(14.30 hodin)
(pokračuje Kasl)
Na rozdíl od vládního stanoviska, které zde bylo citováno jako samostatný tisk, si dovolím tvrdit, že volba mezi třemi systémy není nesystémová a že navrhovaná novela naopak navrhuje výběr na jeden ze tří systémů s tím, že samozřejmě zamítá kombinaci těchto systémů. Návrh zákona, který předkládám za hlavní město Prahu, proto řeší možnost zavedení tří různých systémů a obec si vybere ten, který jí nejlépe vyhovuje, přičemž si nemůže vybrat kombinaci obou. Je to buďto systém místního poplatku, jak je navrhován zákonem, nic proti němu, nebo je to systém poplatků za komunální odpad, jak funguje například nyní v Praze, anebo je to systém smluvního vztahu mezi občany či vlastníky nemovitostí a subjektem, který sváží odpad. Příklad je Plzeň.
Zastupitelstvo hlavního města Prahy ve svém návrhu zohlednilo všechny připomínky a požadavky Svazu měst a obcí, a proto mohu hovořit o plné podpoře Svazu měst a obcí tomuto návrhu.
Dámy a pánové, já se domnívám, že toto je asi nejjednodušší shrnutí principu návrhu - možnost volby, možnost svobodné volby v jedné obci - a musím konstatovat, že kdybyste ve speciálním způsobu projednávání, § 90 odst. 2, umožnili zrychlené projednání tohoto zákona, tak nikomu nezpůsobíte žádnou činnost navíc. Všichni, kdo se chystají na kapitační platby, si je zavedou, všichni, kdo mají dnešní systém, ho nechají fungovat i nadále, jen je důležité, aby účinnost byla pokud možno k 1. 1., neboť tím by se oba systémy potkaly a tím by se vlastně jen rozšířila škála možností o možnost komunálního odpadu nebo ponechání smluvních vztahů.
V případě, že by byl projednáván zákon v běžném postupu, to znamená první, druhé a třetí čtení v časech, které jsou k tomu příslušné, je otázka, jak se k tomu města postaví. Plzeň je rozhodnuta ponechat smluvní vztahy, neboť se domnívá, že je to vztah dvou subjektů, s nimiž obec nechce mít nic společného. V Praze jsme připraveni přijmout vyhlášku, ale upozorňuji, že to znamená pro běžnou rodinu zdražení systému svozu, znamená to již zmiňovanou demotivaci, znamená to zcela nesystémový postup v odpadovém hospodářství.
Dovoluji si vás proto požádat váhou 55 hlasů Zastupitelstva hlavního města Prahy, abyste tento návrh podpořili. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu primátoru Kaslovi. Zpravodajem pro toto prvé čtení byl určen organizačním výborem pan poslanec Jan Bláha, který je omluven na dnešní jednání, a je navrženo výborem, aby se této zpravodajské role ujal pan poslanec Libor Ambrozek. Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu zpravodaje, je nutné tuto změnu odhlasovat jako procedurální návrh.
Já vás všechny odhlašuji a prosím o novou registraci.
O tomto návrhu budeme rozhodovat v hlasování pořadové číslo 299, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento procedurální návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 299 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 115 vyslovilo 110 a nikdo nebyl proti.
Konstatuji, že zpravodajem pro první čtení se stal pan poslanec Libor Ambrozek, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Libor Ambrozek: Vážená paní předsedající, pane primátore, kolegyně a kolegové, dovolte mi zpravodajské vystoupení ke sněmovnímu tisku 1116, který je identický s tiskem 1110, který skupina kolegů vzala zpět.
