(9.10 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Když se podívám na tabuli v této místnosti, dokonce zjišťuji, že přijetí poslanecké verze vyžadující nejméně 101 hlasů je velmi ohroženo nedostatečným počtem poslanců v této místnosti.
Vážené kolegyně a kolegové, prosím jménem vlády, abyste přijali verzi tohoto zákona ve znění postoupeném Senátem Parlamentu České republiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji panu místopředsedovi Senátu za úvod. Myslím, že měl nejprve ohlásit střet zájmů jako senátor.
Nyní se táži zpravodaje výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pana poslance Jiřího Drdy, zda hodlá vystoupit. Ano. Poté otevřu rozpravu a jako první dám slovo paní senátorce.
Poslanec Jiří Drda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, dámy a pánové, nemívám ve zvyku tady vystupovat, když nám Senát přinese zpátky některý ze zákonů a jde o drobné formulační a nevýznamné změny. Senát má samozřejmě na to nárok a myslím, že v mnohých případech je jeho práce v tomto pozitivní.
V tomto případě, který dnes leží na stole, se však projevilo, že Senát byl trochu pod tlakem úředníků Ministerstva životního prostředí, kterým se nepodařilo v této ctihodné sněmovně prosadit některé své názory tak, jak potřebovali, a snažili se toto napravit v Senátu, byť věděli, že mnohé z toho, co jsme se tady usnesli, je jakýmsi politickým konsensem mezi jednotlivými kluby. Je to hledání průchozího řešení, tak aby vůbec nějaký zákon o ovzduší tady prošel. Je mi trochu líto, že páni senátoři to neberou na vědomí a předkládají nám verzi, která vypouští některá zásadní ustanovení, která jsme si dohodli a která jsme si do našeho návrhu dali.
Jedná se mi především o přechodová opatření pro realizaci velkých zdrojů, která jsou o velkých penězích a o okamžitě velkých penězích třeba pro cementárny, velké teplené zdroje, spalovny a podobně. Myslím si, že toto je zásadním problémem tohoto návrhu.
Dalším problémem k diskusi je omezení některých zdrojů, kde senátní návrh úplně vypouští nesledování zdrojů do 50 kW. Myslím, že tam dochází k špatnému výkladu věci. Jsem přesvědčen o tom, že přijali-li bychom předlohu, kterou nám předkládá Senát, že bychom velmi zkomplikovali život mnohým živnostníkům, protože 50 kW zdroj je zdroj, který zhruba v podhůří utáhne rodinný domek. To jen na okraj.
Myslím si, že obava, která je tady prezentována ze strany jakoby starostů, je především ze strany lobby, která vyrábí světelná zařízení a montuje je. Jejich odhady na miliardové náklady jsou tady velmi pochybné, protože se nám podařilo v rámci paragrafu o světelném znečištění tam dát takové formulace, které umožňují další normativní proces tak, aby výrobci světelného zařízení věděli, že u nových zdrojů to budou muset dodržet, ale nemá to vliv na stávající zařízení. Myslím si, že je tam dostatečná vůle vložit toto rozhodnutí do rukou obcí.
Na rozdíl od váženého pana senátora, místopředsedy vlády, musím sněmovně doporučit, aby zvážila všechny tyto věci a odmítla senátní návrh. Nechci rozebírat jejich změny bod po bodu, protože někde formulace nejsou zpřesňující a povedou spíše k dezorientaci.
Nebudu dále hovořit, nechci v této věci již vystupovat, chci jen doporučit, aby se přijala poslanecká sněmovní verze zákona, protože i ta dává lepší prostor pro naše podnikatele než současný zákon. Pléduji za to, aby se přijala naše poslanecká verze. Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu. Připomínám, že při novém projednávání zákona nejsou přípustné pozměňovací návrhy. Jako první uděluji slovo paní senátorce Jitce Seitlové.
Senátorka Jitka Seitlová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vás informovala o obsahu a důvodech vrácení zákona o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů vážené Poslanecké sněmovně.
Obsahem změn schválených Senátem, jak už bylo řečeno, je zejména vypuštění všech ustanovení zavádějících novou definici světelného znečištění a nástrojů k jeho omezování a stejně tak nástrojů k sankcím, které doprovázejí tato ustanovení. Senát vypustil tato ustanovení především z důvodů nejasnosti dopadů praktického uplatnění a možného dosahu vysokých vyvolaných investic. V průběhu jednání Senátu byla této problematice věnována velmi obšírná diskuse. Zejména starostové obcí projevili velmi silný názor, obavy z dopadu takovýchto ustanovení, která nejsou dostatečně finančně připravena. Nebyla připravena vyhláška, která by jasně a jednoznačně definovala dopad všech těchto ustanovení. Proto nakonec Senát, přestože nevylučuje a podporuje do budoucna zavedení takovéto právní normy, toto ustanovení vypustil z návrhu zákona o ovzduší.
Senát dále vypustil návrhem zaváděnou zcela novou povinnost napojení všech, kteří mají novou stavbu nebo jakoukoli změnu stavby, na centrální zdroj topení, a to v případě ekonomické přijatelnosti. Prokazování ekonomické přijatelnosti se jeví velmi problematické jak věcně, tak i procesně, neboť zákon nedefinuje, na čí straně takovéto prokazování je.
Stejně tak vypustil Senát novou povinnost pro každou fyzickou osobu, která bude mít novou stavbu nebo jakoukoli změnu stavby, provést ověření toho, zda je možné řešit technologii kombinované výroby tepla a energie. Takovéto ověření pro každého jednotlivého vlastníka objektu, který bude provádět změnu, bude vyžadovat několikatisícové náklady, a přitom využitelnost takovéto povinnosti je minimální, je v praxi téměř nereálná. Znamená to, že všichni ti, kteří budou chtít provádět změnu stavby, budou vynakládat zcela zbytečně další prostředky, které nebudou sloužit k využití nebo k reálné možnosti takovéto investice využít.
Většina pozměňovacích návrhů se týká dílčích právních úprav, jednoznačnosti formulací, věcné a procesní kompetence orgánů veřejné správy. Zejména se Senát zabýval termínovým překrytím projednávání jednotlivých návrhů, návrhů o integrované prevenci znečištění a o ochraně veřejného zdraví.
***