(9.50 hodin)
(pokračuje Gross)
Byl bych rád, kdybyste ty věci, o kterých jsem zde hovořil, opravdu brali vážně. Snažil jsem se vyloučit argumentaci, která by byla pocitová, nebo argumentaci, která by byla subjektivní. Spíše jsem se snažil na příslušné úmluvě OSN, na statistikách, například té francouzské, na právních dopadech vypuštění § 187a dokázat, že řešit ten problém takto je nesprávné. Čímž se opravdu nebráním tomu, aby § 187a byl nahrazen nějakým jiným textem.
Nemyslím si, že jsme to schopni zvládnout v této chvíli. Byl bych raději, kdyby tato tematika se odehrávala zde na půdě Poslanecké sněmovny v době, kdy na to budeme mít více času a méně vášní, které by mohly být do určité míry spojeny i s předvolební atmosférou. Z tohoto důvodu dávám návrh na vrácení tohoto návrhu předkladateli k dopracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře.
Technické sdělení: pan poslanec Korbel má náhradní kartu č. 2.
Nyní bude hovořit pan místopředseda Langer, připraví se Dalibor Matulka. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte mi nejprve, před vlastním vystoupením k tomuto návrhu zákona, několik drobných postřehů.
Jsem přesvědčen, že k tomuto problému, tedy k problému drog, nejsou dva možné a jediné pohledy a přístupy, tedy na jedné straně tzv. represivní a na druhé straně tzv. liberální. Myslím, že bychom se měli pokusit oprostit se od takovéto dichotomie a pokusit se definovat jiný přístup, který já dlouhodobě nazývám přístupem racionálním. Racionálním v tom smyslu, že je to přístup, který znamená oproštění se od emocí, pocitů, politické orientace, přístup, který je postaven na pragmatickém vztahu k tomuto problému v tom smyslu, že se vyplatí zvolit daný přístup proto, že je nejvíce výhodný pro společnost jako pro celek. Proto říkám, nehrajme si se slovíčky represionista na jedné straně a liberál na straně druhé, ale zkusme se alespoň shodnout na tom, že optimální pro společnost jako celek by bylo definování racionálního přístupu. Možná že by nám to přinejmenším pomohlo zbavit se emocí při projednávání tohoto bodu. To za prvé.
Dále bych chtěl reagovat na vystoupení předkladatele. Myslím si, že na tomto návrhu není špatné to, že přišel, myslím si, že je dobré, že přišel. Byl bych kritický v tom smyslu, kdy přišel. Myslím, že nestačí být sám přesvědčen o tom, že mám pravdu, že můj pohled na věc je správný, ale kromě toho je třeba také o svém pohledu na svět, o své pravdě, o svém přesvědčení přesvědčit ostatní, od kterých očekávám a potřebuji pomoc a spolupráci. Myslím si, že tady se při předložení a zpracovávání návrhu ledacos zanedbalo, resp. mohlo se udělat víc. Přinejmenším ona studie dopadů drogové novely by měla být k dispozici všem poslancům. Předtím, než tento návrh měl přijít do sněmovny, se měla věnovat větší energie tomu, aby předkladatel získal větší podporu Poslanecké sněmovny, alespoň od těch kolegů, kteří jsou připraveni naslouchat a přemýšlet o tom, jak zní definice racionální protidrogové politiky státu.
Připomínka třetí se týká vystoupení pana kolegy Janečka. Ačkoli mám na svět v této oblasti naprosto odlišný pohled, nemohu než ocenit přístup pana kolegy Janečka, který je dlouhodobě konzistentní. Konzistentní je v tom, jak vystupuje v této sněmovně v návrzích týkajících se problematiky tabáku, alkoholu a koneckonců také těch nealkoholových drog. V tomto smyslu je dobré vědět, že mezi námi jsou kolegové a kolegyně, kteří jsou přesvědčeni o svém pohledu na svět, a je dobré, že jej alespoň nemění, ale jsou v tomto smyslu konzistentní.
