(14.40 hodin)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane zpravodaji. Kdo se dále hlásí do rozpravy ve třetím čtení? Ministr financí Jiří Rusnok.
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme projednávat ve třetím čtení návrh na změnu zákona č. 21/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona o bankách. Chci zdůraznit, že tento návrh novely byl již projednán Poslaneckou sněmovnou v minulém roce. Po jejím vrácení Senátem však nebyl odsouhlasen. Návrh, který dnes předkládáme, který je dnes projednáván, je v podstatě identický, s tím, že byl doplněn o dříve zpracované pozměňovací návrhy z původního projednávání.
Důvodem předložení novely je především potřeba harmonizovat stávající zákon o bankách s právem Evropských společenství, především s tzv. konsolidovanou bankovní směrnicí, se směrnicí o systému záruk za vklady a se směrnicí o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě. Změny a úpravy nad rámec harmonizace vycházejí pak z praxe bankovního dohledu. Jde např. o registr úvěrů vedený Českou národní bankou či zákaz pro banku býti společníkem komanditní společnosti nebo veřejné obchodní společnosti.
Nebudu už dále opakovat principy novely. Dovolte mi, abych se vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům, které zde zazněly v průběhu druhého čtení.
V průběhu druhého čtení bylo především doporučeno zrušení dříve navrhovaného a zde znovu navrhovaného ustanovení, které by veškeré vkladové vztahy potvrzené vkladními knížkami na doručitele zrušilo ke dni 31. prosince t. r., přičemž ten původní návrh je: právo vkladatele na výplatu zůstatku zrušeného vkladu má býti promlčeno až po deseti letech ode dne 31. prosince 2002. Pokud by tato změna byla schválena, nedošlo by tedy k postupnému zániku, v podstatě desetiletému, stávajících vkladů na doručitele, tak se dostaneme do určitých rozporů s našimi závazky, zejména ve vztahu k Organizaci pro hospodářský rozvoj a spolupráci čili OECD. Myslím si, že to původně navrhované, ve vládním návrhu navrhované ustanovení poskytuje dostatečný časový prostor pro přeměnu anonymních vkladů na standardní smluvní vkladový vztah, jehož účastníci jsou řádně identifikováni. Pokud bychom zrušili toto ustanovení, bude to vážný zásah do práva a bude to jistá divergence ve vztahu k právu Evropských společenství. A nehledě k tomu, domnívám se, že i z našich vnitřních domácích důvodů jsou dlouhodobě anonymní vklady nežádoucím prvkem v naší bankovní soustavě.
Jde také o to, že v rámci tzv. procesu Financial action tasks force, což je suborganizace nebo chcete-li substruktura OECD, je stanoveno, že finanční instituce by neměly vést anonymní účty nebo účty na zjevně falešná jména. Kvůli těmto anonymním instrumentům jsme se již málem dvakrát ocitli na seznamu tzv. nespolupracujících států a území, čili na jakési černé listině OECD, a znamenalo by to v každém případě pokles důvěryhodnosti ČR a mohlo by to přinést i pokles přílivu zahraničních investic.
Podle našich informací z mise ČR v Bruselu si FATF, což je mezinárodní organizace zabývající se bojem proti praní špinavým peněz, hledá usilovně nějakou záminku, jak zařadit ČR místo vyřazeného Maďarska na černou listinu nedůvěryhodných států. Maďarsko bylo na této listině ještě v podstatě několik týdnů zpět a právě kvůli anonymním vkladům a legislativním úpravám týkajícím se anonymních vkladů. Maďarsku se podařilo se z této listiny vymanit právě proto, že přijalo novou legislativu, která jednoznačně stanovuje termíny zrušení neidentifikovaných anonymních vkladů.
Z výše uvedených důvodů si proto dovoluji navrhnout Poslanecké sněmovně, aby návrh byl postoupen do Senátu v té původní vládní podobě a abychom nerušili doposud existující a dohodnutou úpravu anonymních vkladů. Děkuji vám.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane ministře. O slovo se přihlásil guvernér České národní banky pan Zdeněk Tůma, připraví se pan poslanec Ivan Pilip.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, padlo několik pozměňovacích návrhů. Česká národní banka podporuje většinu z nich a domníváme se, že přispívají k dotažení a lepší srozumitelnosti zákona. Nicméně je tady asi pět pozměňovacích návrhů, kde je naše stanovisko negativní.
V prvé řadě bych rád podpořil ministra financí v bodě týkajícím se vkladních knížek, to znamená pozměňovací návrh pod bodem G. Domnívám se, že bychom skutečně šli proti závazkům, které jsme již učinili, ačkoliv tentokrát by se to netýkalo čistě harmonizace s právem Evropských společenství, ale našich jiných závazků. Šlo by to také proti směru, kterým momentálně jde boj proti praní špinavých peněz ve světě.
Za velmi podstatný považujeme pozměňovací návrh A8, kde se domníváme, že by se jednalo o nekompatibilitu se směrnicí ES o ochraně osobních údajů, a domníváme se, že návrh, který je uvedený dále, to znamená jako bod 8, je dobrou kompromisní variantou. Čili tady je to uvedeno jako bod A8 na str. 4. Tam se domníváme, že to není znění, které by vyhovovalo právu ES.
Další poměrně významný paragraf, nebo to je spíš určitý otazník, v bodě A18, kde se říká, že v případě, že člen představenstva vykonává pro společnost práci na základě pracovní smlouvy či jiné smlouvy tuto nahrazující, nepovažuje se takový vztah za obchodní. Naše stanovisko je v podstatě neutrální, nicméně osobně mám pochybnost o smyslu tohoto ustanovení. Na zákon o bankách nemá prakticky žádný význam. Nejsem si ovšem jist, jestli by příliš nezměkčoval podmínky pro členy statutárních orgánů mimo bankovní sektor, ale je to na zvážení Poslanecké sněmovny.
Co je pro nás velmi podstatné, to je pozměňovací návrh B1, kde se navrhuje, že banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci. My se domníváme, že banky by měly vykonávat svou činnost podle licence. Myslíme si, že takto je to stanoveno i v právu ES. Neměly by se připustit podnikatelské aktivity nad rámec licence. Mohlo by to vyvolat i interpretační potíže a mohl by být narušen soulad mezi bankovní licencí a zápisem do obchodního rejstříku. Toto považujeme za velmi podstatné.
Dále pozměňovací návrh D1, kde se říká, že za přijímání vkladu od veřejnosti se nepovažuje soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud budou nabízeny pouze institucionálním investorům. My se domníváme, že i toto by zakládalo nekompatibilitu s právem ES, přičemž tato výjimka není nutná. Zákon nezakazuje každé soustavné vydávání dluhopisů, ale jen takové vydávání osobou, jež splňuje další zužující podmínky. Jsme toho názoru, že v případě bankrotu by emitent se pak podle práva ES mohl - držitelé dluhopisů by se mohli obrátit, mohli domáhat náhrady škody na státu. Čili to by mělo být také poměrně podstatné.
Dalším podstatný pozměňovací návrh je D3 a s tím souvisí i D4, kde by se vkládalo za slova "finanční instituce nebo banky" - "nebo zahraniční banky".
***