(10.00 hodin)
(pokračuje Langer)
Ti, kteří se budou chtít podívat do stenozáznamu jednání Poslanecké sněmovny, by mi měli dát za pravdu.
Již tehdy, před třemi lety, jsem žádal o vědecké zhodnocení, na jehož podkladě bychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jaký přístup zvolit, a předejít tak plýtvání prostředky, nebo dokonce zhoršení situace. Můj požadavek tehdy vyslechnut nebyl, zákon byl přijat i přes tehdejší veto prezidenta republiky.
Vláda si nicméně v souvislosti s tímto zákonem - a tuším, že jsem to byl mimo jiné také já, kdo plédoval pro přijetí doprovodného usnesení - zadala studii, která měla sledovat dopady této novely v praxi. Je škoda, že nám pan ministr vnitra nebo pan ministr vlády, který je za tuto věc zodpovědný, nedoručili do Poslanecké sněmovny v souvislosti s projednáváním tohoto návrhu zákona a v souvislosti s negativním stanoviskem vlády projekt analýzy dopadů novelizace protidrogové legislativy. Myslím si, že je to škoda, protože když už vláda tento úkol zadala, když už vláda tento úkol zaplatila, když už my o tomto problému zde jednáme, potom jsme měli mít tento materiál k dispozici a je mi líto, že tento materiál zde není. Nechci pátrat po tom, který z členů vlády se silou své moci úřední či politické zasadil o to, aby tento materiál poslanci při projednávání této novely k dispozici neměli. Je to škoda, protože to je veřejný dokument, je to dokument, který si zadala vláda, a my jsme parlament, vůči kterému je vláda zodpovědná.
Nicméně výsledky této studie, jak na ni již odkazoval pan předkladatel a paní zpravodajka, jsou k dispozici na webových stránkách meziresortní protidrogové komise vlády. Doporučuji stránku www.vlada.cz. Já se ještě k výsledkům této studie vrátím. Nicméně bych se chtěl věnovat mezinárodním souvislostem, protože i ty sehrály v procesu přijímání zákona významnou roli a studie samotná se jim nevěnovala.
Jedním z argumentů předkladatelů a zastánců zákona bylo, že po nás takový zákon vyžadují mezinárodní orgány, že by jeho neexistence mohla významně ohrozit např. vstup do Evropské unie. Ministr vnitra ve svém vystoupení se k této mezinárodněprávní závaznosti takového ustanovení již vyjadřoval. Já bych chtěl provést jen krátkou procházku a přehlídku toho, jak vypadá situace ve světě.
Již v době, kdy byla novela přijímána, to je v roce 1997, nebylo držení drog pro vlastní potřebu trestné v Itálii a Španělsku. Od roku 2001 není trestné v Portugalsku, kde byla trestnost držení drog pro vlastní potřebu zavedena v roce 1996 a nyní je zrušena právě na základě vědeckého vyhodnocení, zaměřeného výhradně na využívání nákladů v represivním sektoru. Prosazování toho zákona se ukázalo jako velmi nehospodárné ve smyslu využívání omezených zdrojů státního rozpočtu. To je možná jedno z témat, u kterého se nestřetneme, když říkám, že stojí za to definovat racionální přístup v protidrogové politice ve prospěch celé společnosti a že jedním z kritérií je také ekonomický základ takového přístupu, a ten ekonomický základ přístupu, který byl zvolen, se ukazuje jako velmi nákladný.
Vedle zemí, které jsem zmiňoval, se dalších sedm zemí explicitně rozhodlo zákon neprosazovat, například v Německu odložit trestní případ, pokud není způsobena přímá škoda jiné osobě nebo uživateli, Belgie, v současnosti předsedající stát Evropské unie, a Švýcarsko dokonce předstihly Nizozemí v dekriminalizaci konopí a dekriminalizují pro dospělé osoby i jeho pěstování v malém množství. To není věc, po které bych volal, jen uvádím přehled situace kolem nás. K tomuto trendu se v Evropě připojila i země, která bývá označována jako synonymum konzervatismu, a to Velká Británie, a to dokonce napříč politickým spektrem. Ač politik, který se hlásí k liberálně konzervativnímu vidění světa, nemohu nepřipomenout velmi zajímavou příhodu z Velké Británie, kdy stínová konzervativní ministryně vnitra žádala přitvrdit v oblasti protidrogové politiky státu, a teprve na reakci sedmi členů stínové vlády konzervativní strany toto stáhla. Konzervativní strana v té době nabrala výrazně realističtější kurs, a nyní dokonce podporuje návrh tzv. Home office na překvalifikování marihuany do "class C", tedy do kategorie třetí, pokud jde o kategorizaci.
