(15.30 hodin)
(pokračuje Frank)
Navíc je možno říci, že na neustále se zhoršující ekonomickou situaci obyvatelstva má velmi neblahý vliv i postupný odliv mezinárodní pomoci a roste nespokojenost nejvíce postižených vrstev obyvatelstva - nezaměstnaných, válečných veteránů, ale i jednotlivých profesních skupin.
V obecné podobě je tedy možný jediný závěr pro celkovou bezpečnostní situaci. Dovolím si tvrdit, že představy o uspořádání tohoto regionu se míjejí účinkem. Daytonské dohody nejsou plněny tak, jak se v rámci mezinárodního společenství, zejména v NATO, předpokládalo. Je tedy do jisté míry příznačné pro oficiální vládní hodnocení, že ani náznakem nejsou uvedeny ani pravé příčiny, ale pouze se konstatuje skutečný stav. Tento pohled dává za pravdu předchozím hodnocením, kdy KSČM dlouhodobě upozorňovala na to, že hluboké národnostní, náboženské a zřejmě i sociální kořeny balkánské krize se nedají řešit na pozadí geopolitických a strategických zájmů mocností v tomto regionu, a již vůbec ne tím nejhorším způsobem, to je vojenskou silou. Jsem přesvědčen, že i působnost vojenských kontingentů je již pouhý následek stavu předchozího.
Vládní předloha tedy nadále předpokládá působení kontingentu Armády České republiky a policistů v této oblasti. Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a vážení kolegové, že teprve čas ukáže, do jaké míry naše přítomnost napomohla k udržení nezbytné míry stability v tomto regionu.
Přesto bych rád Poslaneckou sněmovnu upozornil, že poslanecký klub KSČM trvá na svém dlouhodobém stanovisku, které odmítá působení českých vojenských jednotek v zahraničí v zájmu NATO, byť je v tomto případě konáno pod rouškou příslušných rezolucí Rady OSN, ale jsme přesvědčeni, že v jednostranném zájmu. Dávám tím tedy na vědomí, že nepodpoříme ani tento vládní návrh na další působení sil a prostředků Armády České republiky v operacích mezinárodního společenství na Balkáně. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Frankovi. Ptám se, zda se dále někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou a ptám se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím.
Ptám se pana ministra, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Není tomu tak. Pan zpravodaj si také nepřeje přednést závěrečné slovo.
Vzhledem k tomu, že usnesení, o kterém máme hlasovat, se týká přijetí usnesení o souhlasu s vysláním ozbrojených sil České republiky, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, a to podle článku 39 odst. 3 Ústavy České republiky. Kolegyně a kolegové, já si netroufám doufat, že nás byť jen tolik v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně je. Znamená to, že jsem nucena přerušit projednávání tohoto bodu, o kterém budeme hlasovat o některém z příštích dnů.
Projednávání tohoto bodu tedy je v tuto chvíli přerušeno.
To ovšem nebrání tomu, abychom projednali ještě některé další body, a to číslo 126 - Zpráva vlády o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2001, sněmovní tisk 1120. Nevidím ovšem zpravodaje pana poslance Tlustého, takže vznáším dotaz, zda pan zpravodaj Tlustý je v Poslanecké sněmovně připraven odůvodnit tento návrh. (Poslanec Tlustý nebyl k dispozici.)
Kolegyně a kolegové, pokud byste nebyli proti tomu, mohli bychom projednat ještě zprávu pana ministra Kužvarta, na kterou pan ministr Kužvart velice čeká, a byl by velmi rád, kdyby tato zpráva byla projednána. Takže kdyby v Poslanecké sněmovně nikdo nebyl proti tomu, mohli bychom bez konečného hlasování v tuto chvíli ještě projednat bod
132.
Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2000
/sněmovní tisk 1137/
Tuto zprávu uvede ministr životního prostředí Miloš Kužvart, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážená sněmovno, děkuji za vaši ochotu, a vzhledem k tomu, že ve sněmovním tisku č. 1137 jsou obsaženy v příslušných přílohách i detailní číselné údaje, omezím se pouze na velmi stručné konstatování, že součástí tohoto materiálu je i srovnání významných indikátorů stavu a vývoje životního prostředí naší republiky se zeměmi Evropské unie a se zeměmi OECD, a poprvé také srovnání s vybranými kandidátskými zeměmi - Maďarskem, Polskem a Slovenskem.
Co se týká srovnání hlavních čísel, uvedu pouze dva kontrolní údaje: emise tuhých látek klesly v období roku 1999 až 2000 o 15,8 % a emise oxidu siřičitého klesly v mezidobí 1999 až 2000 o 1,3 %. V posledním období lze také na naprosté většině měřicích stanic pozorovat pokles koncentrací arzenu, kadmia a olova v ovzduší.
Co se týká ochrany vod, i zde můžeme konstatovat, že došlo k eliminaci nejvyšší třídy stupně znečištění na řekách Labi, Vltavě, Moravě, Dyji a Odře.
Další údaje, týkající se dalších složek životního prostředí, jsou, jak jsem uvedl, podrobně obsaženy v přílohách této zprávy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane ministře. Prosím, aby tento návrh uvedl pan poslanec Aubrecht, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2000 hodnotí stav životního prostředí České republiky z hlediska silných i slabých stránek, pozitivních očekávání a případných rizik vývoje stavu životního prostředí. Součástí materiálu je i srovnání významných indikátorů stavu a vývoje životního prostředí České republiky se zeměmi EU a OECD a poprvé také srovnání s vybranými kandidátskými zeměmi - Maďarskem, Polskem a Slovenskem, připravujícími se na členství v Evropské unii. Zpráva rovněž informuje o postupu přípravy České republiky na vstup do Evropské unie.
V letech 1990 až 2000 došlo k zásadnímu snížení emisí hlavních znečišťujících látek, a v roce 2000 ke stabilizaci snížené úrovně znečišťování ovzduší. Emise tuhých látek v uvedeném období klesly o 91 % a oxidu siřičitého o 86 %. U emisí dusíku ze stacionárních zdrojů došlo k poklesu o 53 %. Problémem však jsou emise této škodliviny z mobilních zdrojů, u kterých došlo k nárůstu na 112 %.
S těmito výsledky souvisí i stabilizace zvýšené kvality ovzduší ve většině ukazatelů s výjimkou přízemního ozonu. V posledním období lze na naprosté většině měřicích stanic pozorovat také pokles koncentrací arzenu, kadmia a olova v ovzduší.
V oblasti ochrany vod došlo mezi léty 1990 až 2000 k dalšímu poklesu množství vypouštěných znečišťujících látek z bodových zdrojů do povrchových vod. Tomuto trendu odpovídá také stálé zvyšování kvality povrchových vod ve významných tocích Labi, Vltavě, Moravě, Dyji a Odře, jejichž důsledkem je únik z páté třídy čistoty vody, což je nejhorší stupeň znečištění.
***