(12.30 hodin)
(pokračuje Pilip)
Z této zásadní odpovědi ovšem vychází problematičnost napadání procesu posledních deseti let a zejména procesu Maastrichtu. Pan předseda Klaus ve svém projevu v Bruselu řekl - doufám, že nezpochybním přepis, který vydala ČTK a ze kterého cituji proto, že nemám stenozáznam z jeho projevu, ale pokud jsem dobře poslouchal, nejsou zde významné odlišnosti - otázka je, zda bychom měli pokračovat podle linií iniciovaných v Maastrichtu, nebo říci, že to stačí, a zastavit se ve vývoji evropské integrace. Moje odpověď na takovou otázku je relativně jasná a jednoduchá. Myslím, že musíme zastavit pohyb od mezivládního přístupu k nadnárodnímu. Zdá se mi, že musíme začít obracet některé trendy a tendence poslední dekády.
Pokud (jsme?) tedy vyjádřili kritický postoj k tomuto vystoupení, pak to bezesporu váže i na požadavek konzistentnosti české zahraniční politiky a navázání na to, na čem v České republice již shoda nalezena byla. To, že shoda nalezena byla, je fakt, že Česká republika požádala o členství v Evropské unii, požádala o členství v Evropské unii v takové, jaká je. A požádala o toto členství 23. ledna 1996, tedy více než čtyři roky po uzavření maastrichtské smlouvy. Každý, kdo podával přihlášku, kdo souhlasí s podáním přihlášky do Evropské unie, tedy věděl o tom, na jakou cestu se vydáváme, věděl o tom, na jaké podmínky se zavazujeme přistoupit.
Pokud by někdo pochyboval o tom, že jsme věděli, že i všichni zde často citovaní politici věděli o tom, do jaké Evropské unie vstupujeme nebo žádáme o vstup, pak bych si dovolil krátce - nebudu citovat celý text - ocitovat z memoranda, které bylo předáno tehdejším předsedou vlády panem Václavem Klausem italskému premiérovi Dinimu, tehdy premiérovi předsedající země Evropské unie, kde se praví následující slova:
Vláda České republiky tímto žádá o přijetí České republiky do Evropské unie. - Dále budu vybírat některé pasáže. - Vláda České republiky si uvědomuje prospěšnost a nezvratnost procesu evropské integrace. Oceňuje odvahu a vizi zakladatelů Evropských společenství a jejich pokračovatelů, jejich trpělivost, houževnatost a realismus. Přes všechny obtíže a nedostatky zaručil - míněno vznik Evropských společenství - členským státům na dlouhá desetiletí mír, politickou stabilitu, korektnost mezinárodních vztahů, nebývalé svobody a hospodářskou prosperitu a tyto výdobytky vyzařuje i do svého okolí. Z tohoto a mnoha dalších důvodů je Česká republika oddána idejím liberalizace ekonomických aktivit a mezinárodních ekonomických vztahů. Proto sdílí přesvědčení, že integrační procesy a zejména vytváření jednotného vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie jsou adekvátním prostředkem, jak otevřít prostor pro rozvoj dynamických evropských sil v Evropě. Vláda České republiky zároveň akceptuje i ostatní mimoekonomické aspekty evropské integrace. Český národ teprve nedávno opětovně nabyl své plné státní svrchovanosti. Vláda České republiky však nezvratně dospěla k témuž závěru, k jakému dospěly v minulosti vlády dnešních členských států, že v moderním evropském vývoji je výměna části vlastní státní svrchovanosti za sdílený podíl na suverenitě nadstátní a na spoluzodpovědnosti nevyhnutelná jak pro prospěch vlastní země, tak pro celou Evropu.
Tolik pasáže z memoranda podepsaného tehdejším předsedou vlády Václavem Klausem.
Přes dílčí nesouhlas s některými pasážemi projevu pana předsedy vlády neučiním za náš poslanecký klub více, než že podpořím návrh usnesení, které zde uvedl ve snaze neexponovat dále některé osobní tóny této diskuse. Za sebe a za náš poslanecký klub si dovolím vyjádřit doufání, naději, že i významní politici České republiky se podle tohoto usnesení budou v budoucnu řídit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má předseda poslaneckého klubu ODS Tlustý, připraví se pan poslanec Fajmon.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych dvakrát vystoupil k tomuto tématu. Dvakrát proto, že bych chtěl oddělit první od druhé části svého vystoupení.
V té první se chci věnovat tomu, že pan kolega Pešek - tak jako mnoho jiných, kteří iniciovali projednávání tohoto bodu, v tuto chvíli není přítomen ve sněmovně. Když mě pan kolega Pešek vzal do úst a v uvozovkách ve svém projevu navázal na můj včerejší projev a uvedl "Karel Kühnl jako navrhovatel tohoto bodu je na zahraniční cestě v Berlíně, takže bohužel nebude moci reagovat". Tahle velmi neutrální věta vytváří dvě iluze. První iluze je, že ho někdy někam poslal, druhá iluze, že se omluvil. Nikdo ho nikam neposlal, tedy možná ho někdo někam poslal, ale nebyla to Poslanecká sněmovna. Nechal jsem ověřit, zda organizační výbor projednal jeho cestu do Berlína. Dovoluji si prohlásit, že je ověřené, že nikoliv. Stejně tak jsem ze stenozáznamu na začátku jednání dnešního dne ověřil, že se z dnešního jednání neomluvil. Nebudu citovat z jednacího řádu, ale nejněžněji, jak jsem schopen, si dovolím naznačit imunitnímu výboru a jeho předsedovi, že jeho postup není v souladu s § 9 našeho jednacího řádu. To je mé první vystoupení.
Nyní to druhé. Celá diskuse, která zde dosud proběhla, ukazuje pozoruhodnou věc. Diskutováno je téměř vše, co nebylo v projevu pana předsedy Klause v Bruselu uvedeno, všichni se vyhýbají diskusi těch základních otázek, které on ve svém projevu při jednání v Bruselu položil. Podle mého názoru je nepoložil jenom komisaři Verheugenovi a Evropské unii, ale zejména je položil české společnosti.
Dovolte, abych si dovolil soustředit vaši pozornost na ty tři věci, které jsou klíčové. První - a o té mimochodem nebylo v Bruselu vedeno jednání, proto návrh usnesení, které předkládá sociální demokracie, se snaží odvést pozornost k jinému tématu. Abych to řekl slovy pana předsedy Špidly - přeci není pochyb o tom a není rozdílu mezi demokratickými politickými stranami České republiky v tom, že evropský projekt je projekt, na kterém se chceme podílet. ODS opakovaně dokonce uváděla, že k této naší účasti na tomto projektu nevidíme alternativu. Ale o tom tady není diskuse. K tomu předevčírem v Bruselu žádná slova nepadala.
Pokud by padala - a teď trochu skáču na špek těch, kteří chtějí odvést pozornost - tak k tomuto tématu mi dovolte, abych splnil to, k čemu mě vyzval předseda partnerského výboru francouzského Národního shromáždění, se kterým jsem spolu s delegací rozpočtového výboru jednal a který pravil: Zmocňuji vás, pane kolego, abyste všude říkal, co já, předseda příslušného výboru francouzského Národního shromáždění, si myslím. On si myslí, že Česká republika není dnes členem Evropské unie proto - jak je nám neustále podsouváno - že by se málo připravila na své členství v Evropské unii, ale proto - a to zdůrazňuji - že Evropská unie neprovedla nezbytné reformy, které by umožnily akceptovat jakoukoli novou členskou zemi.
***