roce 2000 byl přijat zákon č. 219 o majetku České republiky.
Otázka číslo tři: Vážený pane předsedo vlády, věřím, že vaším osobním zásahem bude odstraněno možné nebezpečí hrozící našemu státu a jeho občanům v této záležitosti. To je váš třetí bod, pane poslanče Filipe, kde varujete před skupinou nepřátelskou zájmům občanů České republiky. Zvážím s panem ministrem Tvrdíkem, zda neposlat dva tři obrněné transportéry do okolí tohoto mostu, a zvážím, zda vyslání těchto transportérů neodstraní nebezpečí, o kterém se domníváte, že nastane a které spočívá - jak sám uvádíte - v tom, že skupina nepřátelská zájmům občanů České republiky se tohoto mostu zmocní a začne nás vydírat. Nicméně protože si nedovedu představit, čím by nás mohla vydírat, rád bych to zkusil a rád bych pozoroval tuto bezradnou skupinu, ana by držela most a čekala, co česká vláda udělá.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Pan kolega Skopal má slovo.
Poslanec Ladislav Skopal: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, protože jsem ze Znojma, tak zhruba vím, o co se jedná. Českých drah je opravdu ta část nosných sloupů a přes to je náhradní konstrukce, která patřila kdysi armádě, pak v rámci privatizace Stavební obnovy železnic se to dostalo do soukromých rukou. Můžeme se bavit o tom, jestli privatizace byla šťastná, nebo nešťastná, ale těžko se k tomu můžeme vrátit a určitě vláda to nemůže zestátnit.
Souhlasím s panem poslancem Filipem v tom, že je třeba řešit tu situaci, protože mezi Břeclaví a Českými Velenicemi není žádné železniční propojení mezi Českou republikou a Rakouskem, a pokud se týká Znojemska, je tam dosti vysoká nezaměstnanost, takže i tato regionální trať je dosti významná. Toto jednání patří však spíše do oblasti jednání s ministrem dopravy a s Českými dráhami. Proto vyzývám k tomu, abychom společně tuto věc řešili na jiné úrovni a na jiné půdě, protože nutnost řešení vidím rovněž i já, ale myslím si, že to nepadá zrovna zde v Poslanecké sněmovně na úrodnou půdu.
Něco jiného je ta druhá otázka, ale to je otázka zákonodárná. Pak je potřeba dát zákon k tomu, abychom mohli zestátňovat, což podle mého názoru není nejšťastnější.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Já musím reagovat na slova pana premiéra jen dvěma poznámkami.
Za prvé, já si zákon o vlastnictví státu a o nakládání s ním dobře pamatuji. Ten nereaguje na to, na co jsem se pana premiéra ptal - jestli bude, nebo nebude vymezovat vláda České republiky takzvaný nezcizitelný majetek. Uvedl jsem to na příkladu přírodních léčivých zdrojů. To je jedno. Mohu brát odpověď tak, že nehodlá. To je jedna věc.
Za druhé. Pane premiére, já jsem tady mluvil o finančním vydírání, nikoliv o vydírání vojenském. Pokud skutečně pořád nechápete smysl mé interpelace a berete to z vojenského hlediska, pak bych prosil, aby v případě vyslání transportérů tyto byly alespoň pojízdné. (Smích v sále.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo další se hlásí do rozpravy? Nikdo. Rozpravu končím.
Pan kolega Filip navrhl usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí předsedy vlády Zemana na interpelaci poslance Filipa ve věci ohrožení zájmů a bezpečnosti České republiky vlastnictvím strategického železničního mostu ze Znojma do Šatova soukromou společností.
Odhlásil jsem vás a prosím, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Přikročíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 193 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 83 poslanců 18 pro, 50 proti. Návrh nebyl přijat.
***