(15.40 hodin)
(pokračuje Gross)
Byla poměrně rozsáhlá obecná rozprava v Senátu. Na závěr podrobné rozpravy byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které jsou myslím akceptovatelné a v některých případech vedou ke zlepšení některých oblastí, které se snaží přestupkový zákon řešit, v jiných jsou řekněme neutrální, ale to saldo přijatých pozměňovacích návrhů je podle mého názoru kladné.
Znamená to tedy, že doporučuji senátní verzi. Jen pro ilustraci bych uvedl několik věcných změn v tom návrhu, které tam jsou obsaženy.
První věcná změna se týká průběhu lhůt k projednávání přestupků. Senát tu nepodpořil stanovisko, které měla Poslanecká sněmovna, to znamená prodloužení běhu lhůt promlčení pro projednání přestupků. Nicméně je tam taková pojistka, že do běhu lhůt se nezapočítává doba projednávání příslušného činu v trestním řízení, což znamená, že ta jedna výhrada, ten jeden důvod, proč jsme tuto věc předkládali, odpadl touto textací, kterou Senát přijal, čili tam to saldo je mírně negativní, ale u ostatních pozměňovacích návrhů již je to saldo do značné míry pozitivní.
Týká se to nové skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. To se týká určité větší ochrany pro osoby, které mají vyhrazené parkování, to znamená pro invalidy. Tam bude umožněno odtáhnout vozidlo osobě, která nepovoleně na tomto místě parkuje, a to na náklady majitele tohoto vozidla. To je tedy jedna věcná změna.
Další věcná změna se týká navrhovaných skutkových podstat na úseku matrik, jmen a příjmení. Původní návrh, který přišel z Poslanecké sněmovny, počítal se zavedením nedbalostního přestupku v této oblasti. Senát nadále počítá pouze s úmyslným zaviněním tohoto přestupku. Nicméně po diskusích, které jsme měli, myslím, že textace, jak byla přijata, je doporučeníhodná.
Závěr tedy je, že doporučuji Poslanecké sněmovně schválit tento vládní návrh zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které schválil Senát. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Táží se zpravodaje Pavla Němce, zda si přeje vystoupit.
Poslanec Pavel Němec: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřit k návrhu novely zákona o přestupcích a k vrácené senátní verzi, resp. k pozměňovacím návrhům, se kterými nám Senát tento návrh zákona vrátil.
Nebudu příliš zřetelně rozebírat obsahově změny, které přijala Poslanecká sněmovna proti dosavadnímu právnímu stavu, a jakým způsobem se k věci postavil Senát. Mám za to, že tyto dvě verze nejsou příliš odlišné. Jednotlivé detaily zde uvedl pan ministr Gross, v čem se liší senátní verze a verze Poslanecké sněmovny, a jistě i pan senátní zpravodaj k tomu pár slov řekne.
S čím bych ale chtěl vystoupit velmi důrazně, a prosím, abyste tomu věnovali pozornost, je situace, kdy jsem zjistil, že ve znění návrhu Poslanecké sněmovny, které bylo postoupeno Senátu, došlo k chybě. Došlo k chybě v tom smyslu, že ústavně právní výbor u § 20 přijal pozměňovací návrh, kdy dosavadní text § 20 se označuje jako odst 1, tedy dosavadní text § 20 stávajícího zákona se označuje jako odst. 1, a doplňuje se nový odst. 2, který včetně poznámky pod čarou zní: "Do běhu lhůty podle odst. 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního právního předpisu."
Bohužel tento pozměňovací návrh, který byl schválen i plénem Poslanecké sněmovny, nebyl správně přepsán do znění postoupeného Senátu. Senátu byla postoupena verze, která konstruuje § 20 tak, že zavádí, jak původně počítal vládní návrh zákona, subjektivní lhůtu jednoho roku na projednání přestupku a objektivní lhůtu na projednání přestupku dva roky. Následně tedy pak projednával věc Senát a je velmi zajímavé, že Senát, aniž by měl autentickou materii z Poslanecké sněmovny, vlastně svým pozměňovacím návrhem dospěl k témuž znění, které přijal předtím ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny a následně plénum Poslanecké sněmovny.