Co mě mrzí, je, že postoj pana kolegy Janečka jako by zůstal stejný, tak jak byl kdysi, a ani trochu nereflektuje průběh doby a to, co doba přinesla. Pokud pan kolega Janeček definuje jednu ze svých priorit tak, aby nabídka drog byla zmenšena, tak se pod tuto tezi podepisuji a myslím, že se pod ni podepíše každý z nás. Problém je v tom, že jsme proto, aby nabídka drog byla zmenšena, aby došlo ke snížení počtu uživatelů drog, přijímali tento zákon. Byly to deklarace předkladatelů této novely, kteří říkali, že tato novela povede ke snížení dostupnosti drog a ke snížení počtu uživatelů drog. Myslím, že v tuto chvíli je možné konstatovat, že se to nesplnilo. Já nad tím nejásám, nemám z toho žádnou škodolibou radost, ale konstatuji, že čísla, která jsou k dispozici, jasně nasvědčují tomu, že se tento postup v tomto smyslu neosvědčil a že tato novela, která byla vydávána jako jeden z nástrojů ke snížení dostupnosti drog a ke snížení počtu uživatelů drog, tuto dostupnost nesnížila a počet uživatelů také ne.
Je proto čas se zamýšlet nad tím - a logický důvod pro to je - zda postup nemá být jiný. Předpokládám, že kolegové blízcí pohledu pana poslance Janečka budou navrhovat ještě přísnější postoj, aby cíle bylo dosaženo. Myslím si, že bychom měli přemýšlet opačným směrem.
Nicméně cíl zůstává stejný, dosaženo ho ovšem nebylo, proto je racionální a důvodné o tom postupu diskutovat zde teď.
Čtvrtá poznámka se týká vystoupení pana ministra vnitra. Pan ministr zde apeloval na to, abychom odlišili fakta a pocity. Stejně tak konstatoval, že vláda neschválila projekt analýzy dopadů novelizace protidrogové legislativy, protože v něm byly věcné chyby. Škoda že pan ministr neřekl, jaké to byly věcné chyby. Nicméně k tomu, jak postupovala vláda, mám jednu připomínku.
Vláda materiál sice neschválila, podle mých informací na základě razantního odporu právě ministra vnitra, nicméně vláda z logiky věci, tak jak nám ji popisoval ministr vnitra, měla ten materiál shodit ze stolu, neschválit ho, odmítnout ho, říci, že je nekvalitní, tendenční apod. Vláda to neudělala. Vláda materiál vzala na vědomí, ale zejména vláda si sama uložila celou řadu usnesení vlády, ze kterých vyplývá, aby tento materiál byl promítnut do protidrogové politiky tohoto státu.
Pojďme si teď vysvětlit, jaký je přístup vlády k tomuto materiálu. Jestli je to projekt analýzy, který je naprosto bezcenný, protože ho vláda neschválila, anebo je to materiál, který nebyl schválen kvůli tomu, že vláda chtěla mít v této věci jednotný postoj a ministr vnitra proti tomu protestoval. Nicméně věcný obsah, který je v analýze obsažen, vláda promítla do své protidrogové politiky. Myslím, že je to důležité vysvětlení a vyjasnění si tohoto postoje. Považuji to za klíčové proto, abychom nežili v přesvědčení platnosti informace ministra vnitra, že vláda to neschválila, a tudíž se k tomuto projektu analýzy dopadů novelizace protidrogové legislativy nemá vůbec přihlížet.
Mohl bych dále reagovat na mnoho bodů obsažených ve vystoupení pana ministra vnitra, o zaťatých pěstích policistů z národní protidrogové centrály. Myslím, že je zjevné, že tento zákon příslušníci této elitní protidrogové jednotky vůbec pro svou práci nepotřebují. Říká to i její velitel, že tento zákon jim vůbec nic neusnadnil ani nic neztížil a jeho neexistence předtím také ne.
Před téměř třemi lety na tomto fóru, na jednání Poslanecké sněmovny, jsem varoval před faktem, že tehdy projednáváme novelu trestního zákona, jejíž pravděpodobné dopady nejsou nijak analyzovány, novelu, která je doprovázena pravděpodobně nejhorší důvodovou zprávou k přijatému vládnímu návrhu zákona, jakou kdy stěny této Poslanecké sněmovny slyšely. Tohoto návrhu zákona, omlouvám se.
***