(18.20 hodin)
(pokračuje Kučera st.)
Obávám se, že to pokušení by bylo tak veliké, že by se určitě některá vláda pokusila ho realizovat, a neznám cestu, jak ji v tom zabránit. Z tohoto a mnoha dalších důvodů, které už mnohokráte padly v diskusích v kuloárech, v přípravě ve výborech atd., navrhuji zamítnout tento návrh zákona hned po skončení obecné rozpravy v prvém čtení.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude paní kolegyně Alena Svobodová, připraví se paní poslankyně Michaela Šojdrová.
Poslankyně Alena Svobodová: Pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych se i já vyjádřila k projednávanému návrhu zákona o změně ve financování studia na vysokých školách a o změně dalších zákonů, tedy k zákonu o školném, předkládaném poslancem Matějů.
Chtěla bych hned v úvodu říci, že zákon jsem si podrobně přečetla, a pokud se velmi lišíme v názorech na otázku školného s panem kolegou Matějů, pak to bude zřejmě i proto, že naše názory na to, jak by měl stát přistupovat k této oblasti, jsou zcela odlišné.
Chtěla bych proto také hned v úvodu říci, že KSČM odmítá jakékoliv školné, a to proto, že ho považuje za diskriminaci občanů v přístupu ke vzdělání. V souladu s naším vzdělávacím programem a na základě Listiny základních práv a svobod zdůrazňujeme, že právě stát musí garantovat bezplatné vzdělávání z hlediska principu rovných šancí pro každého občana, který má předpoklady k vysokoškolskému vzdělání. Proto také musí být vzdělávání prioritou, a to i prioritou rozpočtovou. Ani systém půjček podle našeho názoru nevytváří tu rovnost šancí, naopak znevýhodňuje a diskriminuje právě sociálně slabší občany, protože je staví do znevýhodněné situace shánění možností půjček a následného vysokého zadlužení do budoucna. To vede ke stresovým situacím a vytváření psychologických bariér ze zadlužení, což sami předkladatelé v důvodové zprávě konstatují. Navíc tito absolventi vstoupí do života s nemalým dluhem v době, kdy budou mít výdaje spojené se zakládáním rodiny, bydlením apod. Bohatí studenti, kteří si školné zaplatí, budou všech těchto problémů ušetřeni jen proto, že jsou bohatí. Jaká tedy rovnost šancí?
A ještě jedna poznámka na úvod. Odmítám tvrzení předkladatelů v důvodové zprávě, že ti, kteří odmítají školné s tím, že znamená sociální nespravedlnost, neznají reálné fungování společnosti. Samozřejmě že známe fungování společnosti a víme, že v kapitalistické společnosti působí tržní principy. Odmítáme však vnášet tržní mechanismy i do oblasti vzdělávání. Škoda, že se autoři neinspirovali v zemích, kde také existuje tržní ekonomika, avšak ani dnes se zde školné neplatí. Je to celá řada zemí. Myslím si, že není třeba, abych je jmenovala. Jsou i země, kde navíc studenti dostávají studentské příspěvky a stipendia, a to bez placení školného. Jmenuji například Finsko. Škoda, že předkladatelé neberou v úvahu zkušenosti z Irska, kde právě především vzhledem k negativním důsledkům zadlužení studentů už v roce 1996 školné zrušili. Anebo další, a to čerstvou zkušenost Rakouska, kde po loňském zavedení školného došlo ke snížení počtu přijatých studentů asi o čtvrtinu. Možná neškodí ani připomenout, že nejen před rokem 1989, tedy v socialistickém Československu, ale dokonce ani v době první republiky nebylo školné nikdy zavedeno.
Autoři uvádějí, že základním cílem předkládaného návrhu je uskutečnění prvního závažného kroku na cestě ke změně principu financování studia na veřejných vysokých školách. Tato změna znamená podle nich zvýšení podílu soukromých zdrojů na financování vysokých škol. Ptám se, tak jako se myslím tady už ptali někteří řečníci přede mnou, proč však tímto soukromým zdrojem mají být právě platby studentů. Proč předkladatelé nevěnují tolik iniciativy a času hledání jiných soukromých zdrojů, třeba u podnikatelských subjektů? Přece dobře vědí, že už dnes průměrné měsíční náklady na vzdělání jsou odhadovány zhruba na čtyři tisíce korun a že už dnes se na veřejných vysokých školách platí celá řada poplatků, které i nadále zůstávají, tedy zůstaly by i po zavedení školného. Navíc tento návrh zákona o školném ruší dosavadní dvacetiprocentní omezení u platby za přijímací řízení. Pokud se nemýlím, znamenalo by to, že by vysoké školy mohly stanovovat neomezeně vysoké poplatky za přijímací řízení.
Už současné náklady na studium znamenají pro nemajetné skupiny občanů sociální bariéru v přístupu k vysokoškolskému studiu. Logické by tedy bylo, podle mého názoru, zavést stipendia a studentské příspěvky k odstranění této bariéry, ale bez placení školného.
Předkladatelé zdůvodňují zavedení školného například nedostatkem finančních prostředků vysokých škol a potřebou otevřít vysoké školy pro každého, kdo má předpoklady pro vysokoškolské studium. Zvýšení omezených studijních kapacit, zvýšení počtu vysokoškolských učitelů, a tedy i zvýšení jejich neadekvátního finančního ohodnocení samozřejmě vyžaduje masivní investice do vysokého školství. Ovšem toto nevyřeší zavedení školného. Muselo by totiž být několikanásobně vyšší, a to konstatují sami rektoři vysokých škol. Ale možná že s tím předkladatelé počítají. Zákon sice stanovuje výpočet minimálního a maximálního školného, které by postupně narůstalo, jak už tady bylo také řečeno, zatím tedy na dvojnásobek základu. Avšak nebezpečí zákona je právě v tom, že otevírá prostor neomezenému zvyšování školného. Co by to pak znamenalo pro sociálně slabší skupiny občanů, není třeba zdůrazňovat.
Nemohu také souhlasit s tím, že na jedné straně předkladatelé argumentují zavedením školného v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků veřejných vysokých škol, a na druhé straně v tomto zákonu požadují, aby soukromé vysoké školy dostávaly stejnou státní dotaci jako veřejné vysoké školy, krácenou pouze o rozdíl ve vybíraném školném. V důvodové zprávě se dále říká, že šance na studium mají být stejné pro všechny, bez ohledu na jejich sociální původ. S tím je samozřejmě třeba souhlasit. Zároveň předkladatelé tvrdí, že sociálně slabší studenti mají v důsledku působení skrytých mechanismů v procesu přijímání na vysokých školách menší šanci na přijetí než děti lépe situovaných rodičů. A dále, že přijímací zkoušky prokazatelně upřednostňují studenty z vyšších vrstev bez ohledu na skutečné studijní předpoklady. O jaké skryté mechanismy jde? Znamená to snad, že si bohatí uchazeči zaplatí přijetí na vysoké školy nebo mají nějakou protekci? A proto máme zavádět školné?
Nicméně pomocí těmto sociálně slabým má být spolu se zavedením školného, jak už bylo řečeno, také systém půjček.
***