V prosinci loňského roku výroční zpráva Evropské unie konstatovala, že národní protidrogové politiky stále více zavádějí vyvážený přístup, spočívající ve větším důrazu na snižování poptávky, to je na prevenci, léčbu a snižování škod oproti snižování nabídky, tedy represe. Cituji: "Stále častější je depenalizace užívání drog. Vládne konsensus, že uživatelé drog by neměli být trestáni, a ve stále větší míře se používá alternativ trestu."
Myslím, že je zřetelné, že evropský trend jde v opačném směru, než byl ten, který byl nastartován při přijetí tohoto zákona, a že argument tehdejších předkladatelů zákona o potřebě vyhovět mezinárodním normám nebyl zcela opodstatněný. Myslím, že je škoda, že ve vystoupení pana kolegy Janečka například chyběla reflexe takovéto situace kolem nás, protože není to tak jednoznačné, jak jeho pohled zde byl prezentován. Můžeme být ve sporu v jednotlivostech, ale hovoříme-li o trendech, já si troufám říci, že trend k depenalizaci užívání drog a dekriminalizaci uživatelů drog je zde patrný.
Vrátil bych se zpátky k výsledkům oné vládní studie. Analýza dopadu novelizace drogové legislativy podobně jako její portugalská předchůdkyně prokázala ekonomickou ztrátovost trestnosti držení drog pro vlastní potřebu. Myslím, že se všichni shodneme, že přepočítávat lidské zdraví, ať už psychické, nebo fyzické, na peníze, je poněkud ošemetné, a já souhlasím s takovýmto argumentem. Důležité je, že studie skutečně prokázala, že zavedení zákona, jehož zrušení nyní projednáváme, nesnížilo užívání drog v České republice ani nijak neovlivnilo již od roku 1997 příznivé trendy promořenosti naší školní mládeže co do tvrdých drog a také postoje našich žáků a studentů k takzvaným tvrdým drogám jsou od přelomu 1997 a 1998 méně tolerantní.
Trestnost držení všech nelegálních drog naštěstí tento příznivý trend nezhoršila, i když existovaly důvodné obavy z takového efektu. Já se hlásím k tomu, že jsem prezentoval ony důvodné obavy. Nyní říkám, že se naštěstí nesplnily, a jsem rád, že nebyly naplněny.
Je tedy nutno jasně říci, že stejně jako se neprokázaly žádné pozitivní dopady trestnosti držení drog pro vlastní potřebu, neprokázaly se jednoznačně ani žádné dopady negativní, tedy kromě dopadů na onen zmíněný trestní systém, dopadů, které jsou zde velmi detailně analyzovány, a dopadů, které jsou relativně snadno ekonomicky kvantifikovatelné a spočitatelné. Tato studie se pohybuje kolem 40 mil. Kč a já jsem bytostně přesvědčen - protože jsem studoval jak metodiku, tak studii samotnou - že jsou to náklady výrazně podhodnocené.
Náklady by mohly být několikanásobně větší, pokud by náš trestní systém a orgány činné v trestním řízení byly velmi důsledné, já bych řekl předůsledné, a kdyby výsledkem existence tohoto zákona bylo více než oněch 235 stíhaných osob. Myslím, že z tohoto čísla 235 jasně vyplývá, že tento zákon nebyl v praxi prosazován.
Teď se můžeme radovat, můžeme být smutní, můžeme děkovat tomu, že orgány činné v trestním řízení jsou natolik osvícené, aby věděly, co má smysl, co se vyplatí, co nemá smysl a co se nevyplatí. Mne na jedné straně tato skutečnost může těšit jako lékaře, jako právníka mě ale těšit určitě nemůže, protože tento postup orgánů činných v trestním řízení může být také popsán jako popření jednoho ze základních principů našeho trestního práva, tedy zásady oficiality, kdy jsou orgány činné v trestním řízení povinny stíhat každý trestný čin, který se stal.
***