(11.20 hodin)
(pokračuje Langer)
Mám zde další interpelace na ministra financí Jiřího Rusnoka, ministra vnitra Stanislava Grosse, ministra životního prostředí Miloše Kužvarta a ministra vlády Karla Březinu. Můj pohled do poloopuštěných vládních lavic mi napovídá… A pan ministr financí je zde. Nejprve tedy zahájíme interpelací na ministra financí Jiřího Rusnoka.
Pan ministr financí Jiří Rusnok odpověděl na interpelaci poslance Petra Koháčka ve věci zařazení turistických průvodců do znevýhodněné sazby celního sazebníku. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1175. Otevírám rozpravu. Chci se zeptat pana kolegy Koháčka, zda chce vystoupit. Je tomu tak, uděluji mu slovo.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, interpeloval jsem pana ministra financí Jiřího Rusnoka pro jeho rozhodnutí vyřadit turistické průvodce z kategorie knih a zařadit je do kategorie turistické propagační materiály. Tímto rozhodnutím přeřadil turistické průvodce ze snížené 5 % sazby DPH do sazby zvýšené. Smyslem a cílem mé interpelace bylo a je, aby pan ministr tento nonsens opravil a vrátil turistické průvodce do kategorie knih. Bohužel se tak dosud nestalo. Místo toho se pan ministr ve své odpovědi odvolává na nařízení Evropské komise a další dokumenty EU v mylném domnění, že jeho rozhodnutí podporují. Tak tomu ovšem není. S výjimkou Dánska, které používá jednotnou daň z přidané hodnoty, všechny ostatní členské země EU zařazují knihy do snížené sazby, která je v některých zemích dokonce nulová.
Před svým vstupem do politiky v roce 1990 jsem byl téměř čtvrt století knihkupcem. Od toho roku už nejsem, takže nemůže jít v mém případě o střet zájmů. Věnoval jsem se také historii a teorii podnikání v knižní oblasti a publikoval jsem na toto téma stovky článků v odborném tisku. Myslím, že mohu odpovědně prohlásil, že nikdy v minulosti ani v současnosti nikoho ani nenapadlo, ovšem s výjimkou dotčeného rozhodnutí pana ministra, vyřazovat turistické průvodce z kategorie knih. Nečiní tak ani Evropská unie.
V minulém století vzniklo a obrovsky se rozšířilo nové podnikatelské odvětví, kterému se také říká turistický průmysl. Desetitisíce a možná i statisíce cestovních kanceláří či agentur za úplatu zajišťují, organizují a pořádají pobytové i poznávací zájezdy po celém světě. K propagaci této komerční služby vydávají katalogy a další propagační materiál, jehož cílem je upoutat pozornost budoucích možných klientů na svou konkrétní komerční nabídku. Rozvoj turistiky má ovšem také velký a příznivý vliv na rozvoj turisticky zajímavých obcí a regionů. Proto některé obce a regiony vydávají k turistické propagaci své obce či regionu propagační prospekty a další materiály. Obdobně postupují správci muzeí, přírodních rezervací, hoteliéři a řada dalších podnikatelů, jejichž komerčním cílem je získat konkrétní klienty pro své konkrétní podnikatelské aktivity. Tyto a jen tyto turistické propagační materiály zařadila Evropská unie ve svých dokumentech mezi komodity, které nepodléhají snížené dani z přidané hodnoty. Do této kategorie spadají i publikace Židovské město pražské, vydané Českou centrálou cestovního ruchu, a publikace států Beneluxu nabízející místa pro konání konferencí s uvedením dalších turistických a praktických informací, na které se pan ministr neoprávněně odvolává.