Stejně jako pan primátor se vrátím krátce do historie. Jak už on zmínil, skupina především velkých měst a obcí iniciovala na přelomu roku 1998/99 novelu zákona o odpadech, která by místo smluvního vztahu, který byl hodnocen jako nevyhovující právě pro problematiku jeho oboustranného plnění, iniciovala novelu zákona, který by v podstatě zavedl kapitační platbu, zavedl poplatek za komunální odpad. Tehdy spolu s kolegou Krátkým a Ondrušem jsem patřil mezi předkladatele tohoto zákona a chtěl bych připomenout, že novela nakonec byla přijata i přes velký odpor Senátu a prezidenta a jednání vrcholilo stížností skupiny senátorů Ústavnímu soudu, protože se domnívali, že byla porušena Listina základních práv a svobod, především proto, že nebyla stanovena horní hranice tohoto poplatku a že byli v podstatě jako plátci označeni majitelé nemovitostí. Ústavní soud zároveň doporučil, že by bylo mnohem organičtější začlenit tento poplatek do struktury místních poplatků, protože je to podle názoru Ústavního soudu odůvodněno především veřejným zájmem na ochraně životního prostředí před znečištěním odpady.
Novela nakonec vstoupila v březnu 2000 v platnost, a jak uvedl pan primátor, řada měst si přesto ponechala smluvní ujednání, řada měst zavedla poplatek za komunální odpad. Měli jsme obavy, že tento poplatek může Ústavní soud zrušit a že řada měst a obcí nebude mít podle čeho vybírat platby za komunální odpad. Měli jsme také obavy, že poplatek bude obtížně vymáhatelný, protože se nepodařilo ho zcela perfektně začlenit pod zákon o správě daní a poplatků. Přesto systém fungoval a v řadě měst vedl k razantnímu snížení počtu černých skládek a vedl také ke slušnému výběru.
Dovolím si polemizovat s panem primátorem v bodu, že zavedení kapitační platby je protiekologické. Jsem přesvědčen, že systém, kdy lidé houfně tvrdili, že nemají žádný komunální odpad, a potom ho za nocí sypali do příkopů, odváželi na chalupy nebo sypali sousedům do popelnice, nebyl správný a zkušenosti z mnoha měst, kde právě zavedení kapitační platby vedlo ke zvýšení množství odpadu až o 30 - 40 %, ukazují, že odpad musel dříve někde končit. Vím, že to není úplně stoprocentně spravedlivé, to je těžko jakýkoli systém, že to postihlo i lidi, kteří velmi poctivě třídili a odpadu měli velmi málo, ale v českých poměrech, bohužel, jen kapitační platba vede k ekologickému chování.
Když proto vláda předložila - a chtěl bych uvést termín - 31. srpna 2000, to znamená před více než rokem a čtvrt, vládní návrh zákona o odpadech, tehdy to byl sněmovní tisk 705, navrhla v podstatě po doporučení Senátu i Ústavního soudu začlenit tento poplatek do struktury místních poplatků. Samozřejmě s tím, že by byl překlopen později do obecní daně. První čtení proběhlo 24. října 2000, 27. února 2001 byl tento zákon schválen, to znamená, že už několik měsíců mají všechna města k dispozici jeho text. My jsme tehdy na návrh Prahy ve výborech ve sněmově podpořili variantu, aby i nadále byli vlastníci nebo správci nemovitostí povinni pro obce poplatky vybírat. Senát nám to znovu vrátil a my jsme v opakovaném hlasování 15. května 2001, tedy před více než půl rokem, názor Senátu respektovali a majitelům nebo správcům nemovitostí jsme v podstatě dali pouze tu možnost, to znamená, že tam dojde k dohodě, a ve většině měst k ní dochází, že majitel nebo správce nemovitostí může pro obec poplatek vybírat s tím, že nahlásí obci jména těch, za které to vybral, a obec potom zbytku neplatičů vyměří poplatek platebním výměrem a bude to z nich vymáhat.
Stejně tak jsme umožnili, aby byl poplatek odváděn společným zástupcem za domácnost, takže obavy Prahy nebo některých velkých měst, že dojde k nutnosti vybírat od statisíců jednotlivců poplatek, si myslím, že nejsou na místě, a pokud vím, i Praha má s většinou svých vlastníků nebo správců nemovitostí dohodnuto, že to pro ni budou vybírat dál. Proto úvahy o nárůstu administrativy jsou podle mého názoru velmi nadnesené.
Jeden konkrétní příklad. Mám informace, že pro město o velikosti 10 až 15 tisíc obyvatel to bude nárůst jednoho pracovníka. Těžko to bude pro Prahu znamenat nárůst o 200 pracovníků. Ale co je mou hlavní výhradou proti tomuto návrhu zákona?
***