(17.40 hodin)
(pokračuje Martínek)
Já jsem přesvědčen o tom, že bychom měli brát zvláštní zřetel na těžce zkoušené přírodní prostředí oblastí, kde jsou povrchové doly. Pokud se voda nepoužívá vysloveně a pouze na rekultivace, neměli bychom ztěžovat ještě tak dost těžkou situaci, která v této oblasti je.
Z toho důvodu vás prosím, abyste schválili pokračování projednávání tohoto návrhu zákona tak, aby mohl vstoupit v platnost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Zuna, poté bude hovořit pan kolega Hojdar.
Poslanec Milan Zuna: Vážené kolegyně a kolegové, není pravda, že se jedná o přelévání peněz z jedné kapsy do druhé, protože Povodí Ohře, státní podnik, který by toto nesl, by to v podstatě musel nést ze své režie, protože to je státní podnik, který hospodaří, tím neprotékají státní peníze.
Druhá věc je, že doly jsou prostě povinny po své činnosti jámy zahladit a rekultivovat. Je logické, že to chtějí dělat vodou, protože to je totiž nejlevnější metoda. Je to levnější než zavážet všechno zeminou a osazovat.
Já jako rybář bych na jedné straně mohl vítat, že budeme samé jezero, ovšem na druhé straně opravdu nemohu souhlasit s tím, aby občané u nás v severočeském a západočeském regionu měli zvýšenou cenu vody nebo aby všichni daňoví poplatníci nesli na svých bedrech tyto náklady, které mají nést důlní společnosti.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Hojdar, poté pan poslanec Filip.
Poslanec Josef Hojdar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych vás chtěl požádat o jednu věc. Diskuse, která se tady rozvinula, je jako diskuse němého s hluchým. Řekl bych, že řada našich kolegů tady přednesla argumenty, které dostala napsané a které naprosto nejsou vypovídající.
Řešit zde odbornou tematiku rekultivací, ať už jakýmkoliv způsobem, pro něco takového by na plénu Poslanecké sněmovny nemělo být místo. Od toho jsou odborné výbory, kde se mohou předložit odborné argumenty, které se pak mohou prodiskutovat a sem by měly přijít už jako zpracovaný materiál.
Já si myslím, že není zcela pravdivé to, co tady bylo řečeno na jedné i druhé straně. Proto bych chtěl požádat, abyste propustili tento materiál do druhého čtení, aby se mohl řádně projednat v odborném výboru, kterému to přísluší, kde by se mohly položit na stůl argumenty, které zde ústně položila jedna i druhá strana, a mohlo by se vyhodnotit, co skutečně je pravdivé a co ne.
Myslím si, že o této problematice něco trochu vím. Prosím, pusťte to do druhého čtení, abychom se o tom mohli pobavit na odborné úrovni.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má pan poslanec Filip jako poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, paní a pánové, já musím mluvit jako naprostý laik v této věci, ale alespoň laik poučený. Řada argumentů, která tu byla snesena, mi však nesedí. Já neumím posoudit, jestli návrh tohoto zákona je jediným možným řešením. Myslím, že určitě není. Stejně tak se domnívám, že není možné jen tak říci, že je to řešení absolutně nemožné.
Pokud se mám přihlásit k tomu, aby návrh byl zamítnut, musím vědět, že opravdu žádné jiné řešení není, resp. že takové řešení nelze ani hledat. K tomu, abych se mohl rozhodnout - myslím si, že i ti, kteří tomu velmi dobře rozumějí, mi dají za pravdu - musím znát názor ministra financí, když už ne celé vlády, na to, jaký bude vztah tohoto zákona ke státnímu rozpočtu. Nezlobte se na mne, myslím, že bude velmi podstatný.
Teď určitě nejde o to, jestli má pravdu pan poslanec Zuna, to vůbec nechci nijak komentovat, ale v každém případě prostředky na rekultivace - a zatopení je jednou z forem rekultivace - existují. Tvoří se, je na to určitý mechanismus. Pokud nejsou dostatečné, tak je to potřeba říci, a musíme si také říci, jestli ze státního rozpočtu tam bude vyšší částka.