Takže přijmeme-li nyní verzi Senátu, i v této věci se dostaneme do shody Poslanecké sněmovny a Senátu, a ve Sbírce zákonů - v případě podpisu prezidentem republiky - bude publikováno to, co Poslanecká sněmovna skutečně přijala. Já jako zpravodaj mám tentýž názor jako pan ministr vnitra, že bychom měli přijmout verzi senátní. Pro případ, že by tato verze nebyla přijata a byla přijata verze Poslanecké sněmovny, pak pouze prosím, a to velmi důrazně, o to, aby text, který bude postupován k podpisu prezidentu republiky, byl uveden do souladu s tím, co Poslanecká sněmovna odhlasovala a co v této části odhlasoval i Senát - týká se to, jak řečeno, § 20, aby stávající text zákona, který dnes platí, byl označen jako odst. 1 a aby byl doplněn druhý odstavec, který vyjímá dobu, po kterou je vedeno trestní řízení pro ten skutek, ze započítání do promlčecí doby, neboli že trestní řízení o takovém skutku je důvodem k přerušení běhu promlčecí doby.
Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám rozpravu. Při novém projednávání návrhu zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy, což, předpokládám, všichni vědí.
Prosím nyní pana senátora Kuberu, aby se ujal slova.
Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, byl v Senátu projednán dvěma výbory. Ústavně právní výbor nepřijal k návrhu zákona usnesení. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost doporučil Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
V obecné rozpravě bylo poukázáno na to, že zákon č. 200/1990 Sb. byl od roku 1990 novelizován celkem 27krát, z toho jen v roce 2001 sedmkrát.
Samotné rozšiřování skutkové podstaty přestupků nevede k posilování právního vědomí. Jako příklad lze uvést zákaz používání mobilních telefonů, který nedodržuje prakticky nikdo. Přitom většina přestupků zůstává nezjištěna a náklady na realizaci pokuty ve výši Kč 1000 činí v průměru Kč 1800.
Řešení přestupků tzv. přestupkovými komisemi nezaručuje rychlý a spravedlivý proces. Také posunutá hranice trestnosti z 2000 Kč na 5000 Kč sice opticky sníží kriminalitu, ale zcela zahltí přestupkové komise.
Zazněl také názor, zda v zájmu snižování korupčního potenciálu nezvážit u některých přestupků pevné sazby.
Pozitivní je nesporně navržená možnost vymáhat pokuty podle zákona č. 337/1990 Sb., o správě daní a poplatků.
V obecné rozpravě zazněl také návrh tento návrh zákona zamítnout, který však nebyl přijat.
V podrobné rozpravě byla podána řada pozměňovacích návrhů, z nichž bylo Senátem přijato pět. K odůvodnění jednotlivých návrhů lze říci zhruba toto:
K pozměňovacímu návrhu č. 1 lze uvést, že novelizačním bodem č. 1 se navrhuje zrušit § 10 odst. 1 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož jsou soudci a státní zástupce vyňati z působnosti přestupkového zákona. Uvedená problematika je však již komplexně řešena v novém zákoně o soudech a soudcích. Je nelogické zrušovat jedno ustanovení zákona o přestupcích duplicitně. Proto se navrhuje uvedený novelizační bod vypustit.
K pozměňovacímu návrhu č. 2 lze říci, že přestupky jsou protiprávní jednání, jejichž společenská nebezpečnost je ve vztahu k trestným činům nepatrná. Sankce za tato protispolečenská jednání by proto měla následovat v co možná nejkratší době od jejich spáchání. Dlouhodobým a rozvláčným jednáním se účel přestupkového zákona vytrácí.
***