(12.00 hodin)
(pokračuje Exner)
Při tomto velmi výrazném rozdílu mínění našich obyvatel zjišťovaných průzkumy veřejného mínění a mínění reprezentace těchto obyvatel v Parlamentu České republiky je otázka ověření názoru lidí na vstup České republiky do EU naprosto nepochybně otázkou prioritní a bylo by jen dobře, kdyby všechny politické strany kromě toho, že slovně se k myšlence ověření tohoto názoru ve vhodné chvíli hlásí, se také přihlásily ke konkrétním krokům, které umožňují, aby takové ověření názoru bylo možné.
Osobně bych samozřejmě pokládal za naprosto správné, aby dřív, než některá vláda České republiky podá přihlášku do Evropské unie, si ověřila mínění lidí o této věci. A pokládám samozřejmě za správné, ať už se to před podáním přihlášky stalo nebo nestalo, aby mínění lidí bylo ověřeno na základě toho, jaké podmínky byly sjednány o konkrétním vstupu České republiky do Evropské unie.
V té souvislosti mi dovolte také upozornit na to, že otázka vstupu není zcela jednoznačná ani v současných zemích Evropské unie, kde průzkumy veřejného mínění v mnoha zemích také upozorňují na to, že tam není většina těch, kteří si přejí rozšíření EU např. o všechny kandidátské země, a dokonce v některých zemích, jako např. v Německu a Rakousku, v určitých dobách odpovídají občané ve své většině zdrženlivě nebo negativně na otázku o přístupu konkrétně České republiky do Evropské unie.
Jedna z věcí, kterou je potřeba ještě zmínit právě v souvislosti s tím servilním přitakáváním nebo nepřitakáváním, je ta věc, že bych doporučoval všem poslancům, aby si přečetli právě to memorandum, o kterém se před chvílí zmínil zde vystupující poslanec Cyril Svoboda, kterým se tehdejší vláda Václava Klause přihlásila ke vstupu do EU. A připojila ho k naší přihlášce. Toto memorandum totiž konstatuje, že ČR je připravena vstoupit do EU za jakýchkoli podmínek. Konstatuje totiž, že je připravena vstoupit do Evropské unie za podmínek, které v době vstupu budou aktuální. Když si přečtete právě toto memorandum, dovolím si říci, že je právě ono základem toho servilního přístupu českých vlád a některých českých představitelů k Evropské unii.
Já bych velmi přivítal to, co požadoval pan poslanec Payne, totiž to, aby dezinformace nejen v této otázce, ale i v mnoha dalších otázkách byly takové, že by se v ČR nějakým způsobem postihovaly a měly důsledky aspoň na lidi pracující ve veřejnoprávních médiích. Bohužel, ani tady není převažující ochota učinit taková opatření, aby aspoň naše veřejnoprávní média, když už ne všechna, poskytovala objektivnější informace. Tady, vážení kolegové a vážené kolegyně, nepomůže nadávání a hrubá slova ministerského předsedy nad úrovní českých sdělovacích prostředků. Také tady by to chtělo nějaká konkrétnější opatření. A domnívám se, že vláda ČR je jednou z těch, které by mohly v této věci udělat přece jenom kus dobré práce.
Jestliže předseda vlády v návrhu usnesení, které pravděpodobně formálně zatím není návrhem, protože nebylo učiněno v podrobné rozpravě, uvádí, že vstup České republiky do Evropské unie je naší politickou prioritou, pak bych vás všechny chtěl požádat, abychom o této věci nehlasovali právě jenom na základě svého názoru, ale abychom takovou deklaraci udělali, až takový názor opravdu bude ověřen vůlí našich občanů v referendu.
Jestliže dnes někteří vyzývají k tomu, aby byla prohloubena integrace, aby integrace byla základní světovou politikou, nejen politikou České republiky, potom mně dovolte konstatovat, že i předchozí kroky před integrací, před spojením, jsou kroky, které jsou důležité a které bychom měli aktivně podnikat. Vždyť přece základem soužití mezi státy, které bude otevřené a které bude rovnoprávné, je otevřená výměna informací o nejchoulostivějších otázkách. A zde se už od doby helsinského procesu udělala celá řada pozitivních kroků. Přesto ale i tady je ještě prostor k tomu, abychom informaci právě o otázkách bezpečnostních, ale i o otázkách ekonomických vzájemně zlepšili.
Druhým stupněm nepochybně je možná spolupráce, která nemusí být završena integračním uskupením ať už federálního, nebo nefederálního typu. Spolupráci se všemi sousedy, se všemi směry je možné prohlubovat a budovat. Bohužel, naše orientace jenom směrem na EU a na vyspělé země kapitalistického světa je zúžením všech směrů, kde by bylo možné spolupráci prosazovat.
Koordinace ekonomické, bezpečnostní a jiných druhů politik je dalším stupněm.
Tak jak zde už bylo řečeno, Asociační dohoda, zprávy Evropské unie o stavu jednotlivých členských zemí, pokud jde o úkoly spojené s přidružením, bohužel velmi často ukazují a mají praktické dopady nikoliv v rovnoprávných vztazích, ale ve vztazích nátlaku a podřízenosti směrem od EU, ale také některých jiných mezinárodních organizací směrem k České republice.
Byl bych velice nerad, kdybychom se dožili toho, že naše přistoupení k integračním uskupením se nestane přistoupením na základě rozhodnutí rovnoprávných partnerů, ale spíše něčím, co by připomínalo anšlus Rakouska v té zmiňované Velkoněmecké říši.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Vojtěch Filip. Připraví se pan poslanec Ivan Pilip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, já bych se chtěl vrátit k bodu Informace předsedy Poslanecké sněmovny, protože neprojednáváme bod Priority české zahraniční politiky a případný vstup do Evropské unie.
Mrzí mě to, protože tento bod by jistě byl zajímavý, ale žel se nám nikdy nepodařilo zařadit jej na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Proto v podrobné rozpravě budu mít určitý návrh, který by se týkal přípravy takového bodu, abychom vůbec měli kvalitní podklad pro to, abychom případnou širší diskusi k zahraničněpolitickým otázkám tady vedli.
Nemíním znovu připomínat ani Asociační dohodu a to, kdo ji podepsal a kdo ji kdy dal, ani nehodlám připomínat výroky jednoho, druhého, třetího nebo čtvrtého nejvyššího ústavního činitele.
Podle mého soudu ale - a dovolte mně to říci zcela jednoznačně - kdyby včera nepředložil návrh na zařazení tohoto bodu některý z poslanců, tak bych dnes hlasoval zásadně proti zařazení takového bodu. Pokud Václav Havel má v úmyslu mistrovat Parlament, jsem přesvědčen o tom, že má právo podle čl. 64 Ústavy České republiky se kdykoliv zúčastnit schůze obou komor Parlamentu.
***