Druhá věc, kterou musím znát, je to, jak velká částka to bude, co bude zatěžovat a v čí prospěch bude.
Třetí věc, kterou bych chtěl vědět, a to velmi vážně, je to, jestli neexistuje například možnost - tady by asi bylo nejlepší znát názor ministra životního prostředí Kužvarta - vypracovat buď regionální, nebo nadregionální projekt, který by měl podporu našeho státu, měl by podporu oněch míst, kde jde o obce v povodí Ohře, a mohl by mít například i naději na úspěch při zajišťování peněz z fondu ISPA.
Myslím, že to jsou zásadní otázky, které potřebujeme znát k rozhodnutí, zda tuto jednu nebo jedinou nabízenou formu máme přijmout, nebo ji máme jako neoprávněnou zamítnout. Znovu podotýkám, že nejsme, jak říkal pan kolega Aubrecht, kompetentním orgánem pro posuzování technických souvislostí území, která by měla být zatopena. V každém případě jsme ale jediný kompetentní orgán tohoto státu, který hlasuje a rozhoduje o státním rozpočtu České republiky. Bez znalosti dopadu na státní rozpočet, nezlobte se na mne, takové rozhodnutí, jak zamítnutí, tak pokračování v jednání, nechci udělat.
Proto procedurálně navrhuji, aby tento bod byl přerušen do vyjádření ministra financí o vlivu tohoto zákona na státní rozpočet.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Ano, toto je procedurální návrh. Pane poslanče, prosím vás, navrhněte, kdy si o něm přejete nechat hlasovat.
Poslanec Vojtěch Filip: Pane předsedající, omlouvám se za svoji hrubou procedurální chybu, že jsem to neřekl hned. Chtěl bych, aby o mém návrhu bylo hlasováno před skončením obecné rozpravy, protože je potřeba, abychom se k názoru pana ministra vyjádřili a potom ukončili obecnou rozpravu hlasováním o jiných procedurálních návrzích v prvním čtení.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan poslanec Tomíček.
Poslanec Rudolf Tomíček: Dámy a pánové, dovolte mi, abych upřesnil některé věci, nebo vám možná přiblížil některou problematiku, která se týká toho, co jsem zde přednesl.
Těžební soukromá společnost je jedna, to je mostecká, ostatní těžební společnosti jsou s účastí státu, takže v každém případě to není tak jednoznačné.
Pokud si tady řekneme, že chceme odmítat pomoc jakýmkoliv soukromým subjektům, pak by bylo dobré, kdyby mi někdo vysvětlil, z jakého důvodu je od poplatků osvobozeno používání vody pro výrobu sněhu ze sněhových děl na svahy pro lyžování. To by mě velice zajímalo, na jakém principu to je.
Dále bych chtěl říci, že tady je základní omyl. Jestli si vzpomínáte, já jsem hovořil o nezpoplatnění vody, nemluvil jsem o energii za čerpání, nemluvil jsem o vodohospodářských objektech na jednotlivých zařízeních, potocích a řekách, jež budou muset být vystavěny, protože to samozřejmě financuje těžební společnost. Hovořil jsem zásadně jen o tom - v zákoně to také je - aby voda, která bude pro tyto rekultivace použita, nebyla zpoplatněna. Nic více a nic méně. V podstatě nula od nuly pojde a nikdo o nic nepřijde.
Koneckonců protože se jedná o vodu, která bude brána navíc, víte dobře, že o tom, co se týká vod, rozhoduje vždy vodohospodářský orgán, který určuje pravidla. Týká se to převážně povrchových toků, týká se to především tzv. odkalových vod, které jsou mimo jiné stejně osvobozeny od poplatků. Vodohospodářský orgán určuje, kolik se toho může odebrat a za jakých podmínek.
***