Do této kategorie však v žádném případě nepatří turistický průvodce New York vydaný nakladatelstvím Jan Vašut. Dokumentaci k tomuto případu jsem ke své interpelaci připojil proto, že tento případ problém otevřel. Týká se však všech turistických průvodců. Turistického průvodce od turistického propagačního materiálu odlišuje hlavně to, že je univerzální informací o zemi, městu, přírodě atd., vydanou nakladatelem, který nemá žádný komerční vztah k tomu, zda čtenář jeho turistického průvodce dotyčné místo navštíví, nebo ne, a to ani v tom případě, kdy průvodce obsahuje informace o konkrétních hotelích, restauracích a obchodech nebo kdy součástí průvodce jsou reklamy. Turistické průvodce navíc většina nakladatelů vydává v edicích, které zpravidla zasahují místa na všech kontinentech. Turistický průvodce je stejně univerzální knihou jako např. cizojazyčný slovník nebo kuchařka.
Dovolím si ocitovat závěr dopisu ze dne 12. listopadu t. r., který v této věci zaslala panu ministru Rusnokovi Federace evropských nakladatelů, která sdružuje národní nakladatelské svazy členských států EU a jehož kopii mám k dispozici. Cituji: "Evropští nakladatelé jsou extrémně zarmouceni, že se Generální ředitelství cel ČR rozhodlo klasifikovat turistické průvodce jako turistický propagační materiál. Pro Evropskou unii je to neslýchané a velmi nebezpečné odstartování kategorizace knih. Proto požadujeme, aby se toto pravidlo změnilo a aby všechny knihy včetně turistických průvodců podléhaly snížené dani z přidané hodnoty ve výši 5 % a aby byl počítáno s jejich význam pro rozvoj společnosti."
Tento dopis podepsal pan Michael Gill, prezident Federace evropských nakladatelů, a obdobné vyjádření zaslala v posledních dnech panu ministru Rusnokovi i Mezinárodní knihkupecká federace a Evropská federace knihkupců.
Z výše uvedených důvodů nemohu s odpovědí pana ministra Rusnoka na mou interpelaci souhlasit. Znovu jej vaším prostřednictvím, pane předsedající, žádám, aby napadené rozhodnutí zrušil. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Předpokládám, že pan ministr financí vystoupí v otevřené rozpravě. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, přiznávám bez mučení, že jsem v poměrně choulostivé situaci. Mám tady samozřejmě podklady a vystoupení, ve kterých bych mohl argumentovat, proč došlo k onomu zařazení turistického průvodce New York do příslušné nomenklatury celního sazebníku, konkrétně do položky 4911, na žádost vydavatele, resp. na dotaz vydavatele a prodejce, a musím říci, že část z těch informací už citoval pan poslanec ve svém vystoupení. Je pravda, že z hlediska právní řeči a právního jazyka vypadá řada argumentů, které jsou zde uvedeny, velmi konzistentně a seriózně.
Nicméně existují dvě skutečnosti, které mě vedou k tomu, že jsem nařídil otevřít znovu tuto kauzu, a pevně doufám, že se nám podaří dostat jasné stanovisko jak Evropské komise, tak Světové celní organizace, jejímž jsme členem, k tomu, aby klasický turistický průvodce byl zařazen mezi knihy s univerzálním obsahem, tak jak o tom ve své interpelaci hovoří pan poslanec.
Mé důvody jsou následující. První důvod je zdravý selský rozum. Skutečně je pro mě těžko pochopitelné, nicméně tak jednotlivé orgány mého resortu postupovaly, proč byla tato kniha klasifikována jako propagační materiál. Nebudu předčítat to dlouhé zdůvodnění. Zdá se mi, že pokud ten průvodce, tak jak jsem byl informován o jeho obsahu, je klasickým průvodcem, který velmi podobným způsobem je vydáván v jiných zemích a zařazován do snížené sazby DPH, tak není důvod, aby tomu tak nebylo i v České republice. Samozřejmě ta věc je možná někdy velmi složitá na posouzení pro úředníky, kteří postupují striktně podle určitých charakterových znaků, to znamená, objevují-li se tam informace o konkrétních subjektech, o nabízených službách, cenách za tyto subjekty, může pravděpodobně vzniknout jakási argumentační základna pro to, že se jedná o propagační materiál.
***