(17.30 hodin)
(pokračuje Nedvědová)
Pokud by projednávaný návrh zákona byl schválen, bude muset správce vodního toku přenést náklady spojené s čerpáním nebo převáděním vodního toku na ostatní odběratele povrchové vody v oblasti povodí, a zvýšit tak neúměrně regionální cenu povrchové vody. V případě, že by náklady spojené s čerpáním nebo převáděním vodního toku nepromítl do ceny povrchové vody, musel by stát pokrýt ztrátu státního podniku účelovou dotací ze státního rozpočtu.
Vzhledem k výše uvedeným faktům navrhuji tento zákon zamítnout v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu a na její úvod mám nejprve sdělení, že mi byl doručen seznam 50 poslanců, kteří podle § 90 odst. 3 zákona o jednacím řádu vyjadřují nesouhlas resp. námitku s projednáváním tohoto návrhu zákona podle § 90 odst. 2, tedy ve zrychleném projednávání.
Prvním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Zuna. Prosím.
Poslanec Milan Zuna: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, předložená novela zákona jednostranně zvýhodňuje těžební společnosti - přitom jsou některé zcela soukromé -, a to na úkor jiných hospodářských subjektů, a výrazně porušuje princip, na kterém je zákon o vodě postaven, to je princip "kdo užívá, platí". Jsem přesvědčen, že případ, kdy by náklady jedné skupiny podnikatelů byly hrazeny jinou skupinou podnikatelů, kteří se na činnosti důlní společnosti vůbec nepodílejí, i obyvatelstvem přes cenu pitné vody, nemá v Evropě obdoby. Nelze proto připustit, aby náklady na zatápění zbytkových jam po těžbě nerostů nesl státní podnik Povodí Ohře. Tyto náklady musí nést ten, kdo vodu odebírá, a nelze připustit, aby tyto náklady nesli ostatní odběratelé. Vyjmutí odběru vody pro rekultivaci, zejména vody čerpané a vody převáděné z povinnosti za odběr vody platit, by znamenalo výrazné zvýšení ceny služeb pro ostatní odběratele povrchové, čerpané i převáděné vody. Dle rozsahu odběru by to mohlo odhadem činit u vody povrchové cca třicetiprocentní nárůst, u vody čerpané až dvěstěprocentní nárůst a u vody převáděné sto- až stopadesátiprocentní nárůst ceny. V případě, že by se pro zatápění umělých prohlubní terénu nečerpala a nepřeváděla žádná voda a používalo se pouze přirozených přítoků, znamenalo by to neúměrné prodloužení doby potřebné pro zatápění, a s tím spojené i podstatně vyšší náklady např. na sanaci proti obrazným (?) jevům na budovaných nádržích, nebo by to mohlo znamenat až skutečnost, že by se některá jezera nemusela vůbec naplnit, např. Lom ČSA s minimálním objemem 235 milionů kubíků.
Při odběru maximálních přirozených přítoků pro zatápění jam by to znamenalo výrazné zvýšení ceny za odběr vody zejména pro Chemické závody Litvínov při zatápění Lomu Most, Ležáky, Lomu ČSA, Lomu Jan Šverma, Lomu Bílina, a to po celou dobu zatápění těchto lomů. Rozdíl v ceně za odběr vody mezi povrchovou a čerpanou vodou proti současnosti (by?) činil pro tohoto odběratele více než 50 milionů korun ročně v cenové úrovni roku 2001.
Výrazný nárůst ceny za odběr vody by pak postihl všechny odběratele, a to i obyvatelstvo v celém severozápadním regionu, ve kterém je pitná voda vyráběna převážně z povrchových zdrojů.
Vláda ve svém stanovisku 1139/1 vyjadřuje s předloženou novelou nesouhlas, který opírá mimo jiné o skutečnost, že pokud by byl předložený návrh zákona schválen, musel by správce vodního toku, kterým je Povodí Ohře, státní podnik, přenést náklady spojené s čerpáním nebo přiváděním vodního toku na ostatní odběratele povrchové vody v oblasti Ohře, a zvýšit tak neúměrně regionální cenu povrchové vody, nebo by bylo nutné tuto ztrátu státního podniku řešit na úkor státního rozpočtu, tedy na úkor všech daňových poplatníků.
Ze shora uvedených důvodů proto navrhuji předložený návrh zákona zamítnout. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Jako druhý je přihlášen pan poslanec Aubrecht, připraví se pan kolega Martínek.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vcelku tady byly velice dobře přečteny důvody, ale bohužel i předčitatelé nevěděli trochu, o čem mluví. Bylo to předloženo jenom určitou skupinou lobby.
Za prvé. Platbu za vodní rekultivaci platí stát, to znamená, že to je vlastně převod jenom z kapitoly do kapitoly pro určité ministerstvo. Naprosto není pravda, že jsou zvýhodněny důlní společnosti, protože důlní společnosti od roku 1993 vytvářejí jistý zisk na budoucí sanaci, ale nikoliv vodní, a ztráta jenom v současné době je 15 mld. na rekultivacích, což je odhadovaný dluh státu. Když k tomu připočteme několik miliard za vodu, nevím, jak to bude vypadat.
Samozřejmě se naprosto nebráníme tomu, aby se platba uskutečnila pro různá povodí za investice. To znamená ať za energie, nebo za vyvolané investice přečerpáváním vody, ale tady je přece nastaven poplatek, který je trochu o něčem jiném. Dostáváme se pak k takové abnormalitě, že stát platí státu za čerpání podzemní vody a vypouštění do vodoteče, a o pár set metrů dál se voda napouští do jiné jámy a má se platit znova za její čerpání.
Dále bych upozornil, že průmyslové podniky mají zvláštní vodovod, jeden dokonce, Labský vodovod, funguje v této oblasti od konce druhé světové války. To nemá absolutně nic společného se zatápěním jam.
Co se týče systému vodních rekultivací a množství vody, myslím si, že nejsme dost fundovaný orgán, abychom toto zde posuzovali. Myslím si, že tady velice dobře pracuje výzkumný ústav v Podbabě zde v Praze a má to dost připravené.
Trochu mně vyráží dech, když se tady přednášejí polopravdivé argumenty. Proto si myslím, že by bylo vhodné, když už nebude schválen tento zákon ve zkráceném čtení, aby bylo umožněno jeho další projednávání, kde bychom si mohli tyto argumenty vydiskutovat. Proto apeluji na vás, vážené poslankyně, vážení poslanci, abyste dali šanci se o těchto věcech vůbec bavit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dříve než dám slovo panu kolegovi Martínkovi, má prostor s faktickou poznámkou pan poslanec Zuna - který ji stáhl. Takže má slovo pan poslanec Martínek, připraví se pan kolega Hojdar.
Poslanec Radko Martínek: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan kolega Aubrecht tady upozornil na jednu podstatnou věc: že pokud budeme argumentovat platbami, tak bychom měli především vědět tu skutečnost, že to je opravdu platba z jedné kapsy do druhé kapsy, protože rekultivace, pokud je mi známo, platí z drtivé většiny, ne-li skoro všechny, stát. A tady v tomto případě to platí zcela určitě.
Já bych s panem kolegou Zunou souhlasil v tom, co tady říkal, kdyby to byla pravda. Předpokládám, že ani on, když jsme probírali tento šílený zákon, tak o některých věcech nehlasoval, ale proto připomínám, nikoliv vyčítám prostřednictvím vás, pane předsedající, že jsme tam schválili řadu slev a odpuštění plateb a v mnoha případech dokonce i vysloveně podnikatelským subjektům. Takže v zákoně tyto věci jsou. Jako příklad bych uvedl zvýhodnění společností - a zdůrazňuji společností nikoliv zemědělců - které se zabývají např. zavlažováním